Je pravda, že před rokem jsem na tuto záležitost pohlížel jinak. Mohl jsem tenkrát odpovědět Jaroslavu Haidlerovi stejně, jako by odpověděly jeho ovečky mě – ať tedy udělá svůj sidur – proč už ho dávno nevydal?
Mohl jsem se pídit po tom, komu tento článek slouží a kdo (třeba?) Jaroslava Haidlera za jeho křížovou výpravu proti siduru platí, protože se mi nechtělo věřit, že by něčeho podobného byl soudný člověk schopen jen tak, pro nic za nic.
Neudělal jsem to, protože jsem to celé považoval za uzavřené.
Jak je vidět, pletl jsem se.
Před rokem jsem netušil, že je to J. Haidlerem tak špatné. Domníval jsem se, že tohle je jen výbuch uražené ješitnosti jednoho zahořklého herce, který brzy vyprchá. Ale je to asi mnohem horší. Sidur Adir ba-marom je pro Haidlera natolik traumatizující, že je podle něj nejspíše zodpovědný i za povalené náhrobky na hřbitovech a určitě i za to, že Mesiáš ještě nepřišel… Nezávidím mu jeho život. Být neustále sžírán existencí jedné knihy tak, že cítí nutkání otírat se o ní kdekoli to jen jde, aniž by mu ta kniha cokoli udělala – takového člověka mohu jen politovat.

p.s.: a ne hledat nějakou Glosu .. obhajující – řekl bych krátkozrace – ve své Prostatě:)své Ego

Nechci vyvolávat spor. Pokud se tahle věta někde řešila, omlouvám se, nevím. Já si ten elaborát Achaba, sice přečetla, ale a to on ostatně ví, mám vlastní oči a tvořím si vlastní názor, takže je někde založenej.