Milí přátelé a partneři PLD, rádi bychom Vás pozvali na představení nové knihy Odchody a návraty, jejímž tématem je vzpomínková kultura a životní příběhy sudetských Němců v českým zemích a v Bavorsku ve 20. století. Jaké vzpomínky v sobě nosí odsunutí Němci? Jak se mění v rámci generací? Jak na německou minulost

Miloš Zeman, prezident České republiky, během konference na Pražském hradě, která se konala u příležitosti 70. výročí osvobození Osvětimi Rudou armádou, hovořil o mnoha věcech, ne se vším lze souhlasit, se základní podstatou projevu jistě ano.

Titulek jak kráva:  „Upálili těhotnou německou dívku. Hlavní podezřelý je muslim“

Víte, proč v něj věřím (samozřejmě ne v Konvičku, ale v Multikulturalismus)?! Mám v sobě kromě české a židovské krve krev maďarskou, rakouskou, ukrajinskou.

Hlavními projevy kultury jsou hodnoty, rituály, tradice a hmotné předměty. Žádná kultura není neměnná.

Zvláštní pocit stát v šábesdeklu před lidma, kteří jsou smutnými Němci. Smutnými, protože na ně i ti „spokojení“ Němci koukají jako na exoty.

Na debatě u kulatého stolu na téma důležitost výuky o holocaustu na středních a základních školách se mi v hlavě vybavily vzpomínky na můj zážitek s zvláštní, ale exitující formou popírání šoa. Ta se nejlépe popíše jako MLČENÍ.