Poslední komentáře

Proč se bojí Strauss-Kahna?

21.2.2012zobrazeno: 156x
Autor:

Zdroj: Archiv

Dominik Strauss-Kahn, 62. letý  bývalý francouzský politik a bonviván, ještě před rokem nejvážnější uchazeč o francouzský prezidentský stolec a do 15. května 2011 také předseda Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu D.C., je opět v base. Vazbu na 48 hodin nařídil vyšetřující soudce v severofrancouzském Lille pro podezření, že DSK nějakým způsobem nechával profitovat midinetky, dámičky z polosvěta, na celosvětové (sic!) prostituci s centrem v hotelu Carlton v Lille, jejíž účastnice se prý za sexuálními službami přesouvali mezi Lille, Paříží, Madridem, Vídní, Gentem a Washingtonem D.C. Během roku jde již o třetí, nebo dokonce čtvrté obvinění tohoto člověka z vysokých politických kruhů, který měl reálné šance dostat Nicolase Sarkozyho definitivně z Elyzejského paláce. Problémy začal Dominik Strauss-Kahn mít v momentě, kdy v New Yorku, na cestě za kancléřkou Merkelovou 13. 05.2011 přenocoval v prezidentském apartmá hotelu Sofitel, patřícímu francouzské hotelové skupině.

Při opouštění hotelu 14.05.2011 v poledne zapomněl svůj mobil. Volal do hotelu zpátky z jiného mobilu, aby se po něm podívali. Mezitím guinejská pokojská Nafissatou Diallo oznámila, že ji DSK “brutálně znásilnil a donutil k orálnímu sexu”. Pár hodin si s touto informací hrál  sám hotel (a Sarkozyho poradkyně pro bezpečnost v Paříži), aby nakonec věc byla oznámena policii. DSK dostal falešnou informaci, že mu mobil bude předán, uvedl bez obav, že se nalézá na letišti a chystá se odletět linkou Air France do Paříže, a v letadle (které je ovšem výsostným územím Francie) byl bez protestů kapitána letadla zadržen a vyvlečen ven na plochu. Přestože zasahující policisté museli vědět, že vyvádějí šéfa nejmocnější světové organizace s tzv. laissez-passer OSN, tedy pod diplomatickou ochranou, byl DSK zadržen, svečen donaha, byly mu “prohledány tělní dutiny” a byl dodán do vazby v jednom z největších nápravných zařízení státu New York. Všechen světový tisk okamžitě označil snad budoucího prvního muže Francie za “perverta”, jak napsal New York Post, a média rozpoutala okamžitě novodobou dreyfusiádu, v níž jak víme, byly  v 19. století smočeny především francouzské tajné služby.

MMF se z vězení řídit nedá, a tak se DSK vzdal dopisem funkce předsedy MMF. Poté, jaký to div, směl do týdne opustit vazbu, aby skočil v domácím vězení na Mannhattanu, kde si i své stráže musel platit. Mezitím advokáti William Taylor a Benjamin Bronfman prokázali, že tzv. oběť Diallová přijela do U.S.A. na senegalské “papíry” jiné osoby, že lhala ohledně svého života v Guineji, že je příjemkyní částek od drogových dealerů, kterým telefonuje i do arizonského federálního vězení, a prokázali další skutečnosti, na základě nichž musel soudce na doporučení prokurátora Cyruse Vancea (syn bývalého ministra zahraničí U.S.A.) obvinění  ”Lidu státu New York proti DSK” stáhnout, a z domácího vězení ho propustit. Ještě než se DSK vrací z Ameriky (jeho pas byl v soudní úschově), rozhoří se v Paříži aféra mladé spisovatelky Tristane Banonové, která obviní DSK z pokusu o znásilnění v roce 2003. Důkazy nejsou, aféra vyprchá v říjnu 2011, a to poté, co Banonová vydává svůj román.

Aby to bylo složitější, matka Banonové, původem Íránka,  paní Mansouretová, také obviní tohoto muže, neboť s ním prý měla kdysi též  ”divoký sex”, Proč potom nevarovala svou dceru, není jasné….Zimu  2011 tráví DSK s manželkou, nejbohatší  ( a stále pohlednou) Francouzkou Anne Sinclairovou v Marrákeši, kde vlastní rozlehlý palác. Mezitím si ovšem dvě  severofrancouzské midinetky vzpomínají, že také měly sex s DSK, a aféra Carlton Lille ožívá, zvláště když se přidávají nepřímá “svědectví z doslechu” francouzských pasáků (Dodo la Saumure), kteří i tak jsou podezřelí, že jsou placenými policejními špicly. Poslední rok života bývalého prezidentského kandidáta začíná připomínat pasáže z románu Henri Charriera “Motýlek”, snad s tou vyjímkou, že DSK možná nepoputuje (jako Dreyfuss) na Ďábelské ostrovy díky ďábelsky snovaným plánům. Děj stejně divoký, jako Albeeho “Kdopak by se Kafky bál ” tedy parafrázujme…kdo se ještě dnes může bát Dominika Strauss-Kahna?  Snad někdo s velmi špatným svědomím?

Autor: Herbert Stavinoha


 






Zanechte komentář


9 − = osm

click