Sčítání podchycují strukturální změny, kterými společnost prochází.

Mění se proto zákonitě i zjišťovaná data. Za 90 let od prvního československého censu v roce 1921 mnohé otázky jako gramotnost či tělesné vady z dotazníků zmizely, některé jako vyznání se zase po čtyřicetileté pauze vrátily, ale také přibyly nové jako dotaz na registrované partnerství. Kdysi se zjišťoval počet domácích zvířat, koupelny, později pračky, ledničky, telefony, televize, motocykly, automobily či chaty, které ukazovaly na růst životní úrovně.

V prvním sčítání na území samostatného Československa v roce 1921 se kladla důležitost na národnost. Podle webových stránek Českého statistického úřadu se dříve určovala podle takzvané obcovací řeči. Tady bylo použito nové definice národnosti jako kmenové příslušnosti, jejímž znakem je zpravidla mateřský jazyk. Tím se odstranila nevýhoda pro české a slovenské etnikum, protože dřívější metoda nahrávala německému jazyku. Ke své národnosti se tak mohli přihlásit i židé nebo Romové. V první republice existovala národnost československá, která se dál rozlišovala na českou a slovenskou.

Po druhé světové válce už byla národnost deklarována jako osobní národní přesvědčení. V roce 1970 se vedle národnosti objevila i otázka na mateřský jazyk, podobně v letech 1991 a 2001. Od roku 1991 jsou samostatně uváděny národnosti moravská a slezská. Nyní si údaj o národnosti vyplní každý podle svého rozhodnutí. Navíc podle letošního formuláře údaj není povinný a je možné uvést dvě národnosti. Také u mateřského jazyka lze označit dva jazyky.

Sčítání v roce 1930 zavedlo několik novinek. Poprvé, a jako v jedné ze tří evropských zemí, byla zjišťována fertilita (plodnost) žen kvůli zkoumání reprodukce obyvatelstva. Zjišťovalo se i minulé bydliště sčítaných, pokud osoba nebyla sečtena v obci svého narození, a také místo, odkud se osoby přistěhovaly. Opět se zpracovávala gramotnost a tělesné vady obyvatelstva. Poprvé však byly podrobněji zpracovány údaje za domácnosti, rodiny a manželství.

Sčítání domů a bytů bylo se sčítáním lidu poprvé spojeno v roce 1950. Naposledy se tu před odmlkou do roku 1991 zjišťovalo náboženské vyznání. Výsledky tohoto censu byly také naposledy zpracovány za přítomné obyvatelstvo. Sčítání mělo postihnout v širším rozsahu změny po druhé světové válce – ztráty v populaci, odsun německého obyvatelstva, reemigraci, přesídlování osob do pohraničí, sociální složení obyvatelstva. Konal se i soupis průmyslových, živnostenských závodů a zemědělských závodů.

V roce 1961 se propojily údaje o obyvatelstvu, domácnostech, bytech a domech. Poprvé bylo také šetřeno takzvané obyvatelstvo bydlící, nikoli přítomné, tedy podle místa trvalého pobytu. Nově byl metodicky vymezen pojem censové domácnosti, což rozšířilo informace o struktuře rodin a domácností. Novinkou byla nová sociální skupina družstevních rolníků a mimo jiné také údaje o dojížďce do zaměstnání mezi okresy a do větších měst.

Novinkou sčítání v roce 1970 bylo rodné číslo a mateřský jazyk. Podrobně se zkoumalo dojíždění do zaměstnání a škol. Sledovalo se soužití domácností v jednom bytě a také vybavení domácností některými předměty dlouhodobého užívání.

O deset let později se opětovně prováděl soupis “obyvatel cikánského původu”. Sčítání bylo využito pro založení centrálního registru obyvatel při ministerstvu vnitra. Zajímavé bylo tehdy zpracování informací o nedostatku bytů.

Společenské změny po listopadu 1989 se odrazily v posledních dvou sčítáních v letech 1991 a 2001. Vedle opětovné otázky o náboženském vyznání se značně rozšířil výběr národností. Dotaz na mateřský jazyk a na trvalé bydliště v době narození sčítané osoby pomohlo ke zjištění dlouhodobé migrace obyvatel a rodáků. Zohledněno bylo rozdělení sektorů národního hospodářství na státní a soukromý. Nově se zjišťovalo třeba druhé nebo další zaměstnání osob. Z vybavení domácnosti zmizel dotaz na pračky, ledničky či televize, ale lidé nově odpovídali na to, zda mají mobilní telefon nebo osobní počítač s internetem.

Praha 20. března (ČTK)