Zdroj: basevi.cz

Prošli jste si jednou ze čtyř stejně důležitých Bran, které nám těch pár hodin svátku Purim nabízí? Tedy vedle „šibřinek s karnevalem“ také čtením svitku? A prošli jste si „megilu“ tak, jak nás učí tradice.  Tj. slyšet, být přítomen a rozumět? Prošli jste si ji zároveň tak, jak je tóru vhodné studovat? Tedy dvakrát text originálu a pak jednou v překladu?

Nepochybuji. A proto se zeptám.  Nenarodila se ve vás žádná otázka? Například, proč Ester zve na „vínečko“ nejen krále ale zároveň i Hamana a ještě navíc i nazítří? Proč  rovnou nevysloví svoji úzkost a zároveň obžalobu  jaksi „z mosta do prosta“, když vidí, že „zázraky“ se dějí a že to „začíná fungovat“?  Má to nějaký  skrytější smysl? A jestli – jaký?

Nebojte, nejste jediní. Na řadu těch důvodů přijdete sami, jenom se vám nebude chtít přiznat si, že je to tak prosté. Přesto kdoví?  …. Protože tato skutečnost nedává spát studentům a učencům již dlouhá léta. Projdeme-li se po lince dějin jaksi lineárně a občas i na přeskáčku (což je samozřejmě naprosto legitimní, ale ne vždy účinný postup, protože samotná tóra je daleko spíše než dějepisným dílem   trychtýřem moudrosti ústícím do centrálního bodu)  zjistíme, že si stejné otázky kladou i učenci takového věhlasu jako byli rabi Eliezer, rabi Meir, rabi Gamliel, Abaje i Rava.

Jejich pohledy a komentáře přináší talmud v traktátu Megila (15b) a při jejich prvním přečtení můžeme získat pocit, že tu něco není v pořádku. Každý muž Nauky totiž tvrdí cosi jiného, a nakonec se z toho talmud snad pokouší  „vylhat“ odvolávkou na proroka Eliáše a jeho shrnutí,  že pohnutkou královny Ester byly všechny výše uvedené důvody. A to, co řekne Eliáš, to už přeci bývá hodně blízko Trůnu, takže o tom nebudeme diskutovat, protože s Eliášem a jeho premisami je tomu téměř jako u konkurence s jejich „tajemstvím víry“.

Zatracený talmud. Tak nám toho vlastně zase až tak moc neřekl. Anebo ano?

Pravda, zatracený je, protože jsme ho „zatratili“ sami a příliš pozornosti mu nevěnujeme, neb nám zejména některé jeho pasáže připadají málo srozumitelné. (Pravda s učitelem se do nich proniká snáze, ale právě pokus porozumět jim a díky nim i hebrejskému myšlení vyvolává potřebu jít dál a učitele si najít.) Přesto nám „na první dobrou“ sděluje dost a dost. Vlastně to nejpodstatnější. Přemýšlej, ptej se a hledej spravedlnost a soud – pochopitelně na základě tóry.

Proto ravi Eliezer, zakladatel akademie v Lodu a autor slavného midraše Pirkej d-ravi Eliezer (mimochodem také učitel rav Akivy) konstatuje: „Nalíčila na něj drobnou léčku. Neboť v žalmech čteme Budiž jim jejich vlastní stůl osídlem (ps 69:23)“ Ale nepředstavujme si to tak, že prostě pamatovala na jakousi židovskou mantru, na jejímž základě chtěla budoucí události „začarovat“. Ten verš ze žalmů totiž neříká nic jiného, než přísloví: Má-li tvůj nepřítel hlad, dej mu nejdřív chléb (prv 25:21); Nutno komentovat? Určitě ne. Jedním slovem, cesty pokoje mají za všech okolností přednost. Tudíž ani nositel jiného (než tvého) názoru není apriorním nepřítelem, materiálem na posílání kamkoli vozy třetí a čtvrté vlakové třídy. Každému se dá (možná) domluvit. Teprve poté, je nutno jednat.

Určitě v tom také hrála svoji roli snaha mít Hamana pro jistotu na očích, dodává rabi Meir, Baal ha-Nes a žák rabi Akivy ze druhého století. Kdoví jestli tehdejší doba perské asimilace nebyla stejně podrážděně paranoidní, jako dnes? Kdy už v Šušan nikdo netušil, kdo koho nahrává a jaké schůzky by se mohly mezitím, co by s králem hodovali, konat v kabinetu Hamanovy kamarily, kdyby minist nebyl pro jistotu na očích. Ostatně povyšte slouhu, kterému jde víc než o lidi především o ješitnost, devátý a desátý díl svých sebraných spisů a o moc, na vezíra, a za  chvíli dostane neodolatelný hlad, protože s jídlem roste chuť.

Také nevíme, jestli tehdy náhodou neexistovaly nějaké Cibulkovy a Zvědavcovy seznamy a Ester tudíž chtěla mít jistotu, kolik toho o ní Haman vlastně tuší. Neboť čteme přímo ve svitku Neoznámila však Ester ani svého původu ani rodiny své … (est 2:10); Možná ji zajímalo, nakolik až je ambiciozní politik ochoten „přehlédnout“ skutečnost, že také královna je jen obyčejnou nenáviděnou židovkou, upozorňuje talmud.

Rabi Nechemja (zařazovaný tradicí k deseti mučedníkům) s výjimečným smyslem pro detail si všímá skutečnosti, že Ester přichází do paláce, aby se pokusila naklonit si Achašveroše třetího dne. Tedy ve chvíli, kdy se lid Jisroele na Mordechajův pokyn stále ještě postí a modlí k Panovíkovi. Klaplo to a Ester smí vyslovit prosbu. Aby však nemohl lid Jisroele říci „Máme sestru v paláci“ , tj. „už je to za námi, už je tu někdo, kdo to zařídí za nás“ (jak moderní tendece, že?), bylo zapotřebí získat čas.

Namítnete, dobrá, ale byl večer a bylo jitro den další, hostina se jistě protáhla do pozdních nočních hodin, půst Jisroele skončil, proč tedy  královnina následující prosba až do poloviny království ti splním zní: Přijďte ještě nazítří.

Podobnou si asi položili anebo od svých žáků vyslechli rabi Josi a Šimeon ben Menasja. A předpokládají, že  se buď docela přirozeně během prvního večírku se situace nenastavila tak, aby se dalo téma řešit. Možná byl i Haman v tak nóbl společnosti maličko nervózní a během prvního večera se držel maličko zpátky, takže se dost dobře neplnila slova rabi Eliezera, přísloví a žalmu, ale stále se dá spoléhat na přepevnou řeč prorockou a na zaslíbení  Koho spaluje nenávist, dočká se hodokvasu a tak ho opojím, že se rozkřičí, až usne věčným spánkem (jer 51:39); Navíc termín pogromu 13. adar  nebyl ještě úplně na spadnutí, nebylo tudíž kam spěchat…

Anebo (jak neuvěřitelně kouzelně nabízí rabi Jošua ber Karchach) protože i kromě všeho toho, co jsme si stihli říci, Ester možná také empaticky počítala, že i pan manžel a král si naši otázku položí taky. „Co má Ester na tom chlapíkovi? Co spolu vlastně pečou?“  A dovedete si živě představit, co to s ním pak tuplem udělalo, když se vrátil ze zahrad (kam šel rozchodit informaci, že svým štemplem poslal Ester na smrt), když našel Hamana ležet na manželce…

Talmud nám na naše otázky nikdy neodpoví z pozice autority, manuálu anebo kánonu. Odpovídá nám zpravidla opět otázkou. Pobídkou: „Človíčku, studuj,  přemýšlej, dávej si do souvislostí. Tóru jsi dostal na Sinaji taky. Tak vol život!“  Na naši purimovou možná otázkami: „To je prostě život. Kdoví, co jí všechno táhlo hlavou. Lidská bytost není pámbíčkem řízený strojek. Dnes a denně řeší, co zvolit, jak se rozhodnout a miluje život. Ester nebyla žádný posvěcený kamikadze. A taky nešlo o maličkost.  Máš pocit, že tehdy se žilo jinak než jak dnešek prožíváš ty? Kdo je zpytatelem pohnutek a hybatelem událostí? Komu patří soud a případná odplata? Nemá tedy Eliáš nakonec pravdu?“ …

Apropos jaké další otázky řešíte po přečtení Ester? Napište…

(15. adar 5772)

Autor: Jaroslav Achab Haidler

19 Komentářů

  1. kyselý citron
    10.3.2012 – 16 Adar 5772 v 10:41 — Odpovědět

    @ achab: Otevřené „svazky“ života. Vážený pane Haidlere, čtu Vaše članky a reakce pod nimi a snažím se pochopit jednu skutečnost. Kde se ve Vás vzalo tolik zloby, nenávisti, msty, odplaty maskované za spravedlnot. Někdo Vám musel, a z největší pravděpodobností Vy sám sobě, hodně ublížit, aby jste tak mohl odplácet. Nemohu pochopit, že s radostí přejete jiným smrt a vítáte je k setkání s Vaší babičkou, agentkou stb. Přitom Vy sám máte strach pohlednou celé pravdě do očí. Vymlouváte se na to jak Vám bylo ublíženo, přitom už dávno jste mohl vystudovat několik vysokých škol (mohu Vás seznámit s lidmi, kteří vystudovali vysoké školy a přitom i díky lidem, jako byl Váš předek, končili v uranových dolech). Na rozdíl od Vás si ale nenechali ten pocit hořkosti v sobě. Přeji Vám, aby jste měl dostatek odvahy nahlednout do své purimové masky a pohlédnout pravdě do očí. V této souvislosti mne rovněž napadá, zda není náhoda, že tolik lidí onemocnělo právě o purimu.
    Přeji Vám dostatek osobní odvahy nemaskované za alibismus (rodiče mi to tajili, díky otci – který sám v mládí profitoval na postavení své matky, než postupně prozřel jsem nemohl vystudovat apod.), jste dospělý. Hodně štěstí v životě a upřímnosti hlavně sám k sobě a nikoli jen k ostatním.

    PS: jsem si naprosto jistý, že má slova opět nepochopíte, nebo překroutíte k obrazu svému, toto však není můj problém, pouze Váš!!!

    největším talmudem pro každého z nás je sám život, nelžeme – li si sami sobě

    0
    0
  2. ELF
    10.3.2012 – 16 Adar 5772 v 11:32 — Odpovědět

    Milý Kyselý citrone, zřejmě se Vás text páně Haidlerův silně dotkl. Nechci podezírat, ale vypadá to, že zřejmě ta část týkající se dění hnědého hradního pána. Nechci obhajovat autora článku, ale není od Vás slušné hodnotit člověka podle jednání a života jiných, byť by to byli příbuzní. Vaše reakce spíš vypovídá o Vašich vlastnostech, které jste přisoudil panu Haidlerovi. Překroutil jste, co se dalo. Ale takový je Váš život /talmud/.

    0
    0
  3. kyselý citron
    10.3.2012 – 16 Adar 5772 v 12:05 — Odpovědět

    @ ELF: Chápu Vás a mám pro Vás porozumění.

    Pokud je opravdu moje reakce určená panu Haidlerovi o tom, co píšete, pak vy určitě, tak jako Vás příbuzný, s dětinským nadšením slupnete k obědu každou kočku, která Vám proběhne kolem očí.

    Dění kolem kikiny nesleduji,články spojené s osobní antipatie už nejsou články.

    0
    0
  4. ELF
    10.3.2012 – 16 Adar 5772 v 12:28 — Odpovědět

    ad3/

    Jen krátká a poslední reakce na Váš vzkaz. Neznám pana Haidlera a neznám ani Vás. Myslím, že ani Vy neznáte mne. Vaše reakce o příbuzných a kočkách k obědu je pro mne nepochopitelná. Promiňte, prosím, i trochu neslušná.

    0
    0
  5. tesha
    10.3.2012 – 16 Adar 5772 v 13:21 — Odpovědět

    Omlouvám se “kyselému citronovi”, jestli se ho dotknu tvrzením, že z jeho slov cítím závan králičího puchu, kterým nás před časem neúnavně diskutující “králík” zahlcoval. Též se snažil Achaba všemožně citýrovat a vychovávat ve snaze naučit jej konečně žít. Myslím si, že nikdo (z těch,kdo četli) nebral jeho nářky a hořekování nad Achabovou zkažeností vážně. On nadával a klnul z lítosti nad tím, že jej Achab k životu nepotřebuje a že je SVŮJ člověk.
    Přiznávám, že mi jde hlava kolem z té nekončící diskuse, slídění v estébáckých spisech, hledání alibi zbabělých… Je smutné, že ještě dnes mezi námi žijí ti, jejichž životní náplní je rozebírat a špinit životy druhých. A ti, kteří zlým slovům, pomluvám a udáním věří, jsou stejní. Ne-li horší. A nakonec, v každém z nás je krapítek tohoto ohavného pelyňku. Ale rozlišujme! Vždycky se snažím vysondovat, co člověka k jeho konání nabádá. Proč na tu cestu vykročil. Padla zmínka o Achabově babičce. Já, na rozdíl od osoby, kerá se ji zde snaží pošpinit, o ní vím cosi víc. Tolik, abych se jí zastala a nenechala ji veřejně ostouzet. Ona totiž už ví…. A tenkrát, když se rozhodla pro cestu, kterou hlásala, věděla, že se musí připravit na mnohé překážky.
    Nalezla-li na té její cestě štěstí, nevím, ale vím, že nezasévala pouze bodláky, ale i květiny laskavé.
    Když už je řeč o babičce, nemohu nevzpomenout na tu moji. Ta znala jeden moc dobrý recept, který se teď může Achabovi (a nejen jemu) hodit: “Když ti život přinese kyselý citrón, je dobře z něj udělat limonádu! :o))))

    0
    0
  6. tesha
    10.3.2012 – 16 Adar 5772 v 13:30 — Odpovědět

    Otázka za otázku/
    Kdysi jsem se pozastavila nad slovy jednoho velmi učeného a váženého rabína, která se teď pokusím odcitovat:
    “Kdybych byl já žil před těmi dvěma tisíci lety a náležel v Jeruzalémě ke sboru, který rozhodoval o tom, které knihy patří do Písma svatého, byl bych se vyslovil proti zařazení knížečky Ester do Písma svatého, a byl bych vynaložil všecku svoji výmluvnost, abych tomu zabránil.”
    Kdysi jsem si pokládala otázku: PROČ, ale dnes už mu rozumím :o)

    0
    0
  7. kyselý citron
    10.3.2012 – 16 Adar 5772 v 14:16 — Odpovědět

    @ Tesha: Dobrý den Devítko, mohu-li Vás takto nazvat. Neznám Achabova králíka, i když každý je jednou někomu králíkem, kterého vytáhne z klobouku, když se mu to hodí.
    Vaše reakce mi připomněla jeden purim a s ním spojené masky. Člověk, se kterým jsem se bavil o úplně něčem jiném mi najednou položil jakoby kontrolní otázku o tom, zda mám něco společného se židy nebo ne. Jakoby ta má odpověď měla vliv na další pokračování rozhovoru. A já zalhal. Nestydím se, nebylo to úmyslné lhaní, to neumím. Byla to vnitřní automatická reakce na tu samotnou otázku, protože mne překvapila, tělesně i duševně (konsternovala). Nestydím se za svůj původ.

    0
    0
  8. astorc
    10.3.2012 – 16 Adar 5772 v 19:27 — Odpovědět

    jak jsem už řekla, nahoře musí achaba velmi milovat když mu každý článek takhle osolí. králík hlídací, králík honící, ale králík učitelem, no to snad ne.

    0
    0
  9. 11.3.2012 – 17 Adar 5772 v 06:31 — Odpovědět

    na odlahcenie,preco zvolava kral hostinu,,az,, v 3.roku svojej vlady?V zaciatku 2 kapitolky si sice spomina na kralovnu,ale kedze zlost cloveka zotrocuje.Ked opadne,prebudza sa clovek k novemu zivotu,ale za nim zostava zkaza ako po potope.Pominute sa neda obnovit,len novy zaciatok?da sa aj tak?

    0
    0
  10. Cipi
    12.3.2012 – 18 Adar 5772 v 10:16 — Odpovědět

    NO, mně v tomhle svitku napadla – či zaujala také tato věc ( teda krom toho, že se tam doopravdy každou chvíli doslova chlastá). :
    A to je :”nic”.
    Nejdříve, když jde Ester k Ahašvérošovi poprvé, ještě z domu panen, uzná pisatel za vhodné zmínit, že si nepřála nic ( i když si mohla vzít výslovně všechno). Dokonce tím nicem si získá milost v mnoha očích.
    Mordechaj za odvrácení státního spiknutí také nedostane nic. ( a pak dostane ty HAmanovy pocty)
    A konečně, když se židé “brání”a zabíjejí protivníky, je jim umožněno si vzít kořist, také si nevezmou nic. ani v Persii, ani v Šušanu.

    0
    0
  11. karniist
    12.3.2012 – 18 Adar 5772 v 10:27 — Odpovědět

    opila mě radost, z komentu č.10

    0
    0
  12. 12.3.2012 – 18 Adar 5772 v 10:51 — Odpovědět

    ,,neziadala Nic,Nez co zadal kliestenec Hegaj…,,.nihilizmus sa az tak dokonale nenosil.smile.

    0
    0
  13. Cipi
    12.3.2012 – 18 Adar 5772 v 11:18 — Odpovědět

    A ještě jedna – tentokrát doopravdy otázka
    Není to pověšení Hamana a vybití jeho 10 ( sic!!) synů – velmi, velmi pozdní splnění příkazu o vyhlazení Amáleka? ( Haman, syn Hamedaty,potomek Agagův)?
    Na to by mi svědčilo i to, že židé se museli sami postarat o své osvobození a jít ty nepřátele sami vybít ( viz v nějakém předchozím článku pochybnost o tom krveprolévání purimovém, jakoby zbytečném)
    A jednak to, že se HAman před hostinou u Ester doma své ženě chvástá, kolik to má synů a pak ho – úplně jakoby bez kontextu – tak strašně iracionálně štve ten židák v bráně)

    0
    0
  14. 12.3.2012 – 18 Adar 5772 v 11:25 — Odpovědět

    Cipi, souhlasím, je to maličko pozdě … myšlenky se nám křižovaly (jestli to není slovo nepatřičné v rámci avoda zara :o))
    https://www.shekel.cz/18707/ohlednuti-purim

    0
    0
  15. 12.3.2012 – 18 Adar 5772 v 11:47 — Odpovědět

    presne tak,Modche bol po otcovej linii Saulovec,pokracovanie bojov medzi Saulom a Agagom,ci Izraelom a Amalekom.No on ho az tak iracionalne nestval,lebo z toho Nic nemal,ked je drazdeny neuctou Mordekaja az k nepricetnosti.A to je ten hnev,ked opadne,zanechava posebe spust,ako spominana potopa.Pripravuje si sam rychli koniec.Nepocita so zivim Hospodinom,tak konci v zahube.

    0
    0
  16. Cipi
    12.3.2012 – 18 Adar 5772 v 13:00 — Odpovědět

    A ještě jedna otázečka : Proč ten názvuk jmen – Marduk-aj , Ester-Ištar? Nebo slyším trávu růst?

    0
    0
  17. 12.3.2012 – 18 Adar 5772 v 13:35 — Odpovědět

    nieco rastie,ale ake plody prinesie.smile.modche je meno dolozene u navratilcov zo zajatia u Ezdrasa i Nehemiasa.skor nepojde o cloveka odvleceneho ,snad skor o narodeneho uz v Babele.u Ester moze byt aj perzske star,hviezda.krajsie meno je Hadasa.smile.

    0
    0
  18. 12.3.2012 – 18 Adar 5772 v 15:36 — Odpovědět

    Cipi, vůbec ne. Máte naopak velmi jemné ucho. Ale to bude asi vlivem asimilace. Amíci dodnes říkají Antonin Dvorak a ani Novosvětská jim za háček nestoji, a my tady v Čechii taky zkoušíme některým z asijských klukům říkat raději Pepa než Pham… O Modchem se sice naši rabbonim pokoušejí tvrdit, že při troše dobré vůle je to “jemná myrha” – “mor dochi” a o paní královně, že je tam mnoho skrytého, ale ten presko-ašurský vliv se nezapře.
    Přesto nemám pocit, že by to byl nějaký oprásknutý mýtus o Mardukovi a Astarte – spíš prostě ta jména vyfásli, od své vrchnosti, asi jako chudák Kahlkopf při josefinských reformách :o))
    Viz třeba: https://www.shekel.cz/12746/sinuj-kinuj-demitkari-%E2%80%A6 (předchozí a další díly…)

    0
    0
  19. Cipi
    12.3.2012 – 18 Adar 5772 v 19:45 — Odpovědět

    ad 14: :o)))) to už se ani myšlenky nesměj křižovat??? :oD ( ale byl to kóan- asi taky zapracovala únava…)

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

USA prý daly Izraeli záruku, jestliže na Írán nezaútočí letos

Další článek

Jak mě zverbovali…