Doc. Ing. Fedor Gál, DrSc. (* 20. března 1945 Terezín) je slovenský politik, sociolog, prognostik, autor mnoha knih a filmař žijící v České republice.

Vážený pane Gále, dovolte mi předně poděkovat, že jste byl tak ochotný poskytnout mi rozhovor – velmi si toho vážím.

Rád bych se Vás v první otázce zeptal na Vladimíra Železného a spolupráci ohledně TV Nova. Moje babička, ještě když byla živa,  několikrát pronesla o panu senátoru evropského parlamentu: „Stydím se za to, že  Železný je Židem.“ Myslím, že to je zvláštní gesto. Za prvé, že se někdo stydí za někoho jiného, jenom kvůli tomu, že ho spojuje víra, národnost, či minulost, ale jistě to všichni známe. Za druhé, že jsme natolik ovlivněny médii, tiskem, televizí, internetem, že ovlivňuje naše pohledy a názory. Pravda je vždy někde uprostřed. Jak jste spatřoval pana Železného na začátku při vstupu do společného byznysu, při Vašem prodeji TV Nova a jak nyní? Měla moje babička pravdu?

Neměla. Náboženský, národnostní, etnický… původ nemá žádný vliv  na charaktery lidí. Železného jsem znal jako velice zdatného obchodníka. Zdatného, tvrdého a také trochu bezohledného.

Jak jste vnímal a vnímáte nyní s odstupem několika let rozpad Československa? Myslíte, že to bylo nutné. Vždyť současný směr je spíše integrace.

Považoval jsem rozpad Československa za zlou věc. Tento názor jsem nezměnil a už také nezměním. Nicméně, dějiny nejsou posloupnost dobrých věcí.

Dovolím si Vás citovat: „V patnácti jsem začal studovat; ve třiceti jsem byl pevně usazen; ve čtyřiceti jsem už nepochyboval; v padesáti jsem poznal rozhodnutí nebes; v šedesáti jsem rozuměl tomu, co jsem slyšel; v sedmdesáti jsem nepřekračoval pravidla, když jsem následoval sklony svého srdce.“

To necitujete mě. Je to, mírně upravená, citace z knihy jednoho buddhistického autora.

Co když to cítím stejně, vždyť  když jsem to nečekal, přišla další etapa mého života, jiná a přesnější a dokonalejší než ta předcházející, ale.. Co když nejsem stále spokojen a nechci čekat do 80 let? Co když chci vidět to co vidíte Vy už nyní? Co když si přeji předčasně zmoudřet, ale stále jsem jak dítě? Co mám dělat?

Věřím, že moudrost je na dosah ruky každému. Netrpělivost tento okamih oddaluje. Někdy až za horizont života.

Možná se ptám nepřesně, zeptám se tedy jako nedostudovaný ekonom, profesora ekonomie. Jak dosáhnout na Maslowově pyramidě vrcholu v co nejkratším čase a přitom mít vrchol v nebesích? Je to vůbec pyramida?

Nejsem profesor ekonomie, ale doktor ekonomických věd. Zčásti jsem odpověděl výše. Zbývá dodat, že „já“ jsem to, co právě dělám a jak to dělám. Člověk může stoupat na vrchol a klesat na dno každý den.

Jsme i ekonomický magazín, takže jaká byla Vaše nejlepší investice – ať už lidská, materiální, či duchovní?

Má nejlepší je investice byla do vzdělání dětí.

Jako na sociologa, mám na Vás dvě otázky:

1) Jsme stále vyspělejší, bohatší, i když procházíme krizí, dožíváme si vyššího věku, materiálně se máme jako nikdy předtím, prožíváme svobodu víry i názorů, ale jsme jako společnost šťastnější?

Ano, jsme.

2) Kolik generací postihl Holocaust? Četl jsem knihu od Helen Epsteinové „Děti Holocaustu“, ale nepostihl přece jenom Holocaust i děti dětí a ještě jejich děti?

Také si to myslím. Nejde ovšem jenom o syndrom holocaustu. Válečné konflikty a genocidy za sebou nechávají generace postižených. Dokonce také postižených pachatelů a svědků.

Zajímáte se o tibetský buddhismus. Vylučuje se buddhismus a judaismus? Ve své víře, za koho se považujete? Možná to je hloupá otázka, protože současný směr je o jedincích nikoliv masových skupinách, a nepochybuji, že patříte mezi individualisty, přesto mi dovolte se zeptat ještě jednou – jaký směr či kombinace směrů Vás jako osobnost nejvíce vystihuje?

Buddhizmus je velice otevřená a tolerantní nauka. Problém je jinde – člověk nemůže lavírovat mezi duchovními naukami. Musí si umět vybrat tu svou, pokud tu možnost má.

Dokážete se ztotožnit s reinkarnací?

Replikace genů a memů je svým způsobem reinkarnace. Rodíme se zas a znovu ve svých dětech, jejich dětech atakdále.

Věříte v Hospodina nebo Buddhu? Nebo si myslíte, že to je jedna stejná bytost?

Je li Bůh, je jeden. Má jenom více jmen.

Autor: David Fábry