Zdroj: Shekel

V listopadu, když přišly první mrazíky, jsem na autě vyměnil letní gumy za zimní.

Přitom jsem si všiml, že pneumatika na levém předním kole je nepoužitelná. Zjistil jsem, že někdy v průběhu roku se z disku odlepilo závaží a díky tomu se nevyvážená guma zničila.

Na tuhle příhodu jsem si vzpomněl, když mi pod minulým článkem Mirek navrhl, aby další perlou na náhrdelníku byla rovnováha. Nakonec jsem skončil u vyváženosti, přestože není tak docela synonymem rovnováhy. Oba termíny ale k sobě mají hodně blízko.

Při čtení Bible můžeme pozorovat, jak nás Bůh vede k tomu, abychom se snažili žít vyváženým životem. Stvořitel už na počátku udělal vše, abychom k tomu měli správné podmínky.

Na počátku oddělil světlo od tmy, abychom za světla mohli pracovat a v době tmy odpočívat. Dal nám šest dnů na práci a sedmý den oddělil na relaxaci a na společenství se Stvořitelem…

Je také zajímavé, jak nás stvořil. Mojžíš píše: I řekl Hospodin Bůh: “Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.” (Genesis 2,18) Bůh nás stvořil jako společenské bytosti a chce, abychom nemuseli žít sami. Základní společenskou jednotkou je pár. Muž a žena. Pár, který tvoří dva lidé, kteří si jsou vědomi toho, že se mají navzájem doplňovat a jeden druhému pomáhat, protože jsou si oba dva rovni…

Bůh si také přeje, abychom v našem životě dosáhli vyváženosti mezi tělesnou a duchovní rovinou našeho života. Pokud dáváme přednost tomu tělesnému na úkor duchovního, dopadneme jako onen boháč, o kterém vyprávěl Ježíš:  “Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo. 17Uvažoval o tom, a říkal si: `Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?´
18Pak si řekl: `Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby 19a řeknu si: Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli.´
20Ale Bůh mu řekl: `Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvoji duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?´ 21Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před Bohem.”
(Lukáš 12,16-21)  

Hrozí nám ale i opačný extrém. Můžeme se vrhnout jen na tu duchovní oblast. Pak sice povedeme svaté řeči, ale ty nebudou podpořeny našim každodenním životem. “Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit? 15Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den, 16a někdo z vás by jim řekl: “Buďte s Bohem – ať vám není zima a nemáte hlad”, ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné?
17Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.”
(Jakub 2,14)

Jakákoliv víra nebo filozofie, která nevede k vyváženosti, je nebezpečná a špatná. Středověké křesťanství i současný trend v islámu jsou toho důkazem.

Rád bych ještě v závěru připomenul zajímavá Ježíšova slova, která musel říci na adresu lidí, kteří se stavěli do role duchovních vůdců: “Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu, a nedbáte na to, co je v Zákoně důležitější: právo, milosrdenství a věrnost. Toto bylo třeba činit a to ostatní nezanedbávat. 28Slepí vůdcové, cedíte komára, ale velblouda spolknete!” (Matouš 23,27-28)

Ježíš upozorňuje, že u Božího zákona nestačí jen jeho znalost. Při jeho výkladu potřebujeme vědět, že se v jednom okamžiku musí protnout právo, milosrdenství a věrnost. Nestačí jen právo, nebo milosrdenství či věrnost.
Problémem, o kterém tu hovoří Ježíš, jsem si sám pro sebe nazval “duchovní barvoslepost”. Znalci zákona vidí spravedlnost – zásady. Možná vidí i věrnost, která se v jejich případě někdy stává až fanatickou. Ale už nevidí, že při uvádění Božího zákona do praktického života je potřeba počítat i s milostí.

Podobné nebezpečí hrozí i nám – to, že odstraníme jednu z duchovních barev zákona. Jeden rozměr při jeho výkladu.

Jak dopadá ten, kdo zapomíná na potřebu vyváženého života? Ježíš říká: “Cedíte komára, ale velblouda spolknete!” Není to někdy náš příběh? Nebo se opravdu vždy zabýváme těmi velbloudy?

Není snadné žít vyváženým životem. Každému z nás hrozí nějaký extrém. Proto dovolme Bohu, aby se stal garantem našeho vyváženého a vyrovnaného života. VYVÁŽENOST je perlou, která by na našem náhrdelníku určitě neměla chybět.

Autor: Vlastík Fürst

Přečtěte si také od autora 50. díl: zde

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Palestinci v Betlémě rozsvítili vánoční stromek

Další článek

Půjčit 90 miliard? Rozhodně ano!