Komentáře: Dinnetů (Vajišlach)

Od: dada

dada — Wed, 23 Dec 2015 20:41:00 +0000

Po "evropsku" se tomu říká propaganda, ale tuším, že po muslimsku to spadá do poměrně ušlechtilé kategorie "džihád".
Ovšem když sám velký Prorok byl podobný ignorant, nevím, jestli není zbytečně naivní až sebedestruktivní očekávat jiný přístup od jeho oddaných… taky mám takové tendence. Vždycky jak blbec čekám. Nevím, jestli ale nějaký dialog byl zrovna tím, na čem "prorokovi" záleželo, viz ty odkazy z Musila. Možná je třeba to vzít na vědomí a přestat se zbytečnými tanečky.
Respekt ke každému muslimovi, který dokáže překročit "prorokův" stín.

Od: Achab Haidler

Achab Haidler — Tue, 22 Dec 2015 18:34:03 +0000

Na poslední reakce,s nimiž souhlasím a respektuji, asi jen tolik. Znám plno slušnejch svědků Jehovových, i když se pámbu vůbec nejmenuje Jehova. Přičiním k tomu i naději, že je i spousta slušnejch muslimů, i když to s Koránem mohlo být všelijak. A druhou naději – že na tomhle portálu nečtou nic jiného, než své příspěvky a reakce na ně. Na to mají plné právo. Jenom nevím co tu potom dělají? Propagandu anebo dialog ???
A třetí naději, že se zachovají jako ti Jehovisté, a po vyslovení kategorického "Nemám zájem" odejdou od mého prahu :)))
Pak je všechno, jak má být, protože sedm Noachidských požadavků přeci respektují a naplňují a ostatní je jen o pramenech, které mohou a nemusí být Zjevením.

Od: dada

dada — Tue, 22 Dec 2015 09:32:28 +0000

"Židé odmítli Muhammada, překáželi mu v Medíně a dráždili jeho chudobné souvěrce svým bohatstvím. Bylo třeba pečovat o blahobyt věřících; vždyť vzrůstem moci rostla touha po kořisti a pomstě. Obou šlo nejsnáze dosáhnout u židů a Qurajšovců; u židů v Medíně a okolí a u Qurajšovců v Mekce. Muhammad se chtěl pomstít Qurajšovcům, avšak nechtěl zničit Mekku, své rodiště, ani tamní svatyni, proto učil, že ji vybudoval Abraham pro svého syna Ismaíla. Na židech mu nezáleželo a mínil si přisvojit jejich majetek, a tím i jejich moc a vliv. Rušil obchodní spojení Qurajšovců se Sýrií, a když se dověděl, že se jejich velká karavana vrací s bohatým nákladem, přepadl ji u Badru v měsíci příměří roku 624, přemohl a vyloupil. Kořistí obohatil stoupence a získal mnohé. Věřili, že je s ním Alláh a že je povede k novému zdaru.
Bojovného nadšení využil Muhammad k záhubě nejsilnějšího židovského kmene v Medíně. Obklíčil se svými opevněné židovské domy, a poněvadž jim nespěchali na pomoc ani jejich souvěrci, ani jejich arabští ochránci, museli se vzdát. Odtáhli do Sýrie a o jejich majetek se podělili muslimové. Našli u nich velká skladiště zbraní, zvláště brnění a mečů, neboť židé byli proslulými výrobci zbraní. Muslimové potřebovali zbraně, aby odrazili útok Qurajšovců, kteří chtěli pomstít svou porážku u Badru. Muhammad se s nimi utkal u Uhudu na konci března 625, byl však poražen a šedesát pět jeho věrných padlo.
Důvěra v něho zmizela, ale on sám důvěry nepozbyl, ba stal se porážkou urputnější, než byl dříve. Aby smazal trapný dojem, vyzval muslimy k boji proti druhému židovskému kmeni. I jeho okrsek byl obklíčen, vyloupen a kmen vyhnán. Lehce nabytá kořist vzmužila věřící k obraně proti Qurajšovcům, kteří přitáhli ve velké síle k Jathribu v dubnu 627, kdy se k nim připojil třetí židovský kmen. Chtěli město dobýt a Muhammada zabít. Mysleli, že vytáhne proti nim, on však zůstal se svými v opevněném městě, jež nepřátelé dlouho obléhali. Neměli dost potravin pro četné vojsko, a proto se vrátili s nepořízenou. Muhammad nepronásledoval Qurajšovce, zato však vedl své věrné proti poslednímu židovskému kmeni, který jim pomáhal. Vnikl do jeho opevněného obvodu, dal více než šest set čelných mužů zabít a ženy i děti rozprodal kočovníkům za koně a zbraně."
str. 113, 114

Od: dada

dada — Tue, 22 Dec 2015 09:00:29 +0000

Tak než nastane ten slávy den, zpestřím očekávání citací Aloise Musila "Ze světa islámu":
Z Koránu je patrno, že Muhammad dělil lidi na dvě skupiny: do jedné náleželi ti, kdo měli zjevené knihy, tedy židé, křesťané a zoroastrovci, do druhé ti, kdo bloudí nebo jsou vzpurní. Lidé knihy mají zjevení a proroky, kteří je vedli. O těchto knihách neměl jasné představy. Slyšel o nich vypravovat, slýchal zpívat žalmy i modlitby při bohoslužbách. Něco si zapamatoval, na tom budoval a to rozšiřoval. Tvrdil, že kniha, kterou dal Alláh Mojžíšovi, je plna předpovědí o Muhammadově příchodu. Jindy hlásal, že na něho Ježíš lidi připravoval. Řídil se příkladem svých předchůdců, z nichž každý předpovídal svého nástupce. Je tudíž nezbytné, aby knihy, které zanechali Mojžíš, David a Ježíš, obsahovaly totéž co Korán. S tímto názorem nesouhlasili ani křesťané, ani židé. Muhammad je obviňoval, že neměli původní knihy Starého a Nového zákona, neboť v těch, které četli, bylo mnoho vynecháno nebo pozměněno, zvláště proroctví o Muhammadovi. Soudil, že není třeba, aby se přesvědčil, co evangelia skutečně obsahují. Vždyť se stala zbytečnými jeho příchodem.
Medínské křesťany vedl Abú Ámir, zvaný mnich. Byl proniknut pravdou svého náboženství, plnil jeho povinnosti a nejednou vyvracel nauku Muhammadovu. Uvalil na sebe jeho hněv a byl nucen se svým příbuzenstvem uprchnout ke Qurajšovcům do Mekky. Jeho stoupencům, křesťanům, se nemstil. Byli mu slabí a ukazoval jim velkou shovívavost. Je to patrné ze zjevení koránu, v němž Alláh dí: "Shledáš, že jsou mezi lidmi židé a pohané největšími nepřáteli věřících. Naproti tomu shledáš, že jsou z nich věřícím nejbližší v lásce oni, kteří praví: "My jsme křesťané", a to proto, poněvadž jsou mezi nimi kněží a mniši a jelikož nejsou pyšní."
Židé se rozcházeli s Muhammadem nejen ve věcech náboženských, nýbrž i politických. Byli bohatí, proto vlivní, a jemu šlo o vliv, o moc; buď s nimi, nebo proti nim. Zpočátku chtěl jít s nimi, nadbíhal jim, vyvyšoval jejich proroky, zvláště Abrahama, Davida a Mojžíše, a konal modlitby směrem k Jeruzalému, jejich svatému městu. Učil, že Abraham byl hanífem, tudíž muslimem a že zjevení dané jemu Alláhem je shodné s Muhammadovým. Židé tomu odporovali a odsuzovali jeho názor o činnosti Abrahamově jako mylný, ba lichý."
str. 111, 112

Od: dada

dada — Sat, 12 Dec 2015 09:46:22 +0000

Erichu, jinak mě taky mrzí taková nějaká přemrštěná polarizace, i když nemám o islámu valného mínění, tak vím, že třeba ten Hatem Berrezouga je kluk, se kterým bych docela dobře pokecala a patrně by nebyl vůbec žádný problém, a ani si nemyslím, že konvertování značí nějakou psychosexuální úchylku (může mít tisíc a jedna důvodů, tady asi nejčastěji naivní romantické představy). Takže to označování za úchyly-muslimy a hrnutí jich buldozerem do škarpy mi zdaleka nepřipadá jako nejšťastnější způsob, jak se s islámem vypořádat. Pokud lze najít mezi nimi lidi s kritickým nadhledem, vždycky stojí za to s nimi spolupracovat, podpořit je, dát samotným muslimům nějakou schopnou alternativu, buldozer je ta poslední možnost.
Otázka je, kolik takových je k nalezení a jaký mají ve vlastní komunitě hlas. A když už se někdo takový najde, tak do něho ještě Hatefree šije jako do třídního nepřítele, tak kde to jsme?
Ještě tak s Pelikánem asi bude domluva, ale jinak? Vždyť to umí jen fňukat, furt se cítí ublížení, když jim něco vytknete, hned je urážíte, šíříte nenávist, a nebo mlčí jak zařezaní a ignorují vaše argumenty… To je pak těžká domluva.

Od: dada

dada — Wed, 09 Dec 2015 17:09:20 +0000

Erichu, já budu odpovídat postupně, ale zatím k té súře: to, co vyvozujete (striktní zákaz trestu smrti), to tam nikde nečtu. Ano, je tam daný konkrétní trest: sto ran bez slitování, ale co to znamená? Museli dotyční takové bičování vůbec přežít, nemělo se "bez slitování" pokračovat, i když to vypadalo, že třeba zkapou? Dneska je prý k dispozici doktor a trest se dělí, aby odsouzenec všechny rány vydržel, ale podaří se to, nebyla třeba ta manželka Badawiho vyděšená, že už další várku neunese? Byli taky tehdy tak "ohleduplní"? Podle židů a římanů prý mohli odsouzenci schytat max. 40 ran, Ježíš měl po 39 zjevně dost, zdravej silnej chlap. Nejsem si jistá, že tenkrát bičování znamenalo "striktní zákaz trestu smrti".

Dál: ty pochybné příběhy, které se kdo ví jestli odehrály: to si tady můžeme vykládat mi dva, my dokonce můžeme pochybovat, jestli Mohamed vůbec žil, ale co z toho? Jak jsem vám uváděla, ten příběh o ukamenování (teď nemluvím o těch židech) je z té nejspolehlivější kategorie hadísů. Většina muslimů je bere vážně, pokud jste poslouchal Pelikána, pak výklad Koránu bez těch příběhů je prakticky nemyslitelný, některé verše bez nich nemají hlavu patu, je to nedílná součást. Já tady neřeším Mohameda nijak osobně, v podstatě je mi jedno, jestli vůbec existoval, jde ale o to, jaká podoba z těch textů a příběhů leze. Takže já se s Váma nad nima klidně zasměju, zapochybuju, ale průšvih je, že zástupy muslimů je budou brát bez jakéhokoli kritického odstupu a nadhledu vážně.
A to Ježíšovo jak píšete "pouhé moralizování" – dochází vám, proč mělo takovou váhu? Že to asi nebude náhoda? Že ani ten paradox, že v Koránu ani kamenování není, přitom se ho drží právě muslimové, kdežto křesťané a židé, ač ho ve své svaté knize mají, ho nepraktikují, patrně nebude zas takovou náhodou?
My už jsme se o tom přece bavili, tady nejde o žádné laciné moralizování, ale o celé pojetí Bible, jako knihy podněcující k přemýšlení, hledání, Tóra, to není jen zákoník, diktát, ale i celé vypravování, o způsobu jeho předání, který taky cosi naznačuje atd., dalo by se tady rozebrat x věcí.
Když to řeknu tak nějak sprostě, ono to při čtení těch textů poznáte, dýchne to na vás, jestli jste ve společnosti nějaké komisní moralizující baby, máte co do činění s geniálními mysliteli, dramatiky, básníky, nebo naopak jste narazil na vychcaného panovačného chlápka, který jen zneužil něco, co ani pořádně nepochopil, může být docela zábavný s tím odstupem, ale běda se někomu takovému dostat do rukou. Pokud Vás to potěší, jednoho takového znám i mezi biblickými proroky, všeobecně uznávaného, to bych schytala ode všech, ale skutečně se tam takový chlap taky vyskytuje a Hospodin si ho používá. Otázka ovšem je, jaké poučení z toho plyne :-).

Od: danny

danny — Wed, 09 Dec 2015 12:41:48 +0000

alebo by zazneli slová od Matúša:,,Kto je moja matka?."A dopadlo by to inak.smile

Od: Erich

Erich — Wed, 09 Dec 2015 12:01:57 +0000

Ten článek jsem četl celý. Dado ale uvědomte si jednu věc – ani Korán sám o sobě, už kvůli tomu jak fakticky fyzicky vznikal nezachycuje přesně to co Mohamed a spol přečetli, někde potkali, slyšeli či sami povymýšleli. Natož pak Hadísy. To je taková lidová tvořivost kdy netušíte co má reálný základ a kdy se zde promítají nějaké individuální pohnutky a taky se podívejte kdy vznikají:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Had%C3%ADs

Aijša která tak usilovně hledala náhrdelník byla také dost rozverná, alespoň tak hovoří Ottův slovník naučný:

https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/%C3%81i%C5%A1a

Nejstarší známý Mohamedův životopis byl zaznamenán až 100 let po jeho smrti Ibn Ishákem jehož děda byl křeťanem
http://www.ikarmel.cz/kniha/Muhammad_LED0003.html

Od: Erich

Erich — Wed, 09 Dec 2015 10:49:50 +0000

Je to ona citovaná sůra. Dá se sice ubičovat k smrti, pak by ale trestající porušil kauzualitu, kdy si cizoložník může vzít cizoložnici či modlářku. Proto chtěli ti zmiňovaní židé trest dle šárii a ne dle Tóry. A to je další zvláštnost – v muslimských zemích se židovské a křesťanské komunity "při sporech uvnitř" řidily svým náboženským právem takže tady to mohl Mohamed zlomyslně přenechat na dikci Tóry. Nebo naopak si proti sobě nechtěl poštvat jinou skupinu, které drakonické tresty vyhovovaly. Dá se na to nahlížet různě.

http://www.koranoislamu.cz/sura/24/

Dado uvědomujete si, že pokud je onen výrok skutečně Ježíšův, tak kamenování jako trest neruší, jen jej znemožní pouhým moralizováním?

Rozvášněný dav se chystá kamenovat hříšnou ženu. Ježíš gestem zadrží dav a říká: "Hoď kamenem, kdož jsi bez viny!" Z davu vyletí dobře mířený šutr a žena se sesouvá na zem zborcená krví. Ježíš se obrátí do davu s vyčítavým pohledem: "Ale no tak, mami."

Od: dada

dada — Wed, 09 Dec 2015 08:40:40 +0000

Erichu, než odpovím, mohl byste mi napsat odkaz na to místo v Koránu, kde se striktně zakazuje trest smrti za cizoložství? Zkoušela jsem to tak letmo hledat, ale nenašla…
Jinak nevím, jestli jste si četl celý ten odkaz, který jsem tam dala, ten dost vysvětluje (sugestivní úvod klidně přeskočte), i na co se mě ptáte (byly to různé případy, některé se týkaly židů, jiné ne). Ale než se pustím do důkladnější odpovědi (ne, že bychom na to téma už spolu nehovořili, ale klidně se budu opakovat), ráda bych si prostudovala ten odkaz.