Dům v Gaze a v něm tělo zabitého vojáka..
Ve snaze zabránit jeho únosu, dostala posádka tanku příkaz použít dělostřelecký granát…

Podle svědectví IDF, kteří se účastnili operace Lité olov v Gaze, vysvítá, že za účelem zabránění únosů došlo k vydání rozkazu, ostřelovat dům, ve kterém byli teroristé, dělostřeleckými granáty z důvodu, že v domě anebo v jeho blízkosti se nacházelo tělo zraněného vojáka IDF.
Svědectví velice závažné, protože ukazuje minimální šanci ostatních vojáků podílejících se na operacích v jedné z nejlidnatějších čtvrtí Gazy zachránit vojáka živého. O jedné skutečnosti nemůže být pochyb. Voják byl zabit.
Voják společně s ostatními pročesávali během pozemní fáze operace „Lité olovo“ část obytných domů. „Při kontrole terénu jsme vstoupili do jednoho z domů a narazili na nepřítele zblízka…“ popisuje událost velitel jednotky. „Při přestřelce, která se strhla, byl zasažen a spolu sním také někteří z teroristů.“

Vojáci, kteří byli na místě pak odhalují další podrobnosti incidentu včetně pokusu zmařit únos těla padlého teroristy: „Začalo to ve chvíli, kdy jsme rekognoskovali budovu, zda tam nejsou nastražené výbušniny.“ Líčí další svědek. „Při pokusu vniknout dovnitř jsme narazili na teroristy a strhla se palba na blízko. A voják, který byl v přední pozici byl zasažen.V té chvíli si velitel všiml, že na podlaze něco bliká a v domnění, že jde o minu, začal volat, aby všichni budovu opustili.

Akce Hanibal – Ahmad Jibril

Při ústupu zůstal zraněný voják uvnitř budovy a podle názoru velitele byl v této fázi operaci zabit. Akce pak pokračovala dále po přeskupení sil, strhly se ještě další tři přestřelky a síly IDF zjistily že v domě přežil ještě další terorista, který byl po krátkém boji zabit.
„Akce Hannibal“, jejímž úkolem je zabránit únosům vojáků v poli anebo ho zmařit (pokud k únosu došlo) se v armádě uplatňuje od 80. let.
Tento rozkaz (Hannibal) vyšel na veřejnost v květnu 1985 díky Ahmadu Džibrilovi – po jednání státu Izrael s vedením vrcholného představitele OOP, kdy došlo k výměně 1150 palestinských vězňů za tři zajaté izraelské vojáky Chezi Šaje, Nisima Salema a Josefa Groffa, kteří padli do zajetí v Libanonu.

Únos jako strategický, nikoli taktický krok!

Rozkaz Hannibal zahrnuje pokyny pro vojáky v poli, aby všemi prostředky za použití ostré palby zabránili únosům. Vyvolává často bouřilvé diskuze a spory o tom, do jaké míry jeou únosy morální. Zřetelně se také ukazuje, že únosy jsou především strategickou a nikoli taktickou zbraní. Protože představují obrovské částky, které pak stát musí (za unesené) vynaložit.

Vysloužilý generál Giora Eiland, který stál v čele vyšetřovací komise ohledně únosu Gilada Šalita, konstatoval, že v jeho případě došlo k nesplnění rozkazu Hannibal. Údajně totiž od okamžiku, kdy byl Šalitův tank zasažen, až do chvíle, kdy začala být uplatňována pravidla „Hanibal“ uběhlo poměrně dost času, takže únosci mohli svůj únos dokončit.
Vedle sdělení, že voják byl zabit, když nepřítel zahájil palbi“ oznámil mluvčí IDF, že celý incident bude i dále šetřen a IDF vyvodí patřičné závěry…
==========oo
p.s. tři dny jsem byl bez netu, tož ještě jednou sorry za prodlení

http://www.nrg.co.il/online/1/ART1/845/154.html?hp=0&loc=2&tmp=3518