Takhle se musí donekonečna šťourat v etických uzlech Gordona a je mu z toho mdlo. Musí řešit středovýchod USA, irácká mimina a etiopské křesťany, aby se normálně udržel na židli. Je to život pod psa.

Ale pak v kontextu zjištěného, jeví se mi jako nefér používat ještě dnes, k dehonestaci části populace, argumentaci založenou právě na vyzdvihování snah o zůrodňování pouště a vysoušení bažin, nebo rad, aby si svou frustraci uvolňovali pořízováním bazénů, když toto vše má celkem problematické dopady.

A zároveň se chceme naplňovat optimismem z napršených 8,5 cm, přestože skutečný deficit je 400 cm.

http://eretz.cz/2012/01/zimni-deste-zvysuji-hladinu-genezaretskeho-jezera/

Asi tu již probíhá konflikt, ne konflikt ideologií ale obyčejná válka o vodu.

Apropo Martine, když zminujěž kozičky, máš zjištěno, jestli je i u etiopských falašů nějak rozšířena ženská obřízka? S podivem u etiopských křesťanů jak protestantů tak i katolíků tvořících cca 62% populace ano, a to v míře větší než je obvyklé i na ostatní africké státy

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fgm_map.gif

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDensk%C3%A1_ob%C5%99%C3%ADzka

Z čehož vyvozuji, samozřejmě že zcela chybně jak mi následně ozřejmíš, že není v silách Boha natožpak Alláha, odnaučit tvrdohlavé děvuchy tak pitomým zlozvykům.

To je, tak hrubým odhadem, cena za studii, který by zodpověně, s daty + tabulkami + grafy, shrnula těch pár drobností, které bys ode mě chtěl slyšet. No dobrá, pokud Ti vystačí černobílé grafy, a kroužková vazba, tak dáme slevu …. tak 1 900 000, viděl bych to.

Ale můžu (zadara) příklad, abych naznačil složitost situace.

Izraelci uskutečnili, někdy snad v 50. letech, takzvanou “Akci černá koza” – nešlo o omakávání prsou etiopských Židovek, ale o pokus eradikovat takové ty polozdivočelé malé černé kozy, co je u nás chováme v dětských koutcích zoologických zahrad, a co tam žraly vegetaci prakticky všude, kde to nebylo za plotem, a bránilo to právě tomu zalesňování, mimo jiné.
Akce se pohříchu povedla, jak se může každý ubezpečit, když koukne na GoogleEarth na hory mezi Izraelem a Libanonem + Sýrii; Mt. Hermon (… ??? neověřuju to, jsem na pomalé wifině) se zazelenala, stejně jako ty níže položené mediteránní ekosystémy pod ní.

No a dnes je s tím problém – protože jim tam vymírá spousta zvířat a kytek, které to neustálé spásání naopak potřebujou a které tudíž v Izraeli skoro nejsou … a do Sýrie si na ně izraelský kolega botanik či entomolog nezajde. Pech, řekl bych.

Pak se ovšem můžeme ptát, kde by ty potvory, všelijací ti hadi a pavouci a ještěrky a motejli, žili nebýt člověka a jeho koz. Na tohle téma se v souvislosti s ekologií Středomoří dnes vedou docela ostré debaty. Začíná se rýsovsat konsensus, že byť ta zerodovaná, vyschlá a nehostinná krajina, jakou v té zemi Židé na začátku 20. století našli neměla přílil blízko ke “zdravému stavu”, tak ta zalesněná zahrádka, jakou tam vyrábějí, k němu moc blízko nemá taky. Člověk v té oblasti něco kutal 30 000 let, a to nepřetržitě, a před ním tam žili sloni, tuři, nosorožci … Souvislý les tam asi nebyl nikdy, tak od poloviny Třetihor.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Aralsk%C3%A9_jezero

Ale ne. Ty se navážíš do Ehrlicha a používáž k tomu logický Rabinowitzův názor a totiž že “nelze zajistit potřebnou sionistickou populační expanzi a zároveň chránit životní prostředí.”

A já bych tě naoplátku s láskyplnou něhou seznámil s jedním takovým zůrodňovacím experimentem – který známe všichni ze sloganu – zůrodněná poušť a vysušené bažiny

http://cs.wikipedia.org/wiki/Chulsk%C3%A9_%C3%BAdol%C3%AD

Chulské jezero (biblické jezero Meróm) a přiléhající bažiny byly v 50. letech vysušeny ve snaze upravit životní prostředí pro potřeby zemědělství. Přesto, že tento počin měl zpočátku velký celonárodní přínos pro Izrael, s postupem času začalo být zřejmé, že užitky z přeměny „pustiny“ Chulského jezera a jeho bažin byly omezené. V několika minulých letech, po téměř 50 letech neúspěšného zápasu o využití zdrojů odvodněného údolí, nakonec izraelská vláda uznala, že úspěšný vývoj může nastat pouze za kompromisní situace mezi přírodou a rozvojem. Proto byla část bývalého jezera a bažin nedávno opětovně zaplavena v rámci pokusu o zabránění zhoršování kvality půdy a obnovení takřka vyhaslého ekosystému.