Pro církevní sňatek se České republice rozhodne zhruba desetina snoubenců. Většina volí civilní obřad.

Z celkového počtu – zhruba 52.000 sňatků ročně – je katolických jen okolo 6000. Ještě nižší počet sňatků je pak u židovských obcí či jiných křesťanských církví. Například Českobratrská církev evangelická oddá hruba 200 párů ročně. Židovských sňatků se pak uskuteční maximálně pět až šest ročně. Tyto statistiky si vedou církve a také Český statistický úřad.

V případě církevního sňatku musí pár splnit několik podmínek. “Řada lidí vidí tuto věc pouze jako ‘my chceme mít svatbu v kostele’, ale obřad v kostele, to je až ta poslední věc, podstatné je, že tento svazek je křesťanský, že je před Bohem a v církvi,” uvádí katolický kněz Aleš Opatrný v příručce Příprava na manželství.

Pro katolický sňatek je třeba splňovat následující: sňatek je možný pouze mezi mužem a ženou, kteří se berou dobrovolně a chápou svazek jako nerozlučitelný. Muž nesmí být ženatý a žena vdaná a nesmějí odmítat děti. Oba by pak měli být pokřtění katolíci. Když nejsou, žádají o dispens (povolení). Například v Praze se žádost posílá na pražské arcibiskupství.

Před svatbou musejí ještě snoubenci projít přípravou. Josef Brtník, farář z kobyliské farnosti sv. Terezie, uvádí, že to trvá průměrně půl roku. Důležitým faktorem je to, zda jsou snoubenci praktikující katolíci a jak moc jsou seznámeni s vírou a křesťansvtím. Někdy stačí dvě až tři sezení, jindy mohou páry docházet ke knězi i rok.

Tato sezení jsou důležitá proto, aby se budoucí manželé seznámili se slibem, který budou skládat v kostele. Ten obsahuje několik vět. Manželé si slibují, že se vzájemně přijímají a odevzdávají, že se nikdy neopustí a že si zachovají lásku, úctu a věrnost.

Snoubenci také musí ještě před obřadem vyplnit a podepsat úřední listiny na matrice. S tou pak komunikuje kněz, který také sepíše oddací list. Ten si noví manželé vyzvedávají obvykle první pracovní den po svatbě.

O církevní sňatky je každoroční zájem zhruba stejný. Česká biskupská konference (ČBK) uvádí, že v roce 2007 mělo svatbu v katolickém kostele 6304 párů. V roce 2006 to bylo 6331 párů. V roce 2002 jich bylo méně, pouze 5839.

Ke katolické víře se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 2,7 milionu lidí. Podle autorů Bílé knihy církve – nynějšího pražského arcibiskupa Dominika Duky a publicisty Milana Badala – je jich však mnohem víc. Jejich počet odhadují na 4,2 milionu.

V počtu věřících pak následuje Českobratrská církev evangelická (ČCE). V roce 2001 se k ní hlásilo 117.212 lidí. Tomáš Najbrt z tiskového oddělení církve uvádí, že loni uzavřelo sňatek v ČCE 260 párů. Zhruba stovka civilně oddaných párů pak dostala křesťanské požehnání.

V České republice je registrováno 31 církví a náboženských společností. Deset z nich nemá takzvaná zvláštní práva. Sem patří například Česká hinduistická náboženská společnost, hnutí Hare Krišna či muslimové. Ředitel Islámského centra v Praze Vladimír Sáňka uvádí, že v České republice se ročně uzavře zhruba deset muslimských sňatků. Bez civilního obřadu by však byly neplatné. Muslimové se toto snaží změnit a chtějí získat zvláštní práva, mezi něž patří i právo uzavírat církevní sňatky. To u nás mají napříkad Svědkové Jehovovi.

Počet sňatků v ČR

Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ) a Česká biskupská konference (ČBK)

Autor: redakce Shekel.cz