Podle jiného průzkumu (Pew Global Attitudes), který se ptal 14 tisíc osob ve 13 státech, čtvrtina evropských muslimů říká, že sebevražedné útoky proti civilistům jsou – někdy – kvůli obraně islámu přijatelné (35% francouzských muslimů, 25% španělských muslimů, 13% německých muslimů, 24% britských muslimů). Polovina evropských muslimů věří konspiračním teoriím, že útok z 11. září si Američané udělali sami (44% německých muslimů, 56% britských muslimů, 46% francouzských muslimů). Přes dvě třetiny evropských muslimů soudí, že za vraždu karikaturistů může nikoli islámský fanatismus, ale neúcta k islámu (71% němečtí muslimové, 79% francouzští muslimové).

Teroristické činy páchá jen nepatrný zlomek muslimů. Fundamentalistická většina ale bojkotuje vládní boj proti terorismu. Od roku 2006 v Německu funguje "německá islámská konference", kde spolu jednají zástupci vlády a zástupci islámské komunity. Jenže jakoukoli žádost o pomoc v boji proti fundamentalismu označují muslimští lídři uraženě za islamofobii. Prý je uráží i to, že konferenci o islámu organizuje ministerstvo vnitra. Například v roce 2012 se islámský učenec Armina Omerica ohradil proti tomu, aby se z této konference dělal "další nástroj bezpečnostní politiky". Nelíbí se mu prý bezpečnostní politika založená na "pochybné kultuře, kdy by muslim měl donášet na muslima". Odmítli také něco dělat proti vraždám ze cti a sňatkům z donucení – že prý nijak nesouvisí s islámem. Šéf Ústřední rady muslimů (Zentralrat der Muslime in Deutschland) Aiman Mazye se vyjádřil podobně: "Konference o islámu by neměla být jen jakási bezpečnostní konference v přestrojení." O boj proti islámskému extremismu zkrátka muslimští představitelé nejeví zájem.

Pokud veřejnost vnímá muslimy jako pátou kolonu islámského státu, není to proto, že by většina muslimů byli teroristé. Je to proto, že většina muslimů – navzdory "nepřeberné rozmanitosti náboženských směrů, které vyznávají" – jsou fundamentalisté, kteří podporují šaríu. Evropský soud pro lidská práva roce 2003 rozhodl, že šaría je neslučitelná s demokracií (Případ Refah Partisi vs Turecko). Má-li někdo v programu šaríu, má v programu potlačování lidských práv a svobod.