Islám jasně zakazuje zabíjení civilistů (viz např. zde) i samotný akt sebevraždy a extremističtí muslimští učenci se přes tato pravidla žádnou teologickou argumentací přenést nedovedou. Místo toho se snaží popírat, že civilisté jsou civilisty (kupříkladu oblíbeným tvrzením, že atentáty v Izraeli jsou ospravedlnitelné, neboť každý Izraelec je alespoň potencionální voják) a sebevražda sebevraždou – atentát při němž se sám pachatel připraví o život, považují za legitimní akt ozbrojeného džihádu.

Lewis se k tomu vyjadřuje následovně: "Rané autority zřetelně rozlišují mezi situacemi, kdy věřící čelí jisté smrti z rukou nepřátel a mezi těmi, kdy zabíjí sám sebe. Velmi raná tradice patřící do kategorie známé jako 'hadís kudsí', značící stanovisko samotného Boha citované ústy Mohameda, nám dává velmi jasný příklad. Prorok byl u toho, když muž smrtelně raněný během ozbrojeného džihádu zabil sám sebe, aby zkrátil svou bolest. Nato Bůh prohlásil: 'Můj služebník mne předstihl, když vzal svou duši vlastní rukou; nebude mu tedy dovoleno vstoupit do ráje.' " Je tedy jasné, že v očích islámu není u sebevraždy důležitý motiv a účel, ale samotná skutečnost, že člověk sám ukončuje svůj život, což má být úkol náležící Bohu. …. Ariel Merari potvrzuje výsledky bádání amerického politologa Roberta Papea, autora zatím zřejmě nejrozsáhlejších výzkumů na poli sebevražedného terorismu. Ten ve svých třech knihách – zejména nedávno vydané Cutting the Fuse – a řadě článků zastává názor, že hlavním hnacím motorem sebevražedných atentátů (ať už páchaných muslimy nebo nemuslimy) je boj proti okupaci. Tomu napovídá i několik očividných skutečností – například v Libanonu, kde se tento druh teroru objevil poprvé, útoky ustaly poté, co se ze země stáhly jednotky izraelské armády; v Iráku se naopak atentátová lavina spustila až po zahájení americké invaze. Pape zdůrazňuje, že z 2200 atentátů od roku 1980 do současnosti, které důkladně zanalyzoval, se 90% odehrálo přímo v domovině útočníků, často jen pouhé kilometry od jejich bydlišť. Útoky páchané občany jiných zemí jsou tak jen výjimkou z pravidla.”