Top nejdiskutovanější

Jak to budete chtít?

4.5.2012zobrazeno: 279x
Autor:

Zdroj: slevova.cz

„Jak to budete chtít?“ zeptala se mě kadeřnice, jejíž rukytřas rozechvíval celou mou bytost obavou, že stačí málo a nůžky, které tu mají být nástrojem zušlechťování, skončí zabodnuty za mým uchem.

Cosi jsem zamumlala a lazebnice , vrhnuvše kradmý pohled do kočárku po mém boku, pokračovala:  „Vy máte odvahu, mít dítě s cizincem! Pořád jsou toho plný noviny a tuhle jsem viděla pořad v televizi, chudák paní tam plakala, že jí ten její sebral dítě a odvezl ho kdovíkam, i přes úřady to šlo a pořád ho nemůže dostat zpátky, a kolik takových ženskejch je!“

Protože jsem shodou okolností tou dobou zrovna chystala tenhle článek (a měla jsem zrovna v úmyslu pojednat jej faktograficky), mohla jsem paní holičce odpovědět údajem ze statistiky pravícím, že 75% únosů dětí mají na svědomí matky. Nepřesvědčila jsem ji.

Holá fakta hovoří o tom, že předrozvodové a porozvodové tahanice o děti bývají často složité, a ještě složitější jsou, jedná-li se o tahanice přeshraniční. Povšimnutí je na nich hoden i vliv kulturně podmíněných představ o tom, komu děti „patří“ a kde jim musí být „lépe“.

Světový bestseller Bez dcerky neodejdu, líčící útěk Američanky z Íránu – včetně únosu dcery od otce – vzbuzuje u západních čtenářů sympatie k autorce: odvážná žena neváhá ani opakovaně přestupovat zákon, jen aby nebyla odloučena od potomka, který (jaká hrůza!) už v hrách s íránskými dětmi  neváhá nabádat k zahalování, blíží-li se imaginární muž.

Troufám si odhadovat, že většina Íránců by naopak v odvedení malé Mahtob od tatínka hrdinství neviděla, stejně jako většina Čechů sotva schválí podobně motivovaný únos dítěte z Česka jordánským nebo alžírským tatínkem, zděšeným navíc pohledem na to, jak si jeho syn či dcerka hraje na pití (rovněž imaginárního) piva či na chození na rande.

Nejvýmluvněji o tom svědčí případ Natálky Khatibové – její česká matka jí v roce 2008 odvezla z Izraele do Čech „na dovolenou“, z níž už se nevrátila. Pan Khatib po necelém půl roce pro dceru přijel a vzal ji s sebou (podle vyjádření prarodičů na její vlastní přání) zpátky do Izraele. Tím se pro česká média stal únoscem.

Morálně sporná otázka zda rodič může unést vlastní dítě, zůstává nerozřešena.  Zajímavý je pohled médií (potažmo jejich konzumentů) na to, co je únos a co není a jaké kulturní prostředí je pro život rostoucích človíčků nejvhodnější: samozřejmě, je to vždycky to „naše“, ať už „naše“ znamená cokoliv.

Vycházíme automaticky z toho, že jsme nejvhodněji žijícími/nejlépe děti vychovávajícími lidmi na této planetě a jinde než „u nás“ nikdo nemůže dosíci plného štěstí a smyslu života. Proto je únos i „únos“  do „cizí“ kultury (k pohanům, primitivům nebo zhýralcům) nazírán s mnohem menším pochopením, než únos dítěte z jiné kultury (od pohanů, primitivů nebo zhýralců) do té vlastní.

Ale i v kulturách zhýralců, pohanů nebo primitivů existují rodiče, kteří úspěšně vychovávají potomky k tomu, aby obstáli v rámcích příslušné morálky a dalších společenských požadavků. Zděšení z výchovy dítěte „cizím“ rodičem (kdekoli) je na místě jen v případě, má-li rodič narušenou osobnost, je drogově závislý nebo z jiného objektivního důvodu neschopný péče o dítě.

To všechno jsem té paní chtěla říct. Ale když se mě zeptala: „A to se opravdu nebojíte, že vám ty děti odveze? To by vám to nebylo líto, že je nemáte u sebe?“ zmohla jsem se jenom na: „A myslíte, že jejich tatínkovi by nebylo líto, že je nemá u sebe?“

Sdělovací prostředky a veřejné mínění u nás zpravidla stojí na straně žen, snažících se získat dítě do své péče třeba i nečestně. U některých lidí tím posilují mylnou myšlenku, že české úřady se v těchto případech vždy staví na stranu českých občanek.  Rodiče, kteří se s touto myšlenkou uchylují do svých domovských zemí, pak často spláčou nad výdělkem: vloni soud nařídil vrácení pětiletého chlapečka od z Čech od matky k otci do Rakouska, známý je u nás případ Marcely Krajníkové, jejíž děti musely zpět do Argentiny.

Autorka: Karima Sadio


 






Diskuze k článku “Jak to budete chtít?”

  1. lenka napsal:

    super článek, vidíš, jsi ve zpracování rychlejší :-)

    Thumb up0Thumb down0

  2. to je dnes zabavy napsal:

    krasnz clanek o tom, jak deti unesli sveho otce, ktery jim mitpridelil obcanstvi, akorat to s temi detmi, kteremuselz ypet do argentiny jsem nepochopil

    Thumb up0Thumb down0

  3. Petr Adamíra napsal:

    Paní autorko krásně znějících slov, máte své děti? Odpovězte prosím upřímně. Jinak film, bez dcerky neodejdu jste zásadně nepochopila, srovnání s imaginárním mužem a pivem bylo naprosto nesmyslné a odtržené od reality. Víte, jaký je rozdíl mezi islámským mužem a pivem? To pivo vás nikdo nenutí pít. Američanka z Íránu utíkala před mužem, který ji i dceru považoval za majetek a hrubě s nimi zacházel. Můžete vyprávět báchorek ,kolik chcete, já osobně budu sympatizovat s kýmkoliv, kdo unese kohokoliv z otroctví do svobodného světa

    Thumb up0Thumb down0

  4. KS napsal:

    Pane Petře Adamíro, v článku jste se mohl dočíst, že děti mám. Pro upřesnění dodávám, že čtyři.

    Film (i kniha) Bez dcerky neodejdu je výpověď jedné strany manželského páru po bolestivém rozvodu.

    Ale co když se na to podíváte i z té druhé strany? http://www2.hs.fi/english/archive/news.asp?id=20021119IE20

    Srovnání s imaginárním mužem a pivem vůbec není tak špatné – kdesi v knize se psalo, že paní Mahmoodyová se rozhodovala odejít, když si všimla, jak její dcera absorbuje “tu příšernou kulturu” (scénka se zahalováním v dětské hře). Pro muslimského otce nebude o nic příjemnější sledovat, jak si dítě hraje na opilce. (Nejde tu vůbec o to, jestli někdo někoho k něčemu nutí, ale právě o ty kulturní hodnoty, které dítě internalizuje – i pod nepřímým tlakem.)

    No a to otroctví je právě tak sporné – to, co považujete za otroctví vy, může jiný považovat za svobodu, a vaši svobodu za otroctví… Což je právě to, o čem je článek. (Teď mě napadá, fandíte také francouzskému tatínkovi, který unesl “na svobodu” od muslimské maminky pětiletého Tidiana Josého? http://manzelka.bloguje.cz/766534-jen-si-s-nima-zacinejte.php )

    Thumb up0Thumb down0

  5. Erich napsal:

    Tak svobodný svět???? A vazelínku máš???

    http://www.vlastnihlavou.cz/sexualni-ponizovani-jako-nastroj-ovladani-mas/

    Uvědomte si, v Americe už nemusíte udělat cokoliv špatného, abyste byli zatčeni. Chlapík, který si na policii musel roztahovat zadek, jen překročil rychlost. Seržant NYPD mi vysvětlit, že celá agenda okolo bezpečnosti umožňuje libovolné zatýkání. Takže nic nebrání tomu, aby účastníci Occupy (pokud ještě budou nějací existovat) byly obklíčeni, vysvlečení do naha v podmínkách, které je přivedou do rozpaků.

    Thumb up0Thumb down0

Zanechte komentář


tři × 5 =

click