As the day after the seventh day (when God rested from His six days of creation) and as the day of Christ’s Resurrection, Sunday early on came to be understood in a mystical way among Christians as the “Eighth Day.” It was the day “beyond nature and time” (MaxCon), “the beginning of another world” (Barn). “Whether you call it day, or whether you call it eternity, you express the same idea” (BasilG).

Fittingly, during the week after Pascha (Easter), called Bright Week, the Church celebrates Pascha for eight days, almost as though it were one continuous day. By tradition, babies are named on the eighth day after birth. And from ancient times, Christian baptisteries and fonts have been built with eight sides, indicating the newly baptized are entering the realm of the Eighth Day, the day of eternal rest (Heb 4:1-11) in Christ’s Heavenly Kingdom.

http://www.saintsophias.org/the-sabbath-day.html

Súra 4:154: "A vyzdvihli jsme nad nimi horu podle úmluvy s nimi a řekli jsme jim: „Projděte branou poklekajíce!“ a také jsme jim řekli: „Neznesvěcujte sobotu!“ A uzavřeli jsme s nimi smlouvu přísnou."

Jinak co se týče křesťanů, neděle jako "den potom" není vybrána prostě jen tak. Minimálně ve východním křesťanství existuje pro neděli jasné zdůvodnění. Zatímco pro židy je neděle prostě den první, v pravoslavném mystickém vidění světa je mnohem více chápána jako "Den osmý". Šabat jakožto sedmý den završoval 7 dní prvotního stvoření, stvoření světa, který upadl do zkaženosti, a ve kterém ještě stále žijeme. Ale Bůh pro nás připravil cestu, cestu která nás osvobodí z naší zkaženosti a přivede nás do nového světa. A nový svět podle pravoslavné mystické tradice začne právě v neděli, v té mimořádné neděli, která na rozdíl od všech předešlých nebude dnem prvním dalšího sedmidenního cyklu, ale dnem osmým, začátkem nového cyklu a nového světa. (Důvodem slavení neděle tedy není jen vzkříšení Ježíše v tento den, záměrně tu uvádím i tento jiný a podstatně méně známý důvod.)

Použiji paralelu z rabínské tradice. Rabínská tradice uznává příběh stvoření světa tak, jak je v Bibli popsán, ale na základě určité formulace textu věří, že tomuto Božímu stvoření světa chybí ještě poslední krok k dokončení. Tímto posledním krokem je podle rabínů zbudování Jeruzalémského Chrámu. Podobné i pravoslavná církev uznává tradiční "sedmidenní příběh", ale současně věří v potřebu dosažení konečné dokonalosti v mystickém Osmém dni.

Z toho taky jasně vyplývá, že v pravoslavné tradici není osmý den zaměněn se šabatem (sedmým dnem)- významy těchto dvou dnů jsou zcela odlišné. Kromě toho v pravoslavné tradici má i šabat zvláštní význam, slouží se o něm bohoslužby a týkají se ho některé speciální předpisy podobně jako neděle. Nicméně zaměření na neděli jako den věku budoucího je výraznější.