Představte si, v jakém ohromném bludu umírají sebevražední atentátníci hlásící se podle všeho velmi často také k islámu.
Jejich rodiče a všichni kolem nich jim od narození vyprávěli, že umřít tímto způsobem je hrdinný čin, který bude náležitě odměněn v posmrtném životě…
Tito lidé umírají s pocitem maximálního naplnění svého života z pohledu hodnot společnosti, z níž pocházejí. Je to pro ně tak samozřejmé, jako že slunce vychází každé ráno a s večerem opět zapadá. Neříkám tím, že nejsou za své činy zodpovědní, to naprosto ne, ale je podle mého názoru nutné vnímat všechny souvislosti a nevytrhávat je z kontextu. Vždyť také my jsme vyrostli na nějakých morálních či duchovních základech, které nám vtiskli naši rodiče a nejbližší příbuzenstvo, a i když jsme už dospěli, jsme i nadále formováni a konfrontováni s hodnotami naší společnosti.
V různých médiích se objevuje stále více článků, které upozorňují na nebezpečnost islámu a imigrace muslimů do Evropy a všude tam, kde jich zatím mnoho není. Lidé i různé organizace bojují proti výstavbě nových mešit, některé státy to dokonce zakazují, a najdou se i tací, kteří zarputile popírají multikulturní společnost jako jediné východisko a směr budoucího fungování světa. Jako by bylo možné izolovat v dnešní době od sebe lidi podle nějakých vnějších či vnitřních znaků, uvnitř obyvatelstva nepřipouštět jakékoliv prolínání kultur a národností, lidí s různou barvou kůže a s různým náboženským vyznáním. Jako by byl člověk schopný takový systém mírumilovně, s láskou a všeobecným respektem ke každému člověku realizovat.
Někdy to vypadá, že by někteří lidé nejraději vytvořili na různých místech světa oddělené rezervace – muslimů, křesťanů, černochů, indiánů, uživatelů drog a dalších nepřizpůsobivých a nepohodlných. To však pochopitelně není možné, a i kdyby to možné bylo, v žádném případě by to nebylo správné. Nikdo by neměl svévolně bránit přirozenému vývoji společnosti. Je totiž zcela pochopitelné a normální, že jednotlivé národy a národnosti našeho světa mezi sebou všemi směry prolínají a je jedině dobře, že se neustále stírají hranice mezi zeměmi a tím pádem i mezi jejími obyvateli. Hranice, které jiní uměle vytvořili, aby si chránili „to svoje“. Většinou se však jednalo o mocenské a ekonomické zájmy, než zájmy obyčejných lidí, to je důležité si uvědomit. Žádné hranice stejně lidem nikdy nezabránili v tom, aby si dělali, co sami chtěli. Cena za takové svévolné rozhodování může být vysoká, ale mnozí lidé jsou ochotni platit i cenu nejvyšší v podobě vlastního zmařeného života.
To platí i o těch muslimech, kteří se rozhodli zemřít „svatou smrtí“ a stát se domnělými mučedníky svého národa, ale především svého Boha. Zemřeli jako mnozí jiní lidé v různých válkách, neboť jim kdosi plný nenávisti vytvořil obraz nepřítele a rozhodl se za ně, že je potřeba proti němu bojovat všemi dostupnými prostředky. Jak hluboký omyl, o němž již nyní všichni sebevražední útočníci zcela jistě vědí. Problém je, že mnoho takových nebo velmi podobných ještě stále chodí po světě a spřádá různé plány – jak jinak, než ve jménu svého Boha nebo kohokoliv jiného. Jak mnoho je těch, kteří umírají s Božím jménem na rtech, ale přesto nikdy neokusí nebe? Velmi mnoho, věřte mi.
Ovšem bylo by zcela zavádějící spatřovat v muslimech jediný viditelný či největší nástroj zla na tomto světě a neuvědomovat, že špatní a zlí lidé se vyskytují všude, ve všech národech, národnostech a náboženských vyznáních, ve všech možných uskupeních a organizacích. Není v moci člověka dobré lidi spravedlivě a nezištně oddělit od zlých. Není žádný legitimní důvod vystěhovávat příslušníky různých národů, etnik či náboženského vyznání z určitých území a určovat jim, kde mají či smějí žít. Není správné zakazovat stavění mešit, kostelů či různých multikulturních center, kde se mají lidé bez rozdílu střetávat a navzájem poznávat. Každý by měl mít stejná práva a stejné povinnosti, ale doslova každý by měl mít možnost se svobodně rozhodnout kde, a jakým způsobem bude žít. Jedině tak je každý člověk také plně zodpovědný za své činy, v opačném případě tuto zodpovědnost násilně přebírá společnost ve snaze hrát roli arbitra a rozhodovat o tom kdo, kam, kde, jak a s kým má nebo smí žít. Ale to nejde. Není to správné a nikomu z nás by se takové jednání nelíbilo.
V tom, abychom jednoho dne nebojovali všichni proti všem a každý nebyl pro společnost potenciálně nebezpečný, nám nepomůžou opatření, která budou porušovat nedotknutelná práva těch, kteří se většině zrovna nyní jeví jako rizikoví. Dnes to jsou muslimové, zítra to mohou být křesťané a pozítří třeba všichni bez vyznání. Kdy uvíznete v síti vy a stanete se pro společnost nežádoucími? Těžko říct, ale může to být mnohem dříve, než si myslíte.
Jedinou cestou pro tento svět je obrátit se od všeho zlého jednání, kterého se jako jednotlivci dopouštíme, a navrácení k Bohu. Vlastně je to dost vzájemně podmíněné – bez návratu k Bohu není možné opustit zlo. Stejně tak, jako pro nás samotné, je rovněž pro naše případné nepřátele velkou nadějí možný vzájemný respekt a neutuchající vzájemné modlitby za napravení věcí, které se člověku zjevně již dávno vymkly z rukou, ačkoliv si to sám ještě nepřiznal. Člověk musí ještě mnoho okusit, aby prohlédl. Nezbytným předpokladem pro pozitivní vývoj je také odpuštění. Musíme se naučit odpouštět si sobě navzájem, jedině tak máme také my naději na odpuštění. Musíme usilovat o čistotu srdce, neboť z čistého srdce nemohou pramenit žádné zlé motivy.
Je zcela přirozené a nevyhnutelné, že se jednoho dne my všichni společně s jediným Bohem, naprosto bez rozdílu a navzdory našim zmateným jazykům, ocitneme u jednoho stolu v přátelském rozhovoru a bude nám tam společně dobře.
Autor: Jaroslav Kysilko
Přečtěte si také od autora: Členové vlády zase mlží ohledně majetku a úspor
Autor
7 Komentářů
Občanská multikulti společnost. Přemýšlím, co by bylo, kdybyste to jako dvorní žid navrhl Přemyslu Otakaru II. Vykácet jabloně a lípy na zemských stezkách, a veřejně vyhlásit, že království se zříká moci ekonomické i vojenské. Vy byste skončil na kůlu a Přemysl, pokud by dal na Vás, rukou vraha, jak u Přemyslovců dobrým zvykem bylo bývávalo…Mimoto moc by převzala církev (preláti) a jejich ozbrojenci. Ale k šahídům. Nevím, zda Vás políbil Džibráíl a sdělil Vám, že v nebi nejsou. O to však nejde. Jde o apreciaci, ocenění ve společnosti. Opravdu neznáte hrdé arabské matky, takzvané Palestinky,které si libují, že dali život synům, a že již tři se vydali na svatou cestu (sebevražedných atentátníků) a že další je, INŠALLAH, budou následovat? Opravdu nevíte, že to jsou SKUTEČNÉ hrdinky arabských magazínů, ne nějaká paní návrhářka šatů z Česka? Nevíte, jak dobře jsou hmotně zajištěny rodiny šahídů? Nevíte, že Bagdad byl před 30 lety plný černých mercedesů- za každého takto umrlého do rodiny jeden mercedes? Tak buď číst a přemýšlet-nebo nepsat o tom, o čem vím málo. Btw. ukažte mi zemi, bránící stavbě mešit? Dnes jsou už i v Tromso, Murmansku, Norilsku a v Kanadě u Hay River, čili- za polárním kruhem. Takže recipročně by pro Eskymáky (Inuity), tuleně, lední medvědy a psy měli Arabové (muslimové) plácat iglů, aby ten Váš “multikulti ráj bez hranic” byl bez chyby. Inuité jsou ovšem pohané, a věří na duchy. Ale, s tím si Vy a vaši přátelé jistě poradíte….
Odpověď Sidovi:
Dobrý den,
děkuji vám za váš názor a podrobný výčet vašich východisek a souvislostí. Můj článek není o virtuální realitě, ale o tom, jak to nyní vypadá z mého pohledu na světě, jaké jsou vztahy mezi lidmi a možné motivy k činům. Proto vím, že například arabské matky jsou skutečné hrdinky arabské společnosti, jak píšete. To samé píšu také já, možná jinými slovy. Mé přesvědčení obsažené v mém článku není důsledkem kritického zkoumání všemožné dostupné literatury ani historie, ale mým osobním názorem založeným především na studiu Bible, naslouchání Bohu prostřednictvím Ducha Svatého a osobních zkušenostech. Je to mnohem více záležitost mé osobní víry v Boha a v mých názorech se odráží právě to, jak si myslím nebo jak jsem přesvědčený o tom, že mají věci na Zemi podle Boha fungovat. Nikterak to ovšem neznamená, že se nemohu mýlit a rovněž to neznamená, že nejsem ochotný o těchto věcech diskutovat. Proto také plně respektuji váš názor. Z mého pohledu nás Bůh stvořil k jednotě s Ním a se všemi lidmi na světě. Z pohledu Boha neexistuje rozdíl mezi lidmi, všechny stvořil z lásky a všechny má stejně rád. Stejnou měrou odpouští všem lidem jejich přestoupení a trpělivě čeká, až se k Němu opět navrátíme – Bůh nás chce v nebi zcela jistě všechny a lituje každého ztraceného života. Proto je podle mého přesvědčení a mé víry jedině v Bohu ta jediná cesta a naděje na záchranu světa. Bůh je ten, který nás může spojit a dříve či později se tak stane. Přeji vám pěkný den, JK
Děkuji Vám. Respektuji vaše přesvědčení a víru, a s 9 řádky z oněch 18 souhlasím, nebo je vnímám stejně, jako Vy. Byť můj B-h je přísnější Vašeho, ale hlavně, nevolí marketingové nástroje o milosrdnosti a slitovnosti. Gut š, šalom, sid
Dovolím se vrátit zpátky na zem, s poznámkou o důležitosti úhlu pohledu. Co do fundamentalistického hledání a zdůrazňování (nepřekročitelnosti) rozdílů mezi lidmi, lze jen doporučit klasika (Gilles Kepel: Boží pomsta. Křesťané, židé a muslimové znovu dobývají svět /Atlantis, Brno 1996/). Fundamentalisté se ve své nenávisti milují, protože se potřebují. Pouze existence jiných extremistů odůvodňuje jejich existenci, jinak zhola zbytečnou a rozhodně nikoliv bohulibou. – Zajímavý úhel pohledu na Írán poskytuje ex-agent CIA Robert Baer (Jak naložit s ďáblem. Íránská velmoc na vzestupu /Volvox Globator, Praha 2010/). Rozhodně ho nelze podezírat z přehnaných sympatií k íránskému duchovenstvu. Jeho knihu lze číst s nesmírným prospěchem, protože pojednává Írán s respektem. Čtěme: ” … V Íránu na rozdíl od Saúdské Arábie nečíhá na každém rohu náboženská policie, aby vynucovala ‘mravní pořádek’. Na rozdíl od Súdánu tady nikoho nezavírají za tak ‘smrtelnou’ urážku protoka, jako je pojmenování plyšového medvídka ‘Muhammad’. … Íránci se dívají na naše filmy, čtou naše knihy a poslouchají naší hudbu. K internetu a moderním technologiím přistoupili s nadšením, které se nijak neliší od našeho. Perština je v současnosti na internetu hned po angličtině a mandarínské čínštině nejpoužívanějším jazykem. … Jeden z nejoblíbenějších seriálů vysílaných íránskou státní televizí vypráví o íránském diplomatovi, který za druhé světové války zachraňuje francouzské židy před nacisty. …” – Zvláštní, že? Kterou že stranu to jako Západ “nerozborně” preferujeme? A která strana je v té oblasti perspektivní? Ostatně, jsou-li dějiny matkou modrosti, našinci nemusí nikdo již víc napovídat. Ostatně, pointy mají být překvapivé.
To je zajímavá představa o Íránu. Zkusím jí sehnat a přečíst. Takže Íránci sledují film-fikci o diplomatovi, který zachraňuje židy? A pak si jdou v pátek zakřičet do mešity “smrt Izraeli”…? Tomu nevěřím. A že už jsem pár desítek hodin u íránských programů strávil. Ale znám videa, jak iránská náboženská policie chytá méně zahalené dívky, jedoucí na soukromé oslavy (diskotéku), jak je poutá, odváží za město a …no, domyslete si. Pár zemí jsem projel, a nemám s nimi problém. Jenže tak, jako já apriorně nepatřím do Íránu, oni víceméně nepatří sem.
Snad jen malá douška: to není Baerova představa o Íránu, to je tvrdě nabytá zkušenost. Baer konstatuje, že mnoho jeho kolegů svou misi nepřežilo, a že on mohl být na jejich místě. Přesto dokáže psát o tématu objektivně, protože to je dobrý zpravodajec. – Baerova teze je, že chceme-li se s někým potýkat, musíme ho poznat. Nejhorší je válčit s fikcí, je to drahé a neúčinné. Proto je dobré oddělovat Íránce, kteří sledují onen TV seriál, a jiné, kteří někde něco pořvávají. Nepochybně nepůjde o stejné Íránce (Íránec přece není jeden psychologicko – politicko – náboženský typ! Ostatně – Peršanů je v Íránu těsná menšina.) To by bylo velké zploštění. Přínos knihy je právě v jejím strukturovaném popisu íránské reality z hlediska, které je pro normálního turistu či podnikatele nedostupné. – Ještě ta “známá” videa – může být, nemusí. Méně zahalené dívky chytá i městská policie v některých městech amerického jihu, trpících fundamentalismem (znovu odkaz na Kepela: fundamentalismus je to tentýž!) – a navíc se vůči nim dopouští (v Evropě nepřípustných) provokací in puncto “sexuálních služeb”. A taky to nelze vztáhnout na celou Ameriku. – A ještě k tomu prolínání kultur: perské (či indické) šachy do Evropy patří, stejně jako překlady řeckých filosofů, které si Evropané zničili, a pak je židovští překladatelé za vlády Maurů překládali zpátky z arabštiny, abychom se z nich mohli těšit i dnes. O lékařství a dalších vědách, tolik rozvinutých v islámském prostředí, z nichž se intelektuálně napájeli evropští vzdělanci, darmo mluvit. Prvky islámské kultury jsou v určitých aspektem nedílnou součástí našeho života. Už třeba v názvosloví. Nejhorší přístup je proto ideologický, frontální, černobílý. Není jeden “islám” , stejně jako není jedno “křesťanství” či “judaismus”. Tisíc projevů má skutečnost. Zploštění na jednu představu je pak fikcí. A Baer nikde netvrdí, že jeho popis zachycuje a vystihuje naprosto vše a naprosto dokonale. Stojí však za zamyšlení.
Vazeni,
tak jak pozoruji, moji zajordansti bratri zrejme “tlaci” na nase goyimske mozky stale srdnateji.
Je to skutecne chvalyhodne jak jim to masirovani nasich mozku jde. Vidim, ze ted je na rade Iran, pred tim byl byl Irak ale diky ruznym podvodum AIPACu ho americane pod hlavickou mezinarodnosti ho zlikvidovali, a pred tim to bylo Jordansko, a nemluvim o ukradene zemi Palestincu.
a to je prave problem ktery nas jednou zahubi, jak krestany tak zidy, zide si totiz v jejich aroganci neuvedomuji, ze pycha predchazi pad, a ze jejich nenasytnost jak po penezich tak i po moci se jim nevyplati.
Ale zpet k Iranu- tomu kdo sleduje zidovsko palestinsky konflikt od 60 let je nad slunce jasne, ze militantismus islamskych statu je pouze odezva Izraelske agrese v Palestine. Tento militantismus ci fundamentalismus byl odpovedi “malych” lidi ci obcanu na pro Izraelsky postoj Rezy Pahlaviho (Iranskeho sacha).
Proste pokud bude Izraelska agrese trvat na strednim vychode, tim vice mullahu a ostatnich fundamentalistickych Islamskych knezi bude hlasat zkazu Izraele. Bohuzel jak Izraelsti zide tak i americti zide si to ve sve zaslepene pyse neuvedomuji, a tim pozenou Izrael ke zkaze, at drive nebo pozdeji.
Nevericim bych doporucil sledovat vyvoj v Pakistanu, ktery proti Iranu je uz nuklearni silou.
shalom