Trest smrti? Nekompromisně ano! Samozřejmě nesoudím ty, kdo se trestu smrti nezastanou. Dokonce ani na fejsbůku ne. Vždyť jejich argumenty jsou v podstatě logické a u některých navíc i historické. Je totiž skutečně potřeba vyloučit justiční omyl. Rudolf Slánský i paní dr. Horáková (a další spousty komunistou popravených obětí) hovoří za

Busking. Pojem, který se stále více rozšiřuje do ulic větších měst. Co to vlastně je? Jednoduše pouliční umění. Buskeři, jak si muzikanti, výtvarníci nebo performeři říkají, využívají volných prostranství, kde ukazují svoje umění. A není to jen tak. Kodex buskerů je velmi přísný a obsahuje například naprostý zákaz rušení nočního

Šoa je jedno z nejtemnějších období novodobé historie. Hlavně té židovské. A vlastně i evropské, ne-li celosvětové. Židé v době holocaustu utíkali na všechny strany. Málokteré státy ale uprchlíky přijímaly. Kdo měl štěstí, mohl rychle zmizet do Spojených států, do Anglie a odtud rychle do Jižní Ameriky. Někdo sebral odvahu, zabalil jen

O všech třech  monoteistických náboženstvích se s chutí (zejména poslední dobou) hovoří jako o náboženstvích Abrahamovských. Není to pojem tak nový, jako například „islamismus“ anebo pojem „takzvaný“. Ale občas mne vytáčejí všechny tři. „Islamismus“ pro svoji nelahodnou koncovku,  „takzvaný“ zejména ve spojení  zneužívaném médii v podobě „tzv. Islámský stát“. Co je to

Mluví o něm obě strany. Stejně tak jako blahé paměti při svěcení kanónů prosívaly obě strany Sladkého věků, aby tu ocel „požehnati ráčil“. Nevím zda žehnal a podle čeho rozhodoval. Na tyhle pověry se věřívalo tehdy, když se z jednotlivých náboženství staly státní dobyvatelské ideologie někdy v časech, kdy se mezi sebou

Generální shromáždění OSN přijalo proti Izraeli v úterý hned šest rezolucí, včetně takové, která žádá vrácení Golanských výšin včetně jejich současných obyvatel Sýrii. Žádné rezoluce nebyly přijaty proti Číně, Rusku, Saúdské Arábii, Venezuele nebo nějaké další zemi která porušuje lidská práva. Hillel Neuer, výkonný ředitel OSN Watch se pozastavuje nad absurditou

„Ekonomická migrace“ se v poslední době skloňuje ve všech pádech. Spekuluje se o jejích důvodech – četla jsem i poněkud bizarní názor (z pera novináře) o tom, že obyvatelé prosperujícího demokratického a stabilního Senegalu odcházejí do ciziny jen proto, že mají doma barevné televize a satelit a počítače, na nichž vidí,

Trpící jedinec, prchající z nepředstavitelných hrůz, které na něm, jeho rodičích, manželce, dětech spáchali lidé stejné víry, ve jménu Alláha, Mohameda a Koránu. Vyčerpaní, vyděšení migranti, kteří prchají před jinými muslimy, těmi, kdo na nich ty odporné zrůdné zločiny páchali, například během „al-džihád bi’l-sajf“[1] – ano my máme povinnost, tyto oběti

Na ulicích všech větších či menších měst celého světa můžete narazit na pouliční muzikanty. Tu na lepší, tu na horší. Někdy na ty nejlepší. A v Plzni mají svůj vlastní festival. Trvá až do pátku! Když se řekne busking, možná budete pátrat v paměti, co to asi tak je. Rozhodně nejde o

Odpor k islámu a naneštěstí k muslimům jako k lidským bytostem, které mají stejný nárok, jako my, žít a tvořit, neobjevujeme pouze v souvislosti s obavami o „další vývoj EU“, ale pramení i z jiných, hlubších a temnějších vrstev. Chceme-li porozumět, musíme se oprostit od povrchního pohledu. Tyto temné stránky vystupují obzvláště velkou silou, dostanou-li se

Sýrie Sýrie byla francouzskou kolonií. V roce 1946 vznikla parlamentní republika Syrská arabská republika. Po sérii převratů se dostala k moci strana Ba’th (Baas) a Háfiz al-Asad. Ten v roce 1962 vyhlásil výjimečný stav, který zrušil až jeho syn Bašár al-Asad v roce 2011. Háfiz al-Asad naplňoval všechny rysy diktátora.

« Veškeré náboženské myšlenky jsou stejný, není katolík lepší než muslim nebo evangelík či pravoslavný či budhista. Jenom jednu věc mají společné, že všichni se zblázní kvůli jednoho nebo druhého. Jak můžou rómové držet spolu, když budou brát gadžovsky příklad a nenávidět se jeden druhého kvůli náboženství? My nemusíme být dilynyi.

Je neděle. Člověk má v neděli odpočívat. A pravdou je, že odpočinek potřebuji.  Jsem unavená z nesmyslné argumentace, otrávená, zhnusená. Tak dnes jenom nedělní psaní, nic o Francii a nic o imigraci. Dnes jenom o horku, upocených chlapech a jedné femme-fatale. Miluju Afriku.  Říkám to tak po česku – Afriku, i

Je divná doba. Všichni mluví o imigraci do Čech a na Slovensko. Mluví o imigraci, která ve větším měřítku vůbec neexistuje – a protože si mnozí oponenti a stavitelé šibenic pro vlastizrádce „berou do pusy“ často právě Francii, rozhodla jsem se napsat o imigraci do Francie a multikulturalismu sérii článků,

V souvislosti se zabíráním Ukrajiny, stále častější jadernou rétorikou ruských pohlavárů a masivními vojenskými cvičeními ruské armády všude možně si svět klade otázku: kam až to chtějí Rusové hnát? Chce to klid. Rusko bylo obr na hliněných nohou, ale ty už se pomalu hroutí a za pár desetiletí už z toho obra

NAŠTVANÍ LIDÉ Obavy a strach – v poslední době témata velmi aktuální, témata, která se tak nějak vždy zapletou mezi diskuse, ať ty diskuse začínají původně jakkoliv. Dokud jste (žijete) v jednom místě, v jedné zemi, můžete si myslet, že tyto starosti máme zrovna teď tady a že jinde se žije lépe. Jenže

“Darujte krevní plazmu – zachráníte životy a ještě dostanete zaplaceno.” Tak nějak by se daly shrnout inzeráty různých společností, které se v českých městech dají porůznu zahlédnout. V České republice (a doufejme, že i jinde) jsou dnes dárci biologického materiálu podrobně vyšetřováni a jejích zdraví pravidelně (byť už ne tak

V minulých dnech přetřásala kanadská a americká média otázku: „Kam zmizel reverend Hyeon Soo Lim?“ Myslím, že tato otázka není úplně nejlepší, v Severní Koreji se člověk ztratit (paradoxně) nemůže, takže lze očekávat, že se reverend Hyeon Soo Lim opět za nějaký čas „vynoří“, tedy pokud se nestal obětí nějakého běžného kriminálního