Zdroj: Wikipedie

V životě věřícího člověka hraje modlitba velkou roli. Proto nás trápí, když se nám někdy zdá, že nás Bůh neslyší. Rád bych se s Vámi podělil o to, jak mne nedávno povzbudil příběh ze života Pána Ježíše:

Přijeli na protější břeh moře do krajiny gerasenské. Vystoupil z lodi, vyšel proti němu z hrobů člověk nečistého ducha. Ten bydlel v hrobech a nikdo ho nedokázal spoutat už ani řetězy. Často totiž byl už spoután okovy a řetězy, ale řetězy se sebe strhal a okovy rozlámal. Nikdo neměl sílu ho zkrotit. A stále v noci i ve dne křičel mezi hroby a na horách a bil do sebe kamením.

Když spatřil z dálky Ježíše, přiběhl, padl před ním na zem a hrozně křičel: “Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha nejvyššího? Při Bohu tě zapřísahám, netrap mě!”

Ježíš mu totiž řekl: “Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!”

A zeptal se ho: “Jaké je tvé jméno?”

Odpověděl: “Mé jméno je `legie´, poněvadž je nás mnoho.” A velmi ho prosil, aby je neposílal pryč z té krajiny. Páslo se tam na svahu hory velké stádo vepřů.

I prosili ho ti zlí duchové: “Pošli nás, ať vejdeme do těch vepřů!”

On jim to dovolil. Tu nečistí duchové vyšli z posedlého a vešli do vepřů. Stádo pak – bylo jich na dva tisíce – hnalo se střemhlav po srázu do moře a v moři se utopilo.

Pasáci utekli a donesli o tom zprávu do města i vesnic. Lidé se šli podívat, co se stalo. Přišli k Ježíšovi a spatřili toho posedlého, který míval množství zlých duchů, jak sedí oblečen a chová se rozumně; a zděsili se. Ti, kteří to viděli, vyprávěli o posedlém a také o vepřích, co se s nimi stalo. Tu počali Ježíše prosit, aby odešel z jejich končin.

Když vstupoval na loď, prosil ho ten člověk dříve posedlý, aby směl s ním. Ale nedovolil mu to a řekl: “Jdi domů k svým a pověz jim, jak veliké věci ti učinil Pán, když se nad tebou smiloval.”

Tehdy odešel a začal zvěstovat v Dekapoli, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili. (Marek 5,1-20)

V tomto příběhu Ježíš slyší čtyři “modlitby“. Když ho démoni prosí, aby jim dovolil vstoupit do vepřů, dovoluje jim to. Později ho prosí lidé z blízkého města, aby od nich odešel. A Ježíš odchází.

První “modlitbu“ v tomto příběhu ale nevyslyšel: “Co si mne všímáš, Ježíši… nech mne na pokoji.“ (v.7) Ježíš tohoto muže uzdravil, protože věděl, že tato slova nevyjadřují jeho přání, ale přání démonů, kteří ho ovládali.

Poslední modlitbou je prosba uzdraveného: „Dovol mi jít s tebou.“ Ani tuto modlitbu Ježíš nevyslyšel. Dává mu příkaz: “Jdi domů ke své rodině a řekni všem známým, jaké dobrodiní ti Bůh prokázal a jak se nad tebou slitoval.“

Ježíš se do této krajiny později vrátil. Podle 7.kapitoly Marka k němu lidé přivedli hluchoněmého a on ho uzdravil. Muž zbavený posedlosti možná až v této chvíli pochopil, proč Ježíš nevyhověl jeho “modlitbě“. Proto bychom i my měli umět počkat, až nám Ježíš ukáže, proč někdy mlčí k našim prosbám.

Autor: Vlastík Fürst

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Interview s Martou Malou

Další článek

Mitchell jednal v Jeruzalémě s Netanjahuem