To, že židovství není náboženství, nýbrž způsob života, je a není pravda. Ta vyšší moc tam musí být přítomna, protože jsou to Jeho přikázání, která vykonáváme. Bez Něj to zkrátka fungovat nemůže. Takže nelze říct, že NENÍ náboženstvím. Je. A na druhou stranu ono židovství není (nemělo by být) ani tak o ortodoxii, jako spíš o ortopraxi, tom správném konání. Takže činy a tedy svým praktickým životem člověk plní svou část smlouvy. Sama píšete níže: “Cadikům není nutno budovat pomník, jejich SKUTKY hovoří za ně…” Takže asi tak. V daném kontextu se to líp napsat nedá :-)

(P. S. Maceva je trochu jiný příběh a dokonce myslím, že o ní ani v tomto případě až tak nejde, ale to jse opravdu někde jinde)

Věta, kterou uvádíte, barajta z Eruvin 13b, popisuje spor – jedni (škola Hilelova) tvrdili, že je lépe pro člověka, aby byl stvořen, druzí (škola Šamajova), že by pro něj bylo lépe, kdyby stvořen nebyl; kompromis je ten, že by sice bylo lépe, kdyby nebyl stvořen, ale když už je stvořen, ať tedy dělá to, co jste napsala výše. Aneb to vaše oblíbené Werichovo “když už jednou je…” (oni to lidé často citují ale občas mám pocit, že jednají přímo opačně, ale to už tak chodí).
Samozřejmě, že by podle tohoto učení bylo lépe pro člověka, kdyby nebyl stvořen, protože hřeší a je pak trestán. Svým dílem tomuto světu příliš nepomáhá, co si budem nalhávat, a kvůli němu to v Gan Eden dopadlo tak, jak to dopadlo. Co člověka čeká na tomto světě? V potu tváře dobývat chléb ze země a v bolestech rodit děti…Pěkně děkuju. Ale když už to dopadlo takhle, tak ať se s tím popere a dělá to nejlepší, co umí. To je možná smyslem toho učení. Neptej se po smyslu života, neodhalíš ho. Neptej se proč jsi byl stvořen, nedostaneš odpověď. Žij a chovej se tak, jak je to správné, jak nejlépe dovedeš.
Problémy vyslovením tohoto učení na sebe určitě nepřivolali. Aspoň ne ty problémy, které nejspíš máte na mysli. Tyto dvě školy působily před dvěma tisíci lety a člověk (i Izrael) je tady o nějaký ten pátek déle a různé pohromy už na něj dopadly dávno před tím.
———-
Nepřijde mi vhodné “blbnout člověku hlavu” Zoharem, ale zrovna ten výrok je míněn podobně, jako ten z Talmudu (člověk, který se narodí do tohoto světa, je jakoby ve vyhnanství od Šechiny, vlastně sestupuje z toho dokonalého světa sem, „dolů“), ale vaší poznámce rovněž nerozumím. A upřímně – selský rozum v ní také postrádám. Ale to je právě to, co jsem si chtěl ověřit a co jak doufám, pochopíte – to co přijde vám logické, jasné a rozumné, to třeba někomu jinému logické nepřijde ani trochu a naopak. A takhle bysme se asi mohli dohadovat o každé věci, která vám přijde „nelogická“, která vás „překvapuje“ nebo vám nějak „připadá“.

A pokud vám někdo fakt řekl to s tím “úkolem zemřít”, platí to, co jsem psal výše. Posuzovat dle jednotlivce celek, to bych nedělal anebo bych si dával hodně bacha.

Pořád si říkám, že kdybyste nahradila ve vašem článku slovo židé za lidé, dostanete totéž. Mohl bych vzít váš článek, vyměnit židy za nežidy a hlavně ta pasáž o upřímnosti a intelektuálství (moc pěkná mimochodem) by určitě u spousty nežidů seděla. Ale já bych to asi nenapsal. Už jen proto, že když mám svůj postoj ke světu, nemám nějak potřebu vyjadřovat se k postoji jiných (a že by to bylo občas výživné). A přijde mi divné soustředit se zrovna takhle na jednu, navíc marginální, skupinu z mnoha. Přesto bych řekl, že váš příspěvek je v mnohém velmi poučný, možná poučnější než různé rádoby intelektuálské eseje a traktáty o židovství, které jsem v poslední době četl.

„Zvlášť mě (neznalce) kdysi někteří dosti tvrdě napadli. Neřekla jsem ale nic, než svůj názor, podložený obyč.selským rozumem – a bylo zle!“

Co byl ten „selský rozum“ a „názor“? Z vlastní zkušenosti vím, že srážka s blbcem může mít dost neblahý vliv na formování názoru na něco a zbavit se ho je velmi těžké, ale občas neškodí se na danou věc podívat s odstupem a očima toho druhého.

Kromě toho to Jna Maria (16) popsala naprsto přesně. Já bych třeba tady nahradil slovo “židi” za “lidi”:

“A když se vrátím k lidskému myšlení, docházím k přesvědčení, že pouze intelekt je ukazatelem jejich cesty. Někteří ale (jak se mi svěřili) chtějí jít s instinktem (a snaží se o to), ale jakoby jim nikdo neřekl (nenaučil je), jak ho mají používat. Proč mnozí lidé nechtěli nic slyšet o intuici? Pár se jich dokonce ptalo, co je intuice?”

Tak tuhle zkušenost mám také:-)