Po roce 1948 se z pro Izrael deklarovaného uzemí s 550 000 židovskými obyvateli podařilo vyhnat ze 400 000 tam kupodivu bydlícíh Arabů necelých 800 000 a ješte si 160 000 přibrat pod svá ochranná křídla – tedy je doosvobodit. Tak si říkám, kolik lidí v té době asi bydlelo v Gaze a na Západním břehu, což byly jediné zbylé Izraelem netknuté palestinské enklávy. Když tedy sečtu lidi na pochodu a ty "doosvobozené" a odečtu od celé Arabské populace Palestiny ( 1 200 000 ), dostanu 240 000, lidí kteří se nemuseli nikam stěhovat a jejichž děti dnes dělají v Gaze na Západním břehu takové problémy.

Ale jako na potvoru co se nestalo? Území Gazy a Západního břehu s celkem 240 000 obyvateli z té celkové masy uprchlíků absorbovalo 190 000 + 380 000 lidí, což jsou vůbec největší počty z okolních států. Pěkná grafika k tomu je na linku zde :
http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/History/refugees.html

Známe zklamání sionistů z neakceptování snu o predominantně židovském státě na uzemí Izraele a Jordánska z roku 1922 ( v Palestina žilo 670 tis nežidů + 84 tis židů, v Jordánsko 200 tis nežidů ) a nebo vyjádření Ariela Sharona z roku 1977, který sliboval, že do roku 2000 bude na Západním břehu 2 000 000 000 osadníků. Ta idea "země bez lidí pro lid bez země" tady tak krásně rezonuje již přes 150 let. Ale ti Palestinci, jako by stále nechtěli pochopit jakou v ní mají sehrát roli, jaká je jejich skutečná historická úloha, povinnost.