Koncem minulého měsíce si svět připomněl sté výročí arménské tragédie. Osmanská říše tehdy, v roce 1915, nařídila nucené deportace, jimž padlo za oběť mnoho arménských životů – odhady se pohybují od 300.000 do jednoho a půl milionu. Záminkou k tomu, aby Armény nešetřili, se pro mnohé stal fakt, že někteří jedinci z řad Arménů vstoupili jako dobrovolníci do ruské armády a jiní Rusům pomáhali při invazi. Většina arménských obětí však byla nevinná.
A zatímco z některých vesnic mohli arménští muži volně odejít, jinde bylo prakticky nemožné, aby přežil jakýkoli Armén mužského pohlaví starší dvanácti let. Ženy a děti, které přežily a dostaly se do konvojů, se stávaly obětmi znásilnění a vražd ze strany skupin Kurdů i vojáků, jejichž úkolem bylo Armény při přesunu hlídat.
Arménská vláda i vlády řady jiných zemí tyto truchlivé události dnes nazývají genocidou. Turecko vinu na arménské genocidě dodnes popírá. I další státy se zdráhají nazývat masové vyvražďování Arménů vyhlazováním. Mezi tyto státy patří i Izrael.
Zatímco Turecko marginalizuje útoky na Armény argumentem, že věc je třeba vnímat v dobovém kontextu zhroucení Osmanské říše a protestuje, pokud některý zahraniční představitel použije ve spojení s arménsko-tureckými vztahy slovo „genocida,“ v Izraeli se ozývají hlasy, že by osud zavražděných Arménů zasluhoval větší úcty.
Americký The Washington Post cituje Arise Shrivaniana, arcibiskupa jeruzalémského arménského patriarchátu, který se domnívá, že Arméni a židé měli stejný osud a že arménská tragédie byla předobrazem holocaustu. Izrael by, podle Shrivaniana, měl být mezi prvními zeměmi, které arménskou genocidu uznají. Zatím se k tomu však neschyluje.
Podle publicisty Arada Nira lze předpokládat, že nejprve Izraeli v uznání arménské genocidy bránily dobré politické vztahy s Ankarou a později zejména s Ázerbajdžánem. V článku publikovaném na stránkách Al Monitor připomíná, že Izrael z Ázerbajdžánu importuje 40% své ropy a na oplátku zásobuje tamní systém zbraněmi. Diplomatické vztahy mezi Arménií a Ázerbajdžánem nepatří mezi nejlepší – spor o Náhorní Karabach je stále živý. Když letos Evropský parlament požádal Turecko, aby uznalo genocidu Arménů, vyjádřil mluvčí ázerbajdžánského ministerstva vnitra znepokojení nad dvojím standardem Evropy. Podle Ázerbajdžánu by totiž i Arménie měla uznat svou vinu na masakrech z roku 1990.
Autor
5 Komentářů
Co zabraňovalo Izraeli uznat genocidu Arménů za genocidu?
Přiblblá politika s ohledem na tehdy rozvíjející vztahy s Tureckem. Je to krutě nespravedlivé k Arménům, ale b-hužel je to tak.
Až teď, kdy je Sté výročí a vztahy s Tureckem jsou témeř na bodu mrazu(kromě pár výjimek kvůli Sýrii), se najednou u nás se i politici vyjadřuji k této genocidě.
Líbí se mi Rafaeli, když někdo jako Vy a pro izraelsky smýšlející člověk, dokáže zkritizovat Svatou zemi..
Díky za koment..
Kritizovat něco či někoho, kvůli tomu, že něco nebo někoho chce změnit k lepšímu, je normální základ každého slušného člověka, pokud se považuje za jeho nejlepšího přítele.
Ovšem kritika za každou cenu není konstruktivní kritika, ale pouze demagogie, takovou kritiku neberu už z principu neboť dotyčný kritik je defakto šťastný, že ta druhá strana dělá chyby, na kterou ten kritik může demonstrovat, jak ten první je 100%ně špatný. Přitom takový dotyčný kritik by z obrácené strany z duše nenáviděl ani konstruktivní kritiku.
Rafaeli, to bohužel není pravda, někdo kritizuje jenom kvůli tomu aby vždy vyjádřil kritiku za níž se skrývá antipatie vůči skupině (zemi, etniku ..) nebo naopak slepě podporuje a slušnost s tím nemá nic společného!
Naopak si myslím v tomto případě, že mám pravdu.