The organizers of the notices did not forget to add a halachic injunction, mentioning various rulings including the preference of our own nation over all others, noting that when they employ an Arab they cause the Arab to stay and keep hold of the Holy Land.

http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3900004,00.html

Dovolte ještě malou poznámku, kterou považuji za zásadní, která tu myslím ještě nepadla a kterou nastínil Bohumil Doležal na stránkách Lidových novin. Západ již zřejmě není schopen bránit ani své spojence, ani sebe, jakoby se vzdával. Potom dochází k tomu, k čemu došlo i nyní. Plující konvoje a zásah izraelského námořnictva, toto se nestalo jen díky dvěma stranám, ale především díky Západu – ten projevil a stále více projevuje prohnilost možná hlubší, než kterou projevil kdysi vůči Hitlerovi. A o to strašnější budou pak i následky.

Jinak toto jsou slova bývalého amerického velvyslance v Izraeli, který byl přítomen na jedné z oněch 6 lodí. Odpovídá Achabovi, proč vlastně aktivisté organizovali tuto “provokaci”:

EDWARD PECK: Well, that’s a good question. You know, I have been an activist. I don’t consider that to be anything but a word that informs people that I’m interested and aware. And I’ve made a number of trips to Israel and all the surrounding countries and the West Bank over the—since I retired, explaining, talking, meeting people, taking groups of people over to meet and discuss. And I decided I would like to have a chance to participate in something tactile, something that you could see, you know, something—rather than just plain words. And the Americans were added to this group, as you probably know, very late in the game. It was a European thing. And at the last minute, they said, “We need some Americans,” and they contacted Paul and Janet and got the Free Palestine Movement organized. And they invited me, and I said yes, because I thought it would be helpful and beneficial to Israel to let them receive the supplies, just the convoy of the boats that carried the equipment, to come in and help the people of Gaza, a humanitarian effort not directed against Israel, but intended to deal with the humanitarian situation that needed to be dealt with by people who could help from outside. Everything we brought was donated, as you may know. Everything the flotilla brought was donated by people who said, “Yeah, we’ve got to help the folks in Gaza. They are suffering.”

http://www.democracynow.org/2010/3/4/bds

Co se dělo, když vás zajali?
Zůstali jsme na lodi a museli jsme si sednout. Byly tam ale emoce, i když Izraelci neustále zdůrazňovali, že nám neublíží. Zabavili nám kameru a řekli, že nám ji vrátí na břehu. Odehrály se malé potyčky, ale Izraelci se chovali slušně. Až ke břehu kormidloval Izraelec.

Co vás čekalo na pevnině?
Oznámili nám, že kameru nedostaneme a s sebou si nesmíme vzít nic včetně oblečení. Mohli jsme mít jen pas a léky. Venku nám také řekli, že už na nás čekají zástupci ambasády. Ve velkém stanu u Ašdodu řekli, že jsme zatčení a máme podepsat žádost o deportaci.

Dostal jste jinou možnost, než podepsat?
Ano, že mě zavřou. Říkali nám, že je hloupé to nepodepsat, protože jinak se to bude táhnout a budeme v Izraeli dlouho, pak nás prý stejně vyhostí. Řekl jsem, že nepodepíšu a to udělali i kolegové. Pak nás ale oddělili a policista mi řekl, že pokud podepíšu, budu moct jet ihned domů a mluvit s velvyslancem.

Jak jste se rozhodl?
Chtěl jsem mít informace, tak jsem podepsal. On se mi na to vysmál a řekl, že nebude telefonát ani velvyslanec a zavřeli mě na dalších 20 hodin.

Kam vás potom převezli?
Zavřeli nás do auta s pěti extrémně malými buňkami a postavili ho na slunce, vypnuli klimatizaci a odešli. Po 45 minutách jsme se rozjeli. Vůbec nám neřekli, kam jedeme. Moc jsem toho neviděl, poznal jsem, že jsme u letiště. Vozili nás asi hodinu, až jsme dojeli na třetí terminál letiště Ben Gurion. Tam nás zavřeli do cel.

Jak s Vámi zacházeli?
V cele nás bylo osm, celou dobu se svítilo a každou hodinu nás budili. Nikomu jsem nesměl volat ani kontaktovat ambasádu a své věci už jsem neviděl. V cele s námi byl i Ir, kapitán naší lodi. Stěžoval si, že chce kouřit a dožadoval se informací. Zbili ho.

Přímo v cele před vámi?
Byl asi metr před námi. Pak mu řekli, ať si oblékne jiné kalhoty, ať není vidět, že ho mlátili. Bylo hodně cítit, že se nám chtějí pomstít. Říkali, že jsme teroristi a zločinci. Mně nadávali, že jsem jako posranej Rusák.

Blokáda Gazy je zločin proti lidskosti a porušení mezinárodního práva. Podle jakého práva zaútočil Izrael na ten konvoj? Byli ti lidé zločinci? Udělali něco? Byli postříleni bez soudu. Podle jakého práva dále byli ti přeživší zadržováni ve vazbě v Izraeli, kde jim byla omezena osobní svoboda, tedy základní lidské právo?
Achab se ptá – Proč dokonce i šéf konvoje přiznává – “Potíže jsme očekávali, ne však tak fatální.”
Ano, Izrael si dělá co chce, bez ohledu na cokoliv, stanovuje si svévolně pravidla, jakoby jeho jurisdikce byla neomezená. Únosy z ciziny jako únos Mordechaje Vanunu z Říma je jednoznačným porušením mezinárodního práva zásahem do vnitřních záležitostí Itáli a její svrchovanosti, atd. Příkladů najdeme dost i dále.

Masakr na konvoji nám říká – zabraňme Izraeli ve svévolnosti.