Dne 29. srpna 2016 se v Českých Budějovicích uskutečnil čtvrtý česko-izraelský vodohospodářský seminář. Ten letošní byl s ohledem na sucho v České republice zaměřený na efektivní závlahové systémy.

Mezi Českou republikou a Izraelem existuje dlouhodobá spolupráce na poli vodního hospodářství. První společný seminář vyplynul z vládní návštěvy ČR v Izraeli v roce 2002 a uskutečnil se o rok později v Praze. V následujících letech proběhly semináře v Brně v roce 2006 a v Praze a Vodňanech v roce 2014. Souběžně s těmito odbornými akcemi vyráží pravidelně jednou za dva roky mise českých vodohospodářů pod vedením Ministerstva zemědělství na světovou vodohospodářskou výstavu a konferenci WATEC v Tel Avivu spojenou s návštěvou specializovaných institucí a pracovišť, kde je možné vidět izraelské technologie v praxi. V pořadí pátá a zatím poslední vodohospodářská mise se uskutečnila v roce 2015, další proběhne v roce 2017.

Zatím poslední společný vodohospodářský seminář se v Ćeských Budějovicích nekonal náhodou. Uskutečnil se totiž v rámci 43. ročníku zemědělské výstavy Země živitelka. Společně jej pořádalo Ministerstvo zemědělství a Velvyslanectví Státu Izrael.

Z hlediska závlahových systémů patří Izrael ke světové špičce, a to především na poli tzv. kapkových závlah. Izraelské společnosti aktuálně ovládají přibližně 30 % světového trhu s kapkovou závlahou. V Izraeli je zavlažováno 200 tisíc hektarů půdy, z toho více než polovina je pod kapkovou závlahou.

Z české strany zazněly v rámci semináře příspěvky o aktuálním stavu závlah v České republice a podpoře jejich rozvoje, o rozsahu kapkových závlah v České republice, a o využívání meliorací (odvodňovacích systémů) k retenci vody v krajině a jejich uzpůsobení k tzv. závlaze podmokem. Z izraelské strany byly prezentovány příspěvky o chytrých kapkových závlahách v Izraeli a technologiích používaných k nastavení, udržování a monitorování jejich efektivity, a o výhodách a nevýhodách využívání vyčištěných odpadních vod (tzv. water reuse) k zavlažování.

Izrael je totiž specifický v tom, že dokáže mimořádným způsobem zužitkovat své odpadní vody, jimiž (spolu s například odsolenou mořskou vodou) vykrývá deficit zdrojů sladké vody. K roku 2010 totiž činila v Izraeli roční spotřeba vody 2030 mil. m³, avšak sladkovodní přírodní zdroje však ročně pokrývaly pouze 1170 mil. m³. Téměř 90 % odpadních vod proto po vyčištění opětovně využívá, a to buď v zemědělství, kam jich směřuje 75 %, či v průmyslu.

Používání čištěných odpadních vod v zemědělství však není zcela snadné, nese sebou řadu rizik a je svázáno nezbytnou regulací. Voda tak musí být vedena přímo ke kořenům rostlin a nesmí se dostat například na jejich plody. Podstatné je i na jakých půdách je tento typ závlah používán. Z izraelského příspěvku vyplynulo, že dlouhodobá aplikace na jílovitých půdách může mít nežádoucí dopady.

Prezentace, program a fotografie z česko-izraelského vodohospodářského semináře jsou zveřejněny na internetových stránkách Ministerstva zemědělství.