Zdroj: Archiv

Na debatě u kulatého stolu na téma důležitost výuky o holocaustu na středních a základních školách se mi v hlavě vybavily vzpomínky na můj zážitek s zvláštní, ale exitující formou popírání šoa. Ta se nejlépe popíše jako MLČENÍ.V létě 2004 vrcholily zuřivé útoky rakouských politiků proti válečnému veteránovi Horalovi, který v Českém Krumlově na nádvoří jím vlastněného hotelu postavil bystu prezidenta Edvarda Beneše. Více než samotné vyobrazení státníka jim vadil nápis, citace slov, která adresoval Beneš především vězňům koncentračních táborů:”Přijde brzo chvíle, kdy tito viníci se budou před sebou samými a před světem očišťovat z toho, co v těchto letech napáchali. A budou tomu sami věřit, až tyto nové lži budou přednášet. A konečně přijdou opět, aby od očišťování přešli k útoku,”
Nakonec došlo dokonce k tomu, že někdo urval a odnesl desku s německým překladem.
V té době jsem byl na českobudějovické radnici ve funkci náměstka primátora. Události mne vyprovokovaly k čemusi, co jsem si již dlouho chystal. Popíši dva proudy, z nichž se slilo to, co se stalo. V památníků v koncentráku v Mauthausenu (kde byl mimochodem vězněn můj strýc) je mnoho zajímavých dokumentů. Například fotokopie dopisu selky ze statku ležícího naproti dodnes zlověstně působícího lomu, která protestuje proti dění v okolí lágru. Protestuje? Ano, proti “špatně zastřeleným”, kteří potom dlouho dodělávají v příkopě a lidé se na to musí dívat. Paní říká, že se takové věci mají dělat v lágru a ne u jejího statku. Je tam ale také fotka lineckého mostu, který se stavěl ku větší slávě největšího z Rakušanů, narozeného nedaleko odtud a který údajně sám mostu při návštěvě svého milovaného Linze přiřkl jméno Nibelungenbrücke. Popisek se vztahuje k jednomu z nejstrašnějších symbolů nacistické hrůzovlády, ke kamenolomu v koncentračním táboře, kde SS vlastněná firma těžila kámen, a kde denně umírali děsivým způsobem desítky lidí. Říká se v něm, že stavba mostu v Linzi byla zásobována právě granitem z lomu.

Ten druhý proud je jenom stručný a krátký. Kdysi jsem při procházce po Linci zdálky uviděl na zábradlí předmostí připevněnou pamětní desku. S ulehčením jsem si řekl, že je přece jenom vzpomenuto těch, jejichž krev je v základech mostu. Vztek, který následoval po přečtení, mne nikdy docela nepřešel. Na desce je totiž nápis »Mit dem Überschreiten dieser Brücke endeten im Jahre 1945 die Schrecken der Vertreibung für zehntausende Sudetendeutsche« (přechodem tohoto mostu skončily v roce 1945 hrůzy vyhnání pro desetitisíce sudetských Němců).

V červenci toho roku vzpomenutého v úvodu jsem si vyhodnotil, že okurková sezóna by mohla pomoci publicitě a vytáhl jsem do boje. Téma jsem nabídl regionálnímu reportérovi ČT, vyrazil jsem s vlastní digitální kamerou do Mauthausenu a Lince a výsledkem byla večerní zpráva, která říkala, že českobudějovický náměstek primátora Kubín vzkazuje hejtmanu Pühringerovi, že než začne příště mluvit o Benešově bystě v Krumlově, měl by se zasadit o to, aby na mostě postaveném z kamene vytěženém vězni, byla alespoň nějaká připomínka jejich utrpení. Trefa do černého! Rakouští politici vylítli jako čertíci z krabičky. Jak se říká – napříč politickým spektrem, ale nejvíce se vztekali poslanci z Haiderovy FPÖ. Dostával jsem vzkazy o tom, že má slova jsou ungeheuerlich a že se jim nemá provinční politik co plést do jejich dějin. Z jejich dopisu jsem se dozvěděl, že oni se se svou minulostí vyrovnali a my naopak ne atd. Linecký sociálně demokratický starosta Dobusch všemu nasadil korunu, když prohlásil, že to s tím granitem není jisté a že si nechají prověřit, zda některé kameny nepocházejí z Mauthausenu. Panu starostovi jsem tedy opatřil oficiální vyjádření z jednoho historického institute ve Vídni, kde mu pan Lechner vzkázal, že z lomu v Mauthausenu pocházejí VŠECHNY kameny použité na mostě. Jaksi pod čarou zůstává několik mailů z rakouských adres sdělujících mi, že jsem Arschloch a že prý Heil Hitler, du Jude!
Proč to všechno vyprávím? Závěr přece znáte sami, že? Přesně tak, nic se nezměnilo. Hejtman prohlásil, že on žádný dopis nedostal a město Linc si najednou vzpomnělo, že most není v jejich kompetenci. Vše vyvrcholilo výrokem, že kámen v lomu lámali doborovolníci. (!!!) Jestli se letos půjdu podívat na Vánoční Christkindlmarkt do Linze a zajdu na most, najdu tam zase jenom tu tabuli o ubohých sudeťácích. A víte proč? Protože v Rakousku nacismus nikdy nevyšuměl, protože v Rakousku mohli mít po válce ve vládě člena Einsatzgruppen a prezidentem důstojníka Wehrmachtu. Protože poměrově k počtu obyvatel bylo vrahů v koncentrácích Rakušanů dvakrát více, než Němců. Protože právě v v tomto kraji se odehrál strašný Mühlviertler Hasenjagd (hon na zajíce) při němž v únoru 1945 obyvatelé svorně s SS honili a pobíjeli z Mauthausenu uprchlé ruské válečné zajatce.A protože nikdy nebyli obětí, do kteréžto role je pasovala vypočítavost politických zájmů Rusů, ale pachateli.

Jestli někdy pojedete do Rakouska, udělejte si takový malý výlet, začněte v muzeu v Mauthausenu, potom jeďte do Lince, na most před Dunaj a hoďte dolů na ty kameny třeba nějakou kytku. Zkuste si představit, že mezi mým příběhem a letošním rokem leží právě tak málo let, jako mezi vítězstvím nacistů ve volbách a začátkem masového vraždění na východě. Že už se to nemůže stát? ….

Autor: Tomáš Kubín

4 Komentářů

  1. Jaroslav Formánek
    18.11.2012 – 4 Kislev 5773 v 15:19 — Odpovědět

    Ten příběh toho mostu znám, ale bez tolika detailů. Dík za doplnění.

    Pobaví i to bohorovné závodění ve “vyrovnávání se s minulostí”, které Rakušáci vyhráli, neb si to sami odpískali. To je Monty Python na radnici čili rakouský Borat.

    Erich mi to asi zkazí svou profesionální střelbou do vlastních řad…

    0
    0
  2. Jaroslav Formánek
    18.11.2012 – 4 Kislev 5773 v 15:39 — Odpovědět

    Jinak rozštěpení Haiderovci vyprodukovali Stracheho, který je právě jedním z potomků těch z mostu, je proti Čechům obecně a ve stanovách své strany má, že členy mohou být i Němci.

    Což nechápu, že toto rakouská ústava umožňuje.

    0
    0
  3. =Pavel Korec=
    19.11.2012 – 5 Kislev 5773 v 18:20 — Odpovědět

    Diky za ten clanek. Planuju ze s detma pojedeme na tematicky putovani a tak se tam stavime a budeme mluvit.

    0
    0
  4. Antonín Blažek
    19.11.2012 – 5 Kislev 5773 v 23:31 — Odpovědět

    Tóbit – Tóbijáš 14:6 Všechny národy na celé zemi, všichni lidé se obrátí a budou se bát Boha vpravdě. Všichni opustí své modly, které svými svody svádějí ke lži, a budou dobrořečit věčnému Bohu ve spravedlnosti.
    PF 2012 přejí Mayové

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Další válka mezi Gazou a Izraelem?

Další článek

ČEZ dostává v Albánii přes ústa