Zdroj: Lukáš Lhoťan

Je rozdíl mezi protestem proti násilí na blízkém východě, a odsuzováním násilí z obou stran konfliktu, a podporou jedné strany konfliktu proti druhé? Podle mě ano, ale z článku Michala Očadlíka vyznívá že ne. Sam Michal se také dopouští překrucováni z kterého obviňuje mne.

V kritice mého článku „Muslimové v ČR“ Michal Očadlík totiž tvrdí, že jsem odpovědný za podobnou akci v Brně: „Demonstrace za stejným účelem proběhla o pár dnů později také v Brně, a pořadatelem nebyl nikdo jiný, než sdružení Libertas Independent Agency, v jehož vedení tehdy stál právě Lukáš Lhoťan.“

Jedná se, ale o nepravdivou informaci. V roce 2009 jsem opravdu svolal v Brně demonstraci, ale ne proti útoku na Gazu. Byla to demonstrace proti násilí na blízkém východě (takto to bylo i řešeno s magistrátem Brna). Během akce bylo odsouzeno násilí z obou stran konfliktu (palestinské i izraelské) a hlavně bylo vzývání k vzájemnému odpuštění, smíru a řešení konfliktu nenásilně. Což je zásadní rozdíl proti jednostranné, nenávistné akci Muslimské obce v Praze.

Před akcí mi volali lidé z KSČM a chtěli se také akce zúčastnit jako organizace, to jsem odmítl s odkazem, že nehodlám z akce udělat manifestaci extremistů. Jediný s kým jsem souhlasil byli Národní bolševici, což nevychází z ideologické roviny, ale skutečnosti, že jsem znal většinu jejich brněnských aktivistů a vím, že to tehdy byli mladí studentíci se zápalem pro něco čemu ani tak nerozuměli a hlavně to byli pohodoví kluci co neměli žádné protižidovské názory.

Naopak jsem tehdy byl, opět již po několikáté, vystaven naštvaným urážkám Lukáše Větrovce, Muneeba Hasana Alrawi a dalších jejich „kolegů“, kterým se nelíbilo svoláni akce proti násilí na blízkém východě. Právě oni chtěli mít akci podobnou té v Praze, ale když jsem jim, řekl „běžte si to teda zařídit vy. Já od takové akce dávám ruce pryč, nebudu podporovat fanatiky z Hamasu, a tak nic nezorganizovali.“ Ukázkou toho, že šlo o akci proti násilí je fakt, že se k nám přidala skupinka křesťanských sionistů, kteří se demonstrace účastnili s mým souhlasem a s transparenty proti islamistům a Hamasu. Novinářům jsem tehdy také řekl, že při jakémkoliv projevu antisemitismu akci prostřednictvím policie ČR rozpustím.

Je pravda, že jsem v určitých ohledech tehdy měl trochu jiné názory, a za to se vůbec nestydím, protože člověk „zraje vzděláváním jako víno“. Ale mé názory byli již dávno před rokem 2009 proti Hamasu, islamistu apod. Tehdy jsem sice udělal několik ústupku svým kolegům z muslimské obce a kritizoval jsem sionismus, ale podařilo se mi naopak postarat o to, aby akce byla klidná a hlavně se mezi muslimy nešířily protižidovské názory a projevy, jako se o to pokoušejí lidé z Islámské nadace v Brně a Praze či Svazu muslimských studentů.

Michal Očadlík mně obvinil z překrucováni historických faktů a nepravdivých informací. Například z toho, že demonstraci s výkřiky o opětovném vraždění židů po vzoru Chajbaru neorganizovala Muslimská obec v Praze. Bohužel pro Michala je to úplně jedno, neboť sice může být demonstrace nahlášená na nějakou osobu či organizaci, ale během demonstrace a i po ní se k ni hrdě hlásilo vedení Muslimské obce v Praze (například pro novináře z Novinek.cz, MF DNES a dalších medii) a necítili potřebu se od této demonstrace distancovat, dokud nebyl veřejně odhalen nenávistný pokřik demonstrantů. Dnes se již místopředsedou Muslimské obce v Praze stal i nechvalně známy palestinský absolvent saúdskoarabské náboženské školy, Samer Sehadeha, který již od roku 2005 vykládá veřejně o tom, že útoky na izraelské civilisty jsou podle islámu v pořádku a to včetně sebevražedných atentátů.

K samotnému Chajbaru lze říci tolik, že Mohamedova armáda zaútočila, dle historie ortodoxního islámu, překvapivě a po tuhém boji zlomila židovský odpor. Poté byli někteří zajati židé zabiti, ženy a děti rozděleny mezi muslimy jako kořist. Pouze velice málo z nich přežilo celou akci bez úhony. Hodnocení celé této akce je velice osobní, pro někoho je to vše ok a je to bitva, pro mě to je vraždění. Jeden historik omlouvá Mohamedovou zákeřnost tím, že si za to mohli židé sami svou podporou protimuslismké opozice, další historik to charakterizuje jako zákeřné a vražedné a další pochybuje o reálnosti celé akce. Je to stejné, jako když pro někoho je Sebrenica masakrem či vražděním Bosancu srbskou armádou a pro někoho bitvou s následným vypořádáním s poraženým protivníkem.

Interpretace pokřiku „Chajbar, Chajbar ó Žide, Muhammadova armáda se vrátí“ mně od Michala Očadlíka moc nepřekvapuje. Co také jiného čekat od člověka, který je jasně protiizraelský a pro Palestinsky? Trochu mně děsí a rozhodně nemohu s tím souhlasit, jak je interpretován „kontext“ tohoto pokřiku. Tvrzení, že „Převedením do kontextu dnešní doby tak Palestinci mají symbolizovat ony vítězné muslimy, a izraelská armáda ony poražené židovské kmeny.“ To je osobní výklad mého oponenta a hlavně je to dosti chabé. Protože kdo zná trochu nejen naše české, ale i zahraniční islamisty, tak ví jak moc věří na konspirační názory o světovládě židů. Naopak ti kdož tento popěvek vymyslel a rozšířili mezi muslimy, se otevřeně odvolávají na verš z koránu:
„A věru zjistíš, že lidé, kteří jsou největšími nepřáteli věřících, jsou židé.“
Dále ať si o tomto „omlouvání“ nenávistného pokřiku  demonstrantů udělá obrázek každý sám.

I tvrzeni, že „nebo je snad podle Lukáše trestné, když si lidé připomínají vítězné bitvy svých předků?“ Je dvousečnou zbraní, neboť proč tedy podobně pak necharakterizovat genocidu Arménu, vyvraždění židů za druhé světové války, vypálení Lidic a podobné temná místa dějin lidstva? To jsou přece, také pro mnohé lidi vítězné bitvy z dějin předku, jejichž oslavováni je v ČR na veřejnosti mnohdy trestné?

Na demonstraci před izraelskou ambasádou se tedy podle mého názoru volalo po vyvraždění židů, protože Mohamedova armáda nešla do Chajbaru s cílem dát si s židy čaj o páté, pokecat a donést květiny, ale šla tam s cílem je zákeřné přepadnout, porazit, zabit ty co se budou bránit a zotročit ty co přežijí a pokud někdo volá po opakováni této události, volá právě po tomto – vraždění, zotročováni a násilí. A rozhodně takový člověk nevěří ve stejného Boha jako židé a křesťané …

Závěrem bych chtěl zdůraznit jednu důležitou věc. Již zakladatel islamologie na západě Ignác Goldziher dospěl studiem muslimské historie a hadisú k názoru, že je to skoro vše podvrh a jen těžko můžeme zjistit co se tehdy v Arábii opravdu stalo. Problém není, ale co se tehdy stalo. Problém je, že po 1400 převažoval mezi muslimy ortodoxní islám, který vykvasil v 20 století do podoby stejně nebezpečné ideologie, jako je komunismus a nacismus. Tedy ať se již tehdy stalo v Arábii cokoliv je podstatné dogma v které věří ortodoxní islám a hlavně jeho nejméně tolerantní směr podporovaný několik desetiletí v Evropě zisky z ropy. Tento směr dnes ovládá většinu evropských muslimů a jasně hlásá, že křesťané, židé a heretičtí muslimové nemají právo na svobodu a jsou největšími nepřáteli Alláha a musí byt poraženi, jak byli v bitvách za Mohameda a v občanské válce po jeho smrti.

Tedy nejen z hrdel a kazatelen českých mešit, demonstrantů, ale i dalších se šíři proslovy a pokřiky o  „Chajbar, Chajbar ó Žide, křesťané a munafici (arabsky pokrytci, islamistické označeni pro muslimské heretiky), Muhammadova armáda se vrátí“.

Autor: Lukáš Lhoťan

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Velení se nemění

Další článek

Kam konfliktem s Íránem?