Zdroj: gypsyforest.com

Už od věků, kdy přišli Romové do českých zemí, se traduje, že krademe. Prý všichni! Bohužel díky tomuto předsudku vznikají různé nechutné situace, že mě třeba nechtějí nikde v hospodě obsloužit. Protože je ale na každém šprochu té pravdy trochu, je pravda i to, že v našem romském národíčku se krade dosti a netřeba to skrývat, ale otevřít a přemýšlet nad tím. Proč to tak je?

Na spoustě seminářů o Cigánech a jejich životě se můžete dozvědět, že tehdá, v časech dávných, jsme žili ve vozech tažených koňmi. A že to muselo alespoň někdy, být krásné :) V těch časech, protože se nechodilo do školy a děti vychováli jen rodiče a prarodiče, nebyla také stálá práce. Jen když se někam přijelo a byl o ní zájem. Věřím, že to pravda je, tady je to bez debat. Díky tomu, že nebylo někdy co jíst, dělaly Romky určitá řemesla. Například výklad karet, či hádání z ruky. A také krádež slepic. Ženské prostě kradly slepice, aby děti měli co jíst, aby se rodina nasytila. Pod sukní slípka nebyla vidět :) Je zde velká potřeba si říct, že krádež obecně je zlá a není dobrá pro nikoho. Jak pro pachatele, tak i pro toho, komu byla způsobena. To je ten základní morální aspekt. Samozřejmě to majoritu štvalo a začaly řeči o tom, jak krademe. Tento hnusný zvyk trvá bohužel až dodnes. Pořád je často slyšet, jak někdo něco ukradl, a že to byl Cigán. Nemluvím ale vůbec o nějaký televizních zprávách. Spíše to je slyšet doma, na vesnici, ve městě apod. mezi lidma. I ve školách se to objevuje. Vím, proč to říkám, ze zkušenosti.

Mnozí Romáci na tím mávnou rukou a dělají velmi špatně. Argument typu, že v majoritě se taky krade, je zcestný. Tady nejde o majoritu, ale o romský národ, o nás, jenom o nás. Postačí, když pár jedinců udělá loupež a novinka je na světě. Pak jsou všichni Cigáni zloději. Pokud si my, jako národ neuvědomíme, že výchova našich dětí nesmí obsahovat slova a činy jako je lež a krádež a nebudeme k tomu vychováváni, tak v té chvíli se nám začne dařit lépe. A netřeba to dokazovat majoritě, jde o nás, tak si to dokažme sami. Protože to skutečně jde, možnosti jsou tu i pro nás.

Autor: Pavel Kaleja

4 Komentářů

  1. Antonín Blažek
    23.10.2012 – 7 Heshvan 5773 v 07:21 — Odpovědět

    Vznešená předsevzetí a jejich naplňování je přímo úměrné plnosti žaludku. Nechci tímto nijak podsouvat tradovaný názor, že člověk s baculatým kontem je nějak lepší, morálnější a třeba nekrade. Cikáni kradli mnohdy s nutnosti samotného přežití. Pak si všimli jak proč kradou “bílí” a přestali mít zábrany i v těch případech kdy “brali” “cizí” bez nutnosti samotného přežití. V Bibli je popsáno kdy je možné z “cizího” brát.
    PF 2012 přejí Mayové

    0
    0
  2. plan-9
    23.10.2012 – 7 Heshvan 5773 v 09:33 — Odpovědět

    ja vidim jedine reseni ve vzdelanosti a pracovnich prilezitostech a to plati nejen pro romy.

    0
    0
  3. Pavel Kaleja
    23.10.2012 – 7 Heshvan 5773 v 10:28 — Odpovědět

    Spoustu lidu mi poví a na pár přednáškách o Romech jsem to už slyšel, že se vždy ěnjakým způsobem snažili ospravedlnit to, že kradli kvůli přežití. A já to plně chápu. Ale z hlediska morálního to není dobře. Na tom se jistě shodne 99 procent lidí. Když si jako národ budeme ospravedlňovat (jakýmkoli způsobem) krádeže, nikdy nám to neprospěje! A jde hlavně o nás, o náš národ, o naši menšinu.
    Máme všcihni stejnou šanci jít do první třídy ZŠ a postupně to dotáhnout na střední školu. Ale mnoho Romáků tu šanci vůbec nevyužije a po škole nastaví ruku a řekne: “dej mi”. Zadarmo! Když dojde peníz od státu, podívá šikula na sousedovo zahrádku, kde má ze železa barely plné vody…. Víc psát nemusím.

    Tohle všechno nás trápí a nejen v očích majority, ale z řad nás samotných se objevují názory, že Cigán nechce bydlet s Cigánem, protože se chová tak, jak se jinému Cigánovi nelíbí. Je to stav, do kterého jsme se dostali sami, protože jsme odmítli věřit, jak nám je vzdělání důležité a potřebné, hlavně v dnešním světě.
    Můj cíl je ten, abychom nemuseli krást sousedovic železné sudy, ale abychom přišli na to, že přežít se dá i na světle a že se nemusím při shánění obživy skrývat ve tmě.

    0
    0
  4. dada
    28.10.2012 – 12 Heshvan 5773 v 11:36 — Odpovědět

    Pavle, já Vám nechci brát iluze ani vítr z plachet, ale zbavit se nálepky zlodějů bude nesmírně těžké. Právě proto, že Romové jsou při krádežích příliš nápadní, moc se v té tmě skrývat neumějí a pokud i ano, hned při rozbřesku je jasné, kdo to má na svědomí :-). Soudím, že ti největší zloději u nás sedí pěkně v teplíčku, umí se jinak ohánět, než Romky se slepicí nebo šrajtoflí pod sukní, a když na ně náhodou něco praskne, připadají si ještě jak hotoví mučedníci – jsou přece vzdělaní a všechno mají tak právně ošetřené a okecané… A skoro bych i řekla, že řvát, jak náš ubohý stát okrádají Romové, se někomu náramně hodí a odvádí to pozornost od těch skutečně velkých a nebezpečných zlodějů, je to takové laciné a vděčné… a přímo se to nabízí.
    Pravda je, že dvakrát v životě mi strkala zlodějka ruku do kabelky a v obou případech to byla Romka, okolojdoucí mě naštěstí upozornili, takže jsem o nic nepřišla. Jednou dokonce jsem byla zrovna těhotná, což mi přišlo úplně nefér, bylo jasné, že na žádný sprinterský výkon se nezmůžu. Takže i já, i když se snažím nedělat si žádné předsudky, tak zvláště v jistých místech, když uvidím romskou skupinku, zbystřím a kontroluju, kde mám doklady. Jsou to zkušenosti, i když věřím, že slušné Romy jako jste Vy to musí bolet. Nekecám, ale zrovna minulý týden jsme projížděli jednou vesnicí a za bílého dne tam po hlavní cestě spěšně kráčeli dva Romové, v každé ruce sněhobílou zadávenou slepici, byl to výjev jak z dávné minulosti (mimochodem, ty slepičí hlavy s otevřenýma zobákama mi připomínaly rybu z košer kuchyně, co její fotku tady někde umístil pan Fábry :-)). Samozřejmě, že nemám stoprocentní jistotu, že zrovna ty slepice ukradli, ale je to první věc, která mě napadla, aniž bych se považovala za xenofobku. No, nebyly to naše slepice, tak mně ten výjev přišel skoro krásný, starodávný, ještě ten kontrast… ale chápu, že romské pověsti takové zkušenosti moc nepřidají a většina lidí podobných zážitků aspoň pár za život nasbírá…
    S tou snahou po vzdělávání Vám fandím, ale ani ono není samospasitelné (nejeden vzdělanec se chová jako hovado) a navíc si myslím, že každý máme vlohy na něco jiného, a že je vždy dobré vycházet těm vlohám vstříc. Když se dívám takto zdálky, připadá mi váš národ takový svobodomyslný, asi bych spíš hledala nějaká svobodnější povolání možná uměleckého směru a tam pak tu výchovu směrovala, že máte vynikající umělce, to není žádné tajemství, pak stačí jeden takový horňácký hudec, jakým byl Jožka Kubík, a hned se svět začne dívat na Romy zase trochu jinak… a to taky nebyl žádný vzdělanec.
    Nevím, napadlo mě, jestli by nebylo dobré udělat ze slabiny svou silnou stránku, když si vzpomenu, jaký úspěch měl svého času film Cigáni jdou do nebe… lidi slyší na různé romantické a adrenalinové zážitky, dneska, když kvetou všemožné ekofarmy, návrat k řemeslům a klasickému hospodaření – nebylo by možné nabízet třeba noc v cigánském táboře, u ohně, s temperamentní muzikou… třeba s vyprávěním starých romských příběhů… dovedu si představit, že by se zájemci o takový zážitek našli… prostě zbytečně bych se na Vašem místě nestresovala, že je váš národ tak trochu jiný a vždycky bude tak trochu trčet z majority, to se asi těžko kdy změní, možná spíš hledat jeho přednosti a snažit se je co nejvíce rozvinout, aby bylo zřejmé, že i Romové mají světu co dát :-). Mimochodem, viděl jste film “Koncert”? Vřele doporučuju, potěší a povzbudí, a hlavně ukazuje krásu té různorodosti a možná zdánlivé nedokonalosti, která je ale v celku a v harmonii geniální a mnohem hezčí než jakákoli uniformita :-)!

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

První muslim v českém parlamentu?

Další článek

Cukrovarníci se bouří proti rušení kvót