Komentáře: Vážím si ODPUŠTĚNÍ

Od: Jiří Blažek

Jiří Blažek — Wed, 20 Oct 2010 15:27:51 +0000

Sid: příliš pesimistické…:)

Od: Vlastík

Vlastík — Wed, 20 Oct 2010 10:17:16 +0000

Side, díky za přivítání.
Mně se to Achabovo přirovnání docela zamlouvá. Opravdu nejde o cestovku, ale o cíl.
A k té zpovědi. V mém společenství tenhle způsob nepraktikujeme. A nechybí mi. Své “hříchy” řeším s těmi, koho se týkají a s Bohem.
Přeji pohodový den.

Od: sid

sid — Wed, 20 Oct 2010 09:26:11 +0000

také Vás, coby místní “kecálek”, vítám, Vlastíku. Nicméně, nerad bych, aby zmizela “muslimská stránka”, tak skvěle, protože simplicistně podaná paní Soňou (jakkoli jsem měl kdy výhrady k vašemu popisu “kazachstánštiny”, paní Soňo, doufám, že jste alespoň volebně bodovala v sousedním okresu…jo jo, jsme sousedé). No a k Achabovi: zní to strašně pěkně mít za sebou nej,nej nej náboženství, a být v něm ukotven (tento termín používají křesťané, ale mně se teď hodí) a shlížet na planinu jinověrců, hemžícich se v mlžné dáli. Jenže, jejich náboženství jsou (protože mají být) muka pekelná už na zemi, a v řadě denominací, vzniklých v předminulém a předpředminulém století jde “jen” o prachy. A kvůli nim o kontrolu každého jednotlivce, až po sebeudávání, a přirozeně hlášení všech činů spoluvěrců. Začínalo to přede dvěma staletími, možná dříve, veřejnou zpovědí.(Všichni ví na všechny všechno, ale kazatel-užijme to slovo- ví vše o všech, oni o něm-nic). Tyto církve coby zájezdy, kdy nejde o cestovku? Pcha, Achabe, jde především o income této každé cestovky a Jára, Pepa, Venda,Vlastík jsou podružní, protože zaměnitelní. Ano, ze zájezdu lze vystoupit. Kam? Na dobřanskou 13., do “červeňáku”, a jak se všechny tyto blázince, pakárny a léčebny nazývají. Tam lze vystoupit a i déle setrvat.Vskutku.

Od: Vlastík

Vlastík — Tue, 19 Oct 2010 18:58:05 +0000

Achabe, snad si na můj styl časem zvyknete. Jedno přísloví říká: “Starého psa novým kouskům nenaučíš.”
Určitě by bylo lepší, kdybychom dokázali žít “dokonale”. Ale ukažte mi někoho takového. Protože takový nejsem já a ani ti, se kterými se setkávám, nezbývá mi, že odpouštět a odpouštění přijímat. Není to zas tak zlé, jak to na první pohled vypadá.
Díky za milé přivítání.

Od: achab

achab — Tue, 19 Oct 2010 14:07:34 +0000

Vlastíka Fürsta tady na Shekelu srdečně vítám. A jak jinak než zvídavou otázkou. Uniká mi totiž *peticha (otevření) této úvahy. A maličko i její závěr, ačkoli ožná chtějí řici totéž, ale maličko jiným – pro nás na Shekelu ještě nefamiliérní slovníkem.
1/ Mají-li novináři co vy3ťárt v mém životě – pak nemám potíže s odpouštěním. Protože si asi dovedu šikovně odpustit.
2/ Nestojí-li spíš za to, žít a prosit BigBosse, abychom dokázali žít tak, abychom nemusili o to odpuštění prositpříliš často ???
Pozdravení

Od: achab

achab — Tue, 19 Oct 2010 13:59:11 +0000

Antoníne, nebojte se, dosaďte si za to strašidelné sůvko “církev” pěkně české “účastníci zájezdu” a pochopíte, že žid z Nazareta opisoval z dobrých učebnic. Z každého autobusu se dá vystoupit, a zájezd se koná ne kvůli pořádající cestovce, ale proto, aby se někam dojelo. :O))

Od: sid

sid — Tue, 19 Oct 2010 13:56:30 +0000

Obávám se, milý Vlastíku (podepsal jste se tak), že společnost není stavěna na tento způsob vnitrodruhové komunikace. Ta bývá tvrdá, ostrá a kdo z koho. I v rodinách.

Od: antonín

antonín — Tue, 19 Oct 2010 10:33:19 +0000

Vlastíku , jdete mi strašně na nervy, jakékoli přiznání je dobré, ba dokonce očistné a luxusní, leč sebezničující v konkurenčním boji, a člověk je pak odkázán na milost a nemilost své církvi :0)

Od: Gvurele

Gvurele — Tue, 19 Oct 2010 09:43:53 +0000

Jsem ráda, že jste součástí redakce Shekelu. Pro rovnováhu. G