Ivaf: ani o ramadánu se není nutno “cpát dobrotami před spaním”; nevylučuji, že se to možná někde děje, ale znám spíše systém, kdy věřící po půstu pojí pár datlí, zapije je mlékem, vykoná čtvrtou denní modlitbu, navečeří se, absolvuje několikahodinové modlitby tarawih a teprve potom jde spát. U nás doma to vypadá spíš tak, že po západu slunce jíme to, co mimo postní čas snídáme. Hlavní jídlo máme až před rozbřeskem.

Erich: Děkuji za osvětlení. V Senegalu se v posledních desetiletích rozdíl mezi křesťanským a muslimským půstem stírá, křesťané často drží půst “po muslimsku” – http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=384119

Postní doba či půst je v křesťanství období přípravy na Velikonoce. V západní církvi začíná postní doba Popeleční středou a trvá 40 dní (kromě nedělí). Ve východních církvích začíná „Velký půst“ v pondělí 7. týdne před Velikonocemi a končí v pátek 9 dní před Velikonocemi.

Půst se v křesťanském smyslu netýká pouze zdržení se jídla a abstinence, ale může zahrnovat i jiné projevy jako např. almužnu či dobré skutky. Účelem postu má být soustředění věřícího na jeho duchovní růst v rámci přípravy na největší křesťanské svátky roku – Velikonoce.

V postní době má člověk pracovat na proměně a obnově svého života, aby mohl žít opět plně jako křesťan. Má v této době obnovit autentické vztahy, navázat znovu dialog s druhými, odpočinout si a vrátit se k tomu, co činí život křesťana křesťanským. Nemělo by ale jít pouze o lidské úsilí, neboť křesťanská teologie a spiritualita považuje půst za Boží milost, kdy člověk naslouchá Božímu slovu a svůj život podle něho uzpůsobuje.

Postní doba je též obdobím přípravy katechumenů na křest a provázejí je v tuto dobu zvláštní liturgické obřady. Mezi dny postní doby, které nesou tradiční označení, patří ještě 4. neděle postní, zvaná Laetare, a 6. neděle postní, běžněji Květná neděle, jako připomenutí dne vjezdu Ježíše do Jeruzaléma.

Postní praxe byla v minulosti poměrně namáhavá, nejedlo se maso, ryby, vejce a mléčné produkty a bylo zvykem jíst jednou denně. Současná postní praxe katolické církve zavazuje katolíky od 16 do 60 let. Na Popeleční středu a Velký pátek jako dny přísného postu je dovoleno sníst pouze jedno velké jídlo denně. Krom toho existuje ještě půst od masa, předepsaný pro tyto dva dny a všechny pátky roku. Tento páteční půst je ale možné nahradit jiným skutkem pokání.

Antonín Blažek: Ramadán trvá obvykle třicet dnů a půst od rozbřesku do západu slunce znamená kupříkladu aktuálně cca od třetí hodiny ranní do deváté hodiny večerní.