Komentáře: Chešvan – měsíc trvající amida

Od: Jarmila

Jarmila — Fri, 04 Nov 2011 15:40:19 +0000

Doplnění k P.S.: vypadlo mi slůvko: chtěla jsem říct, že dnešní lidičkové
většinou déšť nemají rádi – tedy aspoň to pozoruju a doslýchám se…

Od: Jarmila

Jarmila — Fri, 04 Nov 2011 15:34:27 +0000

Díky za zevrubnou odpověď. Veškeré prosby o déšť či modlitby se snažím pochopit tak nějak po svém. Došlo mi, že v Egyptě taková závislost na dešti nebyla, ale na rozdělování vody Nilu pomocí čerpadel, kdežto Kanaanu buď přišla voda shůry (od Boha) nebo nepřišla (Bůh odřekl). Déšť má schopnost
aby se cosi, co už JE, buď vyvíjelo nebo rozvíjelo-a to, co JE, mohou lidé prožívat jako něco s nebesy souvisejícího – v tom příp.”prší”, jinak může přijít hrozba v podobě vyprahnutí a “neprší”. Ale jak už jsem řekla, myslím si, že především věřili, že vše je závislé na jejich konání. (Déšť=odměna,
nedostatek deště=trest). Též nejsem kompetentní konat jakékoli soudy, to jediné, co člověku přísluší je spojovat nebesa a zemi poznáváním smyslu věcí.
P.S.
Nevím, proč lidičkové většinou na déšť hubujou? Taková pořádná bouřka,to je něco! Vždyť v přírodě (a nejen v ní) je jen předehrou krásných, slunečných dnů. Nic víc a nic míň.
Každý den hezký přeju! :o))

Od: achabisko

achabisko — Fri, 04 Nov 2011 12:17:47 +0000

Díky za otázku.
Pojďme na to takto. Kánon to rozhodně není. V hebrejském světě se říká “osmému” jak chešvan tak i marchešvan. DOkonce by se asi měl jmenovat marchešvan díky svému akadskému kořeni “warchaššamu”. V tomto ohledu je hebrejština podobná třeba slovenštině, která si taky ponechala – resp. přejala latinské (tedy z cizí vyspělé kultury převzaté) názvy měsíců január, február …
U Hebrejů se chešvan kdysi jmenoval “bul” – kořen je v mlhách, ale hodně se to podobalo
a) našemu listopad – protože *bul znamená zetlít, začít tlít a v měsíci chešvan/bul tráva začínala vadnout
b) tradice také nachází (spíš myšlenkové a obrazné) spojení slova *bul s výrazem *mabul – záplava, povodeň, příliv – už proto, že podle tradice potopa začala v chešvanu

Odtud pak si kdosi všiml, že *mar znamená hebrejsky trpký, a tady se mohlo narodit povídání (už na úrovní lidového přísloví), že nebude-li vláhy v chešvanu, bude to trpký rok a trpký chešvan – marchešvan

Ohledně proseb o déšť, veškerých dalších proseb a modlitby vůbec, nejsem kompetentní konat jakékoli soudy, spíš cítím, že modlitba není na škodu. A tak se jen tu a tam zymýšlím : http://www.lamedwaw.org/siddur.html
Hezké dny s vláhou i bez ní :o))

Od: Jarmila

Jarmila — Thu, 03 Nov 2011 13:27:37 +0000

Krapet od článku odběhnu a zastavím u dvou pojmenování “osmého”, který se mi tím jeví podivně “podezřelý” :-) O tomto měsíci se říká, že je rozhodující, zda během něho prší nebo ne. (Pokud v osmém měsíci NEprší, jmenuje se MARchešván, prší-li, jmenuje se měsíc chešván). Moc tomu nerozumím.
Proč zde hraje roli právě déšť? Vysvětluju si to tak, že lidé doby biblické
na něj byli odkázáni, způsobuje plodnost a růst ve světě. Když lidé prosili o déšť, neprosili jen o vodu, ale vlastně o to, co umožňuje růst a plodnost
v celém životě (zevně i vnitřně). Řekla bych, že ten déšť tady ukazuje závislost pozemského světa na nebeském. Nejde však o něco víc? Není v tom dvojznačném pojmenování měsíce přece jen ukryto nějaké “tajemství”? Není v tom strach, aby nezůstalo nebe “měděné”? Ale to už závisí jen na lidském konání, říkám si.
I PTÁM SE ACHABA: “Můžeš mi k tomu, prosím, něco říct?”