Komentáře: Proč hospody tak často šidí své zákazníky?

Od: Daniel

Daniel — Mon, 06 Dec 2010 06:45:59 +0000

Mám dotaz , stále se mluví o správné míře piva, ale stále nikde jsem nenašel , přesné znění ČOI že míra piva má být na risku v okamžiku podání a ne “po dojití”.
Může mi někdo podobný odkaz najít ?
Děkuji

Od: Jiří Blažek

Jiří Blažek — Fri, 20 Aug 2010 10:37:57 +0000

Je to tak – na co se dost zapomíná, je i to, že číšník má minimální mzdu a naprostou většinu jeho příjmů tvoří spropitné – a když není spropitné, leckterý se uchyluje k tomu, že krade (výše popsaným způsobem). Většina majitelů to toleruje, ale setkal jsem se i s přístupem, kdy to majitel netoleroval ani trochu a dotyčný podnikavec se musel poroučet. Majitel si byl totiž vědom, že mu jednání nepoctivého personálu odrazuje hosty a z dlouhodobého hlediska ničí “kšeft”.

Od: Jaroslav Kysilko

Jaroslav Kysilko — Fri, 20 Aug 2010 10:09:12 +0000

Odpověď pro Jiřího Blažka:
Dobrý den,
velice vám děkuji za vaši reakci na můj článek. Osobně jsem v restauraci nikdy dlouhodobě nepracoval, tedy mé poznatky vychází především od mého bratra, který má za sebou v různých hospodách různých cenových skupin mnohaleté zkušenosti. Tam, kde on pracoval, se vydělávalo tak, jak jsme popsal ve svém článku – tedy především na pivu a jídle. Máte pravdu v tom, že na pod míru natočených pivech vydělává číšník společně s tím, kdo pivo čepuje (není-li to tatáž osoba) za předpokladu, že poté počítá i peníze a dělá zrcadla. Ovšem v tom případě je také nutné říct, že na tomto principu je zaměstnání v hospodě postavené a děje se tak za němého (či hlasitého) souhlasu majitele. Ten moc dobře ví, že si číšník během směny přijde také na své – pivo pod míru, záměrně menší rozlévané panáky tvrdého alkoholu (případě bokem rozlité a prodané vlastní lahve alkoholu), spropitné, po dohodě s kuchařem i jídlo (či nespotřebované maso apod.)…a proto svým zaměstnancům většinou platí jenom minimální mzdu. K té jim dává něco bokem v hotovosti a zbytek se musí zaměstnanci činit sami, aby si slušně vydělali. Tímto jednáním se na celém procesu přímo účastní a podílí, je nedílnou součástí této tiché dohody, která je kromě zákazníka výhodná pro všechny zúčastněné.
Přeji vám pěkný den, JK

Od: Jiří Blažek

Jiří Blažek — Thu, 19 Aug 2010 21:21:47 +0000

Nejsem ekonom, ale strávil jsem kdysi docela dlouhou dobu v restauračních zařízeních z druhé strany baru, takže jsem si článek přečetl s chutí a taky bych mohl o lecčem vyprávět. S řadou věcí musím souhlasit (krade se všude); pokud vám přinesou jasného podmíráka, máte ho okamžitě vrátit a pokud vám obsluhující nevyhoví, sebrat se a odejít. Ale máte poměrně velkou botu v následující větě:

“Dobře se vydělává právě na pivu, na jídle pouze za předpokladu, že máte šikovného kuchaře.”

Omyl – nejlepší byznys má hospoda, bar nebo restaurace na 1) jídle; 2) tvrdém alkoholu. Tam je tzv. “největší vývar”. A není nutné ani na jídle šidit. Prostě jen si dáte odpovídající marži. Šizením získá kuchař (který nezpracované, ale oficiálně zpracované a prodané maso poté vesele ukradne), nikoli hospoda (pokud není kuchař zároveň majitel/provozovatel). Na pivu máte zisk “jako když plivne a uhne”. Ze zisku na pivu (pokud ho neprodáváte při dnešních cenách za 70,-) poplatíte provoz, obsluhu a ono vám už toho tolik nezbyde. To jeden panák vodky, ten se vyplatí mnohem víc… :-)
Na upřesněnou: na podmírácích nevydělává hospoda (tedy provozovatel, pokud tam zároveň neobsluhuje), ale onen pingl (číšník), který tam obsluhuje a kasíruje (a dělá zrcadlo, provoznímu odevzdá tržbu odpovídající skutečně vytočenému pivu, zatímco hosty zkasíruje o naúčtované kusy, čímž mu kapse navíc zůstane onen ne úplně legální “rozdíl”), takže ani provozovatel, ani výčepní, pokud pivo jen točí a není zodpovědný za peníze, z toho nic nemá.