Rozdělování modliteb na neosobní “povinné” a osobní, to jsem tedy opravdu ještě nikdy neslyšela a to tady zmíněno nebylo. Podle mého vnímání ani společná modlitba nesmí být neosobní, jinak je to přímo proti smyslu modlitby, sama bych to považovala za znevažování Boha, mlácení prázdné slámy. K jaké očistě duše může při něčem takovém dojít mi není jasné. Naopak, takovým jednáním si můžu duši jen zaneřádit a pokud je násilně aplikuji i na jiné, zaneřádím tím duši jim.

Verš z Přísloví, který uvádíte, opravdu nemá s nucením k modlitbám vůbec nic společného, o tom, že jinak nejsem žádný zavilý odpůrce fyzických trestů, jsem už psala – v tom spor není.

Takže jestli to dobře chápu, i Vy sama vedete své 4 děti k těm neoddiskutovatelným 5 modlitbám denně, a to i různými donucovacími prostředky? Skutečně jste přesvědčená, že o něco takového Alláh stojí?

Dado, Pokud jde o Alrawiho, můžete říci, že je “jedním z mediálně nejznámějších muslimů u nás”, ale nevím nic o tom, že by šlo o náboženskou autoritu. Užívání násilí při výchově dětí je doporučeno v islámu přibližně stejně a za stejných podmínek, jako některými českými psychology :)

http://www.islamweb.net/emainpage/index.php?id=158765&page=articles

– srv.

http://www.maminka.cz/clanek/prakticke-rady/maji-fyzicke-tresty-smysl

Podivení se nad tím, že by se měly používat v případě zanedbávání modliteb, přisuzuji tomu, že zde nebyly odlišeny modlitby povinné, jejichž účelem je mj. jakási “duševní hygiena” (to jsou ty, které se vykonávají pětkrát denně) a modlitby osobní, “rozhovory s Bohem”, které si věřící určují sami (často po modlitbě, ale i kdykoli jindy). Odmítá-li si dítě čistit zuby, je potřeba ho k tomu nějak motivovat, a odmítá-li si čistit (d)uši, není v tom z hlediska islámu moc rozdílu. (Podrobněji viz odkaz.)
Biblickými verši kolega nejspíš minil toto, z Přísloví 20:30: “Jizvy a modřiny vydrhnou špatnost, rány pročistí nejniternější útroby.”

Nečetl jste náhodou “Smrt je mým řemeslem”, zpověď napsanou podle života Rudolfa Hoesse? Tam je ten vliv tvrdé náboženské výchovy na odlidštění a uzavření člověka v jakémsi podivném bezcitném omezeném světě dost dobře popsán, včetně toho, jak samozřejmé a vlastně i uspokojivé se pak stává vykonávání rozkazů, nad kterým “normálním” lidem zůstává hrůzou rozum stát.

Samozřejmě, že sklony k fanatismu nemá jen islám. Myslím, že v podstatě každý křesťan, který má jen trochu otevřené oči, se s podobným přístupem někdy někde setkal. A určitě psychický teror není o nic míň nebezpečnější než to bití. Ale je to přesně o tom přístupu, co vím, většina křesťanů se fanatických sekt dost straní, nechce s nimi mít nic společného (myslím třeba to Triumfální centrum, kde si dítě nemůže odskočit z besídky, protože Pán Ježíš taky neslézal z kříže, aby se šel vyčůrat…) – proto se taky ptám holek, jak oni se staví k takovým pokynům, které já osobně považuju za jednoznačně nebezpečné a sektářsky-fanatické.

V podstatě se totiž dost divím, proč není islám zařazený odborníky na studium sekt mezi ty opravdu nebezpečné. Pokud tohle kázání je ukázka, co se v našich mešitách běžně vyučuje, pak podle mě jiné označení než nebezpečná sekta nezaslouží. A zvlášť křesťanští teologové, lidé vzdělaní v náboženstvích podle mě už dávno měli zavětřit a upozornit na to nebezpečí. Právě proto, že samo křesťanství není vůči fanatismu imunní, má s ním své bohaté zkušenosti a mělo by být přece jen už zkušené a schopné se bránit, minimálně rozpoznat symptomy.

Pokud jde o vyznávání hříchů, záleží, jak se to pojme. Dát si věci mezi sebou do pořádku než zasedneme ke společnému jídlu nemusí být zas tak špatné. Máte-li na mysli typickou katolickou zpověď, i ta může mít pro mnoho lidí pozitivní účinek, aspoň jsem to tak slyšela, nejsem katolík. Ale i taková věc se dá jistě zneužít. Jenže nutit dítě k modlitbě mlácením snad ani ničím jiným než jeho zneužitím být nemůže. Proto mě udivuje, že islámské autority se k něčemu takovému hrdě hlásí. A že to údajně radí sám Mohamed.

Důležité je právě to, jak která náboženství denominace sbory sekty k tomu přistupují. Jak a v jaké formě je takovéto chování rozšířeno.

A nemusí to samozřejmě být jen o fyzických trestech, i psychický nátlak na děti nebo dospělé bych tomuto postavil na roveň, přesně jak píšete na závěr.
Ono nutit někoho vyznat se před večeří ze svých hříchů, taky nebude moc pozitivně stimulující.

http://nebebystrice.webnode.cz/news/jak-by-meli-krestane-ukaznovat-deti-co-rika-bible-o-trestani-deti-/

http://www.gotquestions.org/Cesky/vychova-deti-trestani.html

http://www.jihadwatch.org/2013/06/al-azhar-friday-sermon-repeats-genocidal-hadith-in-which-muhammad-predicted-that-muslims-would-kill-.html

tady je odkaz na to kázání

Ono pak se můžeme smát různým partyzánským kouskům Lukáše, ale já jsem ráda, že se najde někdo, kdo něco takového vynese ven a upozorní na to, co považuji za opravdu hodně nebezpečné. A čekala bych, že to budou sami muslimové, kteří proti takovým fanatickým kázáním budou protestovat. Děláte něco takového?

Protože to je pak opravdu matoucí, pokud tady budete publikovat odlehčené “protifanatické” články, jakožto muslimky jaksi úplně mimo muslimské tradice a věrouku, obhajovat něco, co ve skutečnosti vlastně ani pořádně neexistuje, hybrid, okrajová záležitost, kdežto to jádro je jasně stanovené a nic odchylného vlastně nepřipouští.

Vedete svoje děti takto k modlitbám? Jak takové rady samy praktikujete?!