<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	
	>
<channel>
	<title>Komentáře: Co dokáže spojit Araby a Židy</title>
	<atom:link href="https://www.shekel.cz/29545/co-dokaze-spojit-araby-a-zidy/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.shekel.cz/29545/co-dokaze-spojit-araby-a-zidy</link>
	<description>Multikulturní košer magazín</description>
	<lastBuildDate>Thu, 18 Dec 2025 14:57:03 +0000</lastBuildDate>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=4.2.38</generator>
	<item>
		<title>Od: J.Formánek</title>
		<link>https://www.shekel.cz/29545/co-dokaze-spojit-araby-a-zidy#comment-11373</link>
		<dc:creator><![CDATA[J.Formánek]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 23 Jun 2013 12:32:04 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">https://www.shekel.cz/?p=29545#comment-11373</guid>
		<description><![CDATA[&quot;Šéfredaktor&quot; zásadně nečte odbornější literaturu, upřednostňuje pocitovky z dávné četby Feuchtwangera. Je od něj nakonec milé, že tu dává prostor investigativnějším &quot;čtenářům&quot;.]]></description>
		<content:encoded><![CDATA[<p>&#8220;Šéfredaktor&#8221; zásadně nečte odbornější literaturu, upřednostňuje pocitovky z dávné četby Feuchtwangera. Je od něj nakonec milé, že tu dává prostor investigativnějším &#8220;čtenářům&#8221;.</p>
]]></content:encoded>
	</item>
	<item>
		<title>Od: Michal Foršt</title>
		<link>https://www.shekel.cz/29545/co-dokaze-spojit-araby-a-zidy#comment-11370</link>
		<dc:creator><![CDATA[Michal Foršt]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 23 Jun 2013 10:29:58 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">https://www.shekel.cz/?p=29545#comment-11370</guid>
		<description><![CDATA[Ad 1.: Originální je rodina jidiš-tajč již od počátku. Jistě - základ je ve středohornoněmeckém dialektu, ale jež tehdy, před 1000 lety, se do ní přimíchaly výrazy z různých vrstev hebrejštiny a aramejštiny a pochopitelně, vzhledem k teritoriu, prvky latinského původu (z vulgarizovaného dialektu karolínského atp. - Jentl - gentile ...). To nebyl čistý německý dialekt většinové společnosti v Porýni a Porúří. 

Pak začaly křižácké výpravy a než stačily zdivočelí &quot;osvoboditelé Jeruzaléma&quot; dojít vůbec do Marseille, do přístavu, tak vyplenili vše po cestě. NAši moudří se tehdy sešli ve Wormsu, slavném centru, a dohodli se, že odejdou na Východ, do většího tehdy bezpečí. A tehdy jidiš-tajč nabyla dalších originálních výrazů, proměnila syntax a hlavně: ocitla se na území negermánském, na území slovanském (uvědomme si, kam až slovanské osídlení ještě nedávno sahalo. A došli až hodně na Východ, až k &quot;Chazarům.&quot; Vliv slovanských jazyků byl silný. 

S Hochdeutsch to porovnání moc nesedí co do originality. Naopak tam,kde byla jidiš-tajč se svými mnoha lokálními dialekty konfrontována s Hochdeutsch, jež se počala etablovat jako spisovný německý jazyk,tak postupně zanikla celá západní větev jidiš-tajč. A to včetně Sudeten-jidiš, dialektem, jímž se mluvilo u nás až do počátku 19. století. Zánik celé západní jidiš způsobil obrat v tehdejších německy mluvících zemích, kde docházelo zejm. v závěru 18. stol. k emancipaci Židovstva. 

U nás to bylo později a na etapy v rozmezí cca 90 let. Něco začalo za Marie Terezie, která občas našince vyháněla, pak je zase povolávala a přitom se leccos zdánlivě lepšilo, došlo jí, že to bez nás asi moc v kšeftě nepůjde ;-). 

Za Josefa II. nic moc, hlavně nám zrušil jistou autonomii (rabíni už nebyli skuteční juristé) a přinutil všechny, kdož chtěli učit na židovských školách, mít klasické německé vzdělání - tedy v němčině.

Až po polovině 19. století u nás začala skutečná emancipace Židovstva.

No a mezitím zůstalo z původního sudetského dialektu jidiš-tajč jen několik frází - v němčině a později i v češtině.

Dnešní všeobecně přijímaná podoba jidiš, která je jakýmsi interdialektem, je výsledkem kompromisu mezi různými dialekty východní větve jidiš, která přežila na svém původním území až do šoa a pak se přenesla především do USA a Izraele.

Čtěte odbornou literaturu, tam to všechno je.

Michal Foršt]]></description>
		<content:encoded><![CDATA[<p>Ad 1.: Originální je rodina jidiš-tajč již od počátku. Jistě &#8211; základ je ve středohornoněmeckém dialektu, ale jež tehdy, před 1000 lety, se do ní přimíchaly výrazy z různých vrstev hebrejštiny a aramejštiny a pochopitelně, vzhledem k teritoriu, prvky latinského původu (z vulgarizovaného dialektu karolínského atp. &#8211; Jentl &#8211; gentile &#8230;). To nebyl čistý německý dialekt většinové společnosti v Porýni a Porúří. </p>
<p>Pak začaly křižácké výpravy a než stačily zdivočelí &#8220;osvoboditelé Jeruzaléma&#8221; dojít vůbec do Marseille, do přístavu, tak vyplenili vše po cestě. NAši moudří se tehdy sešli ve Wormsu, slavném centru, a dohodli se, že odejdou na Východ, do většího tehdy bezpečí. A tehdy jidiš-tajč nabyla dalších originálních výrazů, proměnila syntax a hlavně: ocitla se na území negermánském, na území slovanském (uvědomme si, kam až slovanské osídlení ještě nedávno sahalo. A došli až hodně na Východ, až k &#8220;Chazarům.&#8221; Vliv slovanských jazyků byl silný. </p>
<p>S Hochdeutsch to porovnání moc nesedí co do originality. Naopak tam,kde byla jidiš-tajč se svými mnoha lokálními dialekty konfrontována s Hochdeutsch, jež se počala etablovat jako spisovný německý jazyk,tak postupně zanikla celá západní větev jidiš-tajč. A to včetně Sudeten-jidiš, dialektem, jímž se mluvilo u nás až do počátku 19. století. Zánik celé západní jidiš způsobil obrat v tehdejších německy mluvících zemích, kde docházelo zejm. v závěru 18. stol. k emancipaci Židovstva. </p>
<p>U nás to bylo později a na etapy v rozmezí cca 90 let. Něco začalo za Marie Terezie, která občas našince vyháněla, pak je zase povolávala a přitom se leccos zdánlivě lepšilo, došlo jí, že to bez nás asi moc v kšeftě nepůjde ;-). </p>
<p>Za Josefa II. nic moc, hlavně nám zrušil jistou autonomii (rabíni už nebyli skuteční juristé) a přinutil všechny, kdož chtěli učit na židovských školách, mít klasické německé vzdělání &#8211; tedy v němčině.</p>
<p>Až po polovině 19. století u nás začala skutečná emancipace Židovstva.</p>
<p>No a mezitím zůstalo z původního sudetského dialektu jidiš-tajč jen několik frází &#8211; v němčině a později i v češtině.</p>
<p>Dnešní všeobecně přijímaná podoba jidiš, která je jakýmsi interdialektem, je výsledkem kompromisu mezi různými dialekty východní větve jidiš, která přežila na svém původním území až do šoa a pak se přenesla především do USA a Izraele.</p>
<p>Čtěte odbornou literaturu, tam to všechno je.</p>
<p>Michal Foršt</p>
]]></content:encoded>
	</item>
	<item>
		<title>Od: J.Formánek</title>
		<link>https://www.shekel.cz/29545/co-dokaze-spojit-araby-a-zidy#comment-11352</link>
		<dc:creator><![CDATA[J.Formánek]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 21 Jun 2013 19:36:58 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">https://www.shekel.cz/?p=29545#comment-11352</guid>
		<description><![CDATA[Téma je zajímavé, bohužel jako obvykle nejde do hloubky.]]></description>
		<content:encoded><![CDATA[<p>Téma je zajímavé, bohužel jako obvykle nejde do hloubky.</p>
]]></content:encoded>
	</item>
	<item>
		<title>Od: Petr Adamíra</title>
		<link>https://www.shekel.cz/29545/co-dokaze-spojit-araby-a-zidy#comment-11347</link>
		<dc:creator><![CDATA[Petr Adamíra]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 21 Jun 2013 15:37:59 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">https://www.shekel.cz/?p=29545#comment-11347</guid>
		<description><![CDATA[Jidiš nedokázal spojit ani Židy mezi sebou. Nevím, odkud máte takovou fantazii. Izraelci nemají rádi Jidiš, vysmívají se i často Aškenázcům (starým lidem z Polska, Ukrajiny či Rumunska), který tento jazyk mezi sebou ještě občas používají. Pokud se nějaký Arab náhodou učí Jidiš, důvody jsou různé - jazykověda, historie apod., ale nalezení styčných bodů s židovskými spoluobčany to není. Jen tak mimochodem mnozí Palestinci i Egypťané se ve školách učí dobrovolně Hebrejštinu, nejspíš také ne, aby nalezli styčné body se svými židovskými nespoluobčany. 
Jediné styčné body body soužití Arabů a Židů v Izraeli jsou silná ekonomika, dobrý právní systém a silsilná izraelská armáda a bezpečnostní systém. 
Sice to nezní tak krásně, jako váš článek, ale to je realita - emet]]></description>
		<content:encoded><![CDATA[<p>Jidiš nedokázal spojit ani Židy mezi sebou. Nevím, odkud máte takovou fantazii. Izraelci nemají rádi Jidiš, vysmívají se i často Aškenázcům (starým lidem z Polska, Ukrajiny či Rumunska), který tento jazyk mezi sebou ještě občas používají. Pokud se nějaký Arab náhodou učí Jidiš, důvody jsou různé &#8211; jazykověda, historie apod., ale nalezení styčných bodů s židovskými spoluobčany to není. Jen tak mimochodem mnozí Palestinci i Egypťané se ve školách učí dobrovolně Hebrejštinu, nejspíš také ne, aby nalezli styčné body se svými židovskými nespoluobčany.<br />
Jediné styčné body body soužití Arabů a Židů v Izraeli jsou silná ekonomika, dobrý právní systém a silsilná izraelská armáda a bezpečnostní systém.<br />
Sice to nezní tak krásně, jako váš článek, ale to je realita &#8211; emet</p>
]]></content:encoded>
	</item>
	<item>
		<title>Od: J.Formánek</title>
		<link>https://www.shekel.cz/29545/co-dokaze-spojit-araby-a-zidy#comment-11332</link>
		<dc:creator><![CDATA[J.Formánek]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 18 Jun 2013 20:56:38 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">https://www.shekel.cz/?p=29545#comment-11332</guid>
		<description><![CDATA[Erichu, dotyčný autor článku klouže po povrchu a nejde do hloubky. Chce to víc mrknout na ty hypotetické araby, ale nejaký mediální krasomluvec tu byl 2x líný.

Dále je bohapustá propaganda prezentovat jidiš speakers jako ubohé negry. Existuje např. pojem paradisium judaeorum,

dále títo speakři občas fungovali jako mediátoři moci vrchnosti v různých geopolitických kontextech. Nejsme ubrečenci, můžeme to tu klidně komentovat.]]></description>
		<content:encoded><![CDATA[<p>Erichu, dotyčný autor článku klouže po povrchu a nejde do hloubky. Chce to víc mrknout na ty hypotetické araby, ale nejaký mediální krasomluvec tu byl 2x líný.</p>
<p>Dále je bohapustá propaganda prezentovat jidiš speakers jako ubohé negry. Existuje např. pojem paradisium judaeorum,</p>
<p>dále títo speakři občas fungovali jako mediátoři moci vrchnosti v různých geopolitických kontextech. Nejsme ubrečenci, můžeme to tu klidně komentovat.</p>
]]></content:encoded>
	</item>
	<item>
		<title>Od: Erich</title>
		<link>https://www.shekel.cz/29545/co-dokaze-spojit-araby-a-zidy#comment-11329</link>
		<dc:creator><![CDATA[Erich]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 18 Jun 2013 12:42:12 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">https://www.shekel.cz/?p=29545#comment-11329</guid>
		<description><![CDATA[Ad 2. Z vyprávění lidí, kteří jidiš plynule hovoří, jsem nabyl dojmu, že v Izraeli je na jeho nositele nahlíženo trošičku svrchu. Možná, že pro arabské studenty je důležité právě i to, že to byl jazyk pronásledované menšiny. Je to i pozitivní signál, že ne vše židovské je pro Araby hodné zatracení.]]></description>
		<content:encoded><![CDATA[<p>Ad 2. Z vyprávění lidí, kteří jidiš plynule hovoří, jsem nabyl dojmu, že v Izraeli je na jeho nositele nahlíženo trošičku svrchu. Možná, že pro arabské studenty je důležité právě i to, že to byl jazyk pronásledované menšiny. Je to i pozitivní signál, že ne vše židovské je pro Araby hodné zatracení.</p>
]]></content:encoded>
	</item>
	<item>
		<title>Od: J.Formánek</title>
		<link>https://www.shekel.cz/29545/co-dokaze-spojit-araby-a-zidy#comment-11328</link>
		<dc:creator><![CDATA[J.Formánek]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 18 Jun 2013 10:31:31 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">https://www.shekel.cz/?p=29545#comment-11328</guid>
		<description><![CDATA[(Je docela zvláštní, že multikulti shekel prezentuje tento euro multikulti jazyk jako záležitost elity a vyzdvihuje to v rámci jedné školy jako příslib bi-kulti)]]></description>
		<content:encoded><![CDATA[<p>(Je docela zvláštní, že multikulti shekel prezentuje tento euro multikulti jazyk jako záležitost elity a vyzdvihuje to v rámci jedné školy jako příslib bi-kulti)</p>
]]></content:encoded>
	</item>
	<item>
		<title>Od: J.Formánek</title>
		<link>https://www.shekel.cz/29545/co-dokaze-spojit-araby-a-zidy#comment-11327</link>
		<dc:creator><![CDATA[J.Formánek]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 18 Jun 2013 10:00:24 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">https://www.shekel.cz/?p=29545#comment-11327</guid>
		<description><![CDATA[Původně Mittelhochdeutsch - získalo na originalitě nástupem Hochdeutsch.

Dělám něco podobného, vytvářím češtin saturovaný grecismy, neo i paleo, můžu tedy hravě implementovat i ty arameismy, hebreismy a východo či jihozápadoeuropeismy. 

Němčinář se pak může dívat do jiddiš jako do zrcadla či zpětného zrcátka.]]></description>
		<content:encoded><![CDATA[<p>Původně Mittelhochdeutsch &#8211; získalo na originalitě nástupem Hochdeutsch.</p>
<p>Dělám něco podobného, vytvářím češtin saturovaný grecismy, neo i paleo, můžu tedy hravě implementovat i ty arameismy, hebreismy a východo či jihozápadoeuropeismy. </p>
<p>Němčinář se pak může dívat do jiddiš jako do zrcadla či zpětného zrcátka.</p>
]]></content:encoded>
	</item>
</channel>
</rss>
