Komentáře: Když byla předána Tóra….

Od: Cipi

Cipi — Mon, 25 Jun 2012 10:31:16 +0000

Danny: Tohle chápu tak, že když kolektivní, tak kolektivní. Tam se necheremuje… To je právě ta individuální zodpovědnost kvůli zachování rovnováhy, aspoň, nebo pozdvižení nebo něco jiného.
A chudák Báruch, přemýšlel a něco vymyslel.. cobyné..
To je jako kolektivní nevědomí…( principiálně, nikoli, že by to bylo něco podobného – smile..

Od: Antonín Blažek

Antonín Blažek — Sun, 24 Jun 2012 07:32:57 +0000

Mojžíš přinesl z hory (dvakrát) dvě kamenné desky. Toru musel napsat někdo později. Ta je sice obecně přisuzována Mojžíšovi ale měli ji psát, podle použitého slohu, čtyři různí lidé.
PF 2012 přejí Mayové

Od: danny

danny — Sun, 24 Jun 2012 06:54:43 +0000

Vdaka za dovysvetlenie.V tlaci prebehol pripad,ze dospelak poziadal o ,,vyviazanie,,z Cerkve,ze bol pokrsteny ako dieta a bez svojho vedomia,tak sa mu dostalo podobnej odpovede.pozdraveni.

Od: Jicchak

Jicchak — Sat, 23 Jun 2012 18:14:17 +0000

Samozřejmě že i autor takového odklonění od pravdy jakým byl Spinoza mezi námi zůstal a to i někdo kdo otevřeně činí vše aby tam nezůstal aprosí o vyvázání z onoho svazku a vlastně není o něj moc co stát, zůstává. Takže o Spinozovi musíme říci s politováním že došel kam došel zkrátka se dostáváme do pozice že nelze někoho odbýt s tím že je odpadlík či hlupák. Na druhé straně tím získáváme že se naše duše otevírá světlu a špatné vlivy nevedou k jejímu uzavření, to však neznamená že ke zlu máme mlčet naopak.

Od: danny

danny — Sat, 23 Jun 2012 13:25:05 +0000

B.Spinoza zostal clenom kolektivnej duse?

Od: dada

dada — Sat, 23 Jun 2012 08:06:45 +0000

…a odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše dítky! (Mat. 27.25)
Obávám se, že tohle místo v evangeliu navazuje právě na smlouvu o vzájemném ručení a stalo se obětí kruté křesťanské dezinterpretace a nepochopení.
Všechno nasvědčuje tomu, že “všechen lid”, který tuhle osudovou větu pronesl, se přišel Ježíše zastat, protože se zhrozil toho, co s ním velekněží udělali, a právě kvůli pocitu zodpovědnosti a souručení se ho snažil ještě na poslední chvíli vyrvat z rozjetého procesu. Takže to zvolání je s největší pravděpodobností zděšené naléhání: Vždyť jeho krev dopadne na naši hlavu (naši vůdcové něco spískali a my to všichni odneseme, Bůh bude vyhledávat jeho krev od nás všech)! nikoli nenávistně zaslepené: Jen ať jeho krev klidně dopadne na naši hlavu (my si to rádi bereme na zodpovědnost)…
Situace před Pilátem se dramatizovala, byl tu jakýsi zástup, který měl enormní zájem na Ježíšově likvidaci – což byla pravděpodobně sesbíraná smečka pohůnků neoblíbeného velekněze – a ta obstarávala skandování: ukřižuj, ukřižuj. Jenže o tom, co se přes noc odehrálo, ze zřejmě brzy domákl “všechen lid” a taktéž se pokusil okamžitě u Piláta intervenovat a odvrátit tak tragédii, ke které se schylovalo. Takže začal vznikat rozbroj (uvnitř davu pohůnků a všeho lidu), který samozřejmě sílil tím víc, čím víc obě skupiny Židů na Piláta naléhaly. Ten by sice rád uklidnil davy, ale nebezpečnější pro něj byli velekněží (operující s Ježíšovou “císařezradou”), takže před lidem si umyl ruce, jakoby on za nic nemohl, a zástupu “církevních potentátů” a jejich pohůnků vyhověl. A následné ukřižování se odehrálo přes zjevně velice silný odpor všeho lidu (Pilát musel povolat početnou vojenskou jednotku).
Takže Židé jako lid nejen že Ježíše neukřižovali, s největší pravděpodobností se ho s nasazením vlastní kůže (Pilát nebyl žádný lidumil, ale sadistický řezník) zastali, právě při vědomí zodpovědnosti před Bohem a trestem, který by je postihl za to, že neuchránili nevinný život (nebo se přímo zbavili Bohem poslaného člověka).
Omlouvám se, že to tady zahlcuji svými “křesťanskými” postřehy, ale zrovna tohle jsem ještě považovala za důležité.