Poslouchala jsem teď pořad o Banderovcích, mluvili tam pamětníci, jeden pán vzpomínal na idylické dětství, jak klidně vedle sebe seděli ve škole, žádný problém – Ukrajinci, Češi, Židé, Poláci – normálně spolu vycházeli, a jak málo stačilo, aby se to zvrhlo, jak ty potlačené ambice a frustarace v “příhodné” situaci nabraly na síle a co se z těch nacionalistů vyklubalo za zvěř… A to ti lidi byli zvyklí spolu roky žít a stejně je tak těžké zabránit tomu, aby se to nezvrhlo…

Pak si říkám, co je to za nezodpovědnost, podporovat přistěhovalectví, kde je jasné, že ti lidé pochází z úplně jiného hodnotového zázemí, mají za sebou svou bolavou minulost, svoje frustrace, nemilují Západ, jen se prostě chtějí mít líp a Západ jim k tomu snad má posloužit… To je jako shromažďovat výbušný materiál, polívat les benzínem v dobré víře, že v lese se přece rozdělávat oheň nesmí a tak požár nehrozí, když se budeme chovat všichni slušně, můžeme tu krásně koexistovat, dřevo i benzín, rozmístíme kolem lesa výstražné tabulky: rozdělávání ohně se přísně trestá… Kdo potom nese větší vinu za požár, nevychovanej puberťák, kterej přes všechny výstrahy (za sprostého nadávání) odhodí vzdorně vajgla, nebo ti nezodpovědní chytráci, kteří les (s vyšinutým úsměvem na tváři) dlohodobě polívali tak, že stačí jediná jiskra?

Podle mě, když chce Evropa pomáhat chudým a zoufalým lidem ve světě, může to dělat mnoha lepšími způsoby u nich doma, otvírat dveře dokořán davům frustrovaných přistěhovalců je snad ten nejméně šťastný způsob. Jako by nebylo dost problémů se sžíváním těch, kterým už je to dáno historicky sdílet společné území. Vždyť ani to ještě neumíme.

Vybereme si řeku usměvavých, spřátelených duší. Že nás za zákrutou může navést do vodopádu, to v té euforické chvíli nikoho nenapadne.

Je to tak, žijeme v době sebezpytování, ani ti Banderovci už nejsou, co bývali (vždyť přece musíme chápat jejich oprávněné požadavky, proč se na ně hned dívat tak zle, nemáme snad všichni nějaké máslo na hlavě?)…

A my, Moravané, takoví žabaři… Pustila jsem se i do svého muže, co jako s tím hodlá dělat, ale zdá se, že se do čela protičehúnských hord budu muset postavit sama. Bavili jsme se, že je to stejně zajímavé, že jsme my Moravané takové mírné povahy, čím to je, že jsme si tady taky tak jako oni nevydupávali své nároky, a představte si, můj muž zcela rasisticky řekl, že to je tou východní asiatskou dobyvačnou mentalitou, stejně jako třeba na Balkáně tu prudkost a agresivitu mají v krvi. A já na něho zcela rasisticky, a co jako on, sám z Uherského Ostroha, potomek kdovíjakého Turka nebo spíš Tatara, povahy podobné, já mírná Slovanka trpím pod jeho jařmem… a on na mě jaká já jsem Slovanka, ať se na sebe podívám do zrcadla, mě tady “zanechal” beztak nějaký dobyvačný švédský Viking… takové jsme vedli rasistické řeči.

Takže to asi zůstane na mně. Má to ale jeden háček: pocházím z vesnice čekých přistěhovalců. Sice naše rodina má kořeny moravské, ale jak blbě to bude znít: vůdkyně protičehúnských hord, dada z České. Asi to taky vzdám. Asi nebudu Janou z Arku 2. Škoda. (kdysi jsem na základce odrovnala učitele dějepisu, když ze mě páčil, jak se ta osoba jmenovala, a já vyhrkla: Jana z Artěku)

Ale pokud bych měla psát vážně: propaganda je oboustranná a dost odporná, to je můj dojem, a já osobně bych se do toho konfliktu nevměšovala, podle mě to spíš jen přilévá oleje do ohně. Historie strašně složitá a bolavá, řešení obtížné, podle mě by byl mírnější postup šťastnější. Nejsem zrovna příznivkyní revolucí, často se při nich prodírá k moci lůza.

Tak tohle bych nechal recitovat mého superoblíbence Pazderku, procítěně, chvějícím se hlasem, se slzkou na krajíčku a za něj na velké placce by defiloval ten krásný a hrdý průvod mladé znuvuzrozené Ukrajiny

http://periodismoalternativoblog.wordpress.com/2014/03/14/ucrania-imagenes-de-la-democratica-transicion-del-derrocado-yanukovitch-al-nuevo-presidente-electo/comment-page-1/

Ohledně té krve, ono to sice rasisticky jakoby vypadá, ale to je ten náš čili politicky správný rasismu, a na ten já jsem zvyklý – o degenerovaných Arabech a Rusech poslouchám a čtu již drahnou řádku let tak to tak přeci musí být.

Víte dnes jsem se ohledně té krve dost nasmál, zdá se že my, tedy ti opravdoví echtČeši ( neboli genetické orgie půlky světa, nebo spíš orchidee? ) si ze všeho dokážeme dělat jenom srandu viz. Jáchym. A je úplně jedno, odkud sem naši velectění předci přicupitali.

http://www.literarky.cz/tema/87-tema-na-tento-tyden/17121-mimoradne-silny-karas

http://zpravy.idnes.cz/egyptsky-soud-odsoudil-k-trestu-smrti-529-stoupencu-muhammada-mursiho-1kh-/zahranicni.aspx?c=A140324_090941_zahranicni_ert

Tento neustále používaný propagandistický styl psaní je přesně to co mnohé lidi motivuje k fandění Rusku

A již jen technická poznámka k těm idiotům – v sobotních LN vyšla na 24 straně recenze knihy od Roberta Gatese.

http://books.google.cz/books?id=lYzZAAAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=Robert+Gates&hl=cs&sa=X&ei=KgowU5zoFNTwhQfVqIDoAQ&ved=0CCAQ6AEwAQ#v=onepage&q=Robert%20Gates&f=false

A z ní buď přímo či implicitně vyplývá toto

– Celý ten protiraketový systém byl z technického hlediska nefunkční
– USA neuvažovali ani o nějakých subdodávkách z naší strany – byli “zaskočení licitací” z naší strany
– USA neuvažovali ani o zdanění svého personálu zde – opět byli “zaskočení licitací” z naší strany

Takže když zavzpomínám, kdo co tvrdil psal a sliboval, kdo se před národem dušoval, mám celkem jasnou představu, jak vypadají ti užiteční idioti.