Kdysi jsem, myslím že v nějaké antologii od Neffa, četl pojednání o severských ságách a vryl se mi do paměti popis situace – kdy hlavní literární hrdina popisuje jakoby z vnějšího pohledu nezůčastněného pozorovatele, sebe sama, jak mu kopí vniká do útrob. Tenhle cynický pohled na nás samé – totiž nebát se pohledět neosobně, jakoby z vnějšku, na to co opravdu děláme, tak toto nám někdy chybí.

http://www.kosmas.cz/knihy/129754/jak-vylecit-fanatika/

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10307237577-adamova-jablka/21138146965/

Poslat to všechno na takovou faru :-)

Na člověka to působí opravdu depresivně, je to jako boj s větrnými mlýny… oni ti seveřani mají s depresema dost zkušeností a občas to dokážou přetavit v bezkonkurenční humor, pak se s tím dá snad aspoň nějak žít a nevzdávat to…

Neviděl jste třeba taky Kurz negativního myšlení? To je taky bezvadný film, i když z trochu jiného soudku :-)

http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?id=4

http://lacosanostra.webnode.cz/famiglia/marek-benda/

Kolik je tam takových lidí? Studie, které nepodporují ty jejich připravované lumpárny prostě shodí ze stolu, odborníkům nedají prostor k vyjádření, například o Pandurech se v televizi zásadně vyjadřoval Šedivý coby odborník – tohle je běžná praxe naší TV a lidé si to ani neuvědomí:

http://www.novinky.cz/domaci/55450-rakouskemu-steyru-radi-general-sedivy.html

a pak ve stovkách stran k zákonům, lze opravdu přehlédnou formulace zadělávající na problém. A ani bych se nedivil, kdyby po konečném schválení někde přibyla či zmizela čárka či nějaké to písmenko, měnící význam schváleného. Rozebírají republiku na součástky.

Jinak třebas Langer snad byl v ročníku s Konvičkou.

A s ostatním beze zbytku souhlasím. Absolutní svoboda bez určité zodpovědnosti, to nemusí mít jenom dobré dopady.

Znala jsem taky jednoho zaníceného “antipotratáře” a osobně mám dojem, že se tomu věnují lidé, kteří mají sami nějaký psychický (a možná bych se tady přiklonila i ke Konvičkovu “psychosexuální”) problém. Pochroumané nebo jinak neukojené ego.
Nicméně považuju za užitečné varovat před závažností potratu, taky bych ho doporučovala jen v nejnutnějším případě a rozhodně bych do jejich výkonů nenutila lékaře, kterým by to bylo proti vlastnímu svědomí. Sama bych něco takového provádět nechtěla, samozřejmě jiná situace je, pokud jde o život a zdraví.

U nás byly tanečky s Rathem, když se v noci mělo prohlasovat ESM. Kost zafungovala. A těch příkladů by byly stovky:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%BD_stabiliza%C4%8Dn%C3%AD_mechanismus

http://www.reformy.cz/zpravy/10000x-rath-esm/

Dado víte co mi připadá jako naprosto zvrácené. Já osobně nemám nic proti potratům a už vůbec ne proti antikoncepci. Když jsem mluvil s lidmi hlásícími se ke křesťanství kteří stojí tvrdě proti potratům spolu s antikoncepcí a naznačoval, že by mohlo být užitečné věnovat rodinám třeba cílovou prémii za třetí dítě plácnu 300000, tak první a snad jediné co je zajímalo bylo, aby se toto nedostalo do rómských rodin. A když jsem kritizoval, co děláme všude možně po světě kolik zabíjíme dětí tak reakcí na to bývají věty typu “Oni stejně nemilují své děti”.

Tady je trochu paradox – pro mne je tohle normální slýchat, proto automaticky předpokládám, že tak uvažuje dost lidí a svůj cynický slovníček jsem tomuto přizpůsobil. Rád za ně doříkávám co se zatím neodvažují vyslovit nahlas, bohužel tihle lidé mají problém s rozlišením vážně míněného a těžké ironie. Ale je to takový můj osobní vklad do boje proti politické korektnosti po kterém taky moc touží. Tedy po mém.

Celý ten cirkus kolem paterčat mi vůbec připomněl jeden takový “apokalyptický” výjev z NZ. Uzdravení u rybníka Siloe, jak tam ti žebráci sedávali a čekali, až se hladina zčeří, sestoupí anděl a první kdo tam v té chvíli dorazí a ponoří se, bude uzdraven. A vždycky si představuju ten ubohý a ponižující závod mrzáků, kteří se derou jeden přes druhého, jen aby ho předběhli a byli tam sami první…
No a tady nějaká maminka dostane kočárek zadarmo, to je skutečné terno, a všichni hledí jak uhranutí na ten její kočárek a podporu a užírají se zlostí, že na ně se nedostalo, že oni nejsou ti “první”…
a Ježíš přijde a poklepe tomu žebrákovi, který už ani nezávodí, protože nemá, kdo by ho do té vody vůbec dotáhl, na rameno a zeptá se ho, jestli by náhodou nechtěl být zdravý. A je to. Uzdravení přijde úplně odjinud a jinak a zaměřením na skvělý sprint k rybníku by se nakonec dalo i docela dobře minout. Asi to chce podívat se jinak a jinam.

Tak nějak: lidem nepřijde divné, že stát nastaví podmínky tak, že kdo si pořídí malé děti, má velikou šanci, že bude několik let třít bídu s nouzí… Jejich zlost se sveze na jednu ubohou matku, které se toho zabezpečení “zázračně” dostane… místo aby si šli vyřídit účty s těma politikama, kteří nepodporují dostatečně i jejich děti, budou psát nenávisté a závistivé dopisy nevinným lidem, na které se “usmálo štěstí”. Vlastně tak dobrovolně přijímají roli těch ubožáků, kteří se zmůžou tak akorát na to, že se pomlátí mezi sebou.

Na mě to působí skoro podobně i v tom boji s islámem. Kdyby to bylo jen to seznamování s pravdily, tak nic neříkám, jen ať se seznamují a pokud možno mnohem dřív, než je sem nějaký náš chytrák ve velkém pozve. Protože totalita islámu opravdu nejde dohromady s demokracií. Ale to by měli vědět především ti, kdo takové experimenty na našich zemích podnikají. A že se pak nespokojensot lidí se stavem věcí sveze na hrstku muslimů, kteří u nás žijí a většinou asi mají zájem ta naše pravidla respektovat, to je smutné…

Jaroslave mluvíš s obyčejnou levicovou sockou. Proto by jsi měl zvolit jednoduchý jasný způsob vyjadřování. Já se ve tvém manopádu a perlení ( všimsis jak predikuji a nahrávám na smeč?) ztrácím viz 16 a 17.

Takže opakuji zvídavý sebezpytný dotaz – co je to ten romantizující pohled na Bibli? Sestup z výšin svého duševního světa a objasni mi mé klopýtnutí.