Málokdo odpovídá označení “renesanční osobnostnost“ podobně jako Ester Krumbachová. Výtvarnice, odbojářka, režisérka, spisovatelka a bohémka by oslavila 12. listopadu 95. narozeniny. Její osobnost i tvorba stojí za připomenutí. Po zásluze se totiž stala inspirací pro celé další generace umělců.

Narodila se v roce 1923 v Brně. Do židovské rodiny. Nástup fašismu znamenal velké ohrožení i pro ni samotnou. A dalo by se označit za malý zázrak, že se ji v podstatě vyhnulo. Její otec měl velmi dobré kontakty a sem tam se nějaký ten papír s informací o původu dokázal “ztratit“. Odvaha ale mladé dívce nechyběla a v době válečných let aktivně zapojila do odboje. Byla zatčena, vězněna gestapem a odvlečena na nucené práce. Po válce nastoupila na Vysokou školu umělecko – průmyslovou. Věnovala se malbě a grafice. A už v roce 1948 absolvovala.

www.encyklopediebrna.cz
www.encyklopediebrna.cz

První pracovní nabídka přišla z Českých Budějovic. A tady se začal odehrávat její neotřelý životní příběh. Z funkce propagační referentky udělala rychle krok k práci kostýmní výtvarnice a scénografky. První příležitosti ji dal režisér Miroslav Macháček, který se později stal na pár let i jejím manželem. Společně odešli do Prahy a tady už Ester Krumbachová platila za etablovanou výtvarnici. Její největší přínos byl v oblasti filmu a divadla. V 60. letech patřila mezi nejvýznamnější umělce tzv. Nové vlny. Možná i vás okouzlil film Sedmikrásky, a to díky své precizní stylizaci. Tu měla na starost právě Ester Krumbachová. Spolupracovala s celou řadou vynikajících režisérů. Navrhla kostýmy pro velkou spoustu filmů. Kdyby tisíc klarinetů, Ucho, Všichni dobří rodáci, Démanty noci, Kladivo na čarodějnice nebo seriál Byli jednou dva písaři. Výčet její tvorby by byl pořádně dlouhý.

www.operaplus.cz
www.operaplus.cz

Dalo by se říct, že chrlila jeden vynikající výtvarný nápad za druhým. Každá její práce byla originální a pokaždé v něčem nová. Těžko říct, kolik by toho ještě stihla, kdyby ji do života nezasáhla komunistická strana. V době normalizace byla označena jako “nevhodná“ a práce u filmu a divadla pro i na dlouhých dvacet let skončila. Žena mnoha talentů ale nelenila. Začala se věnovat scenáristice, psala povídky, malovala šátky a vyráběla šperky. Kontakty z filmovými a divadelními tvůrci nepřerušila a po revoluci se k práci vrátila. Snažila se navázat na poetiku 60. let a těžko se sbližovala s novým pojetím ve filmové tvorbě.

www.csfd.cz
www.csfd.cz

Komedie Vražda Ing. Čerta. Jiřina Bohdalová a Vladimír Menšík jako výrazné duo. Dnes neprávem zapomenutý snímek stojí za pozornost hned z několika důvodů. Scénář, režii i kostýmy obstarala Ester Krumbachová.

Celý život toužila po svobodě. Tvůrčí i životní. Prošla několika manželstvími. Měla nespočet přátel, milenců, spolupracovníků. Deprese, které léčila alkoholem. A ten se asi nejvíc podepsal na jejím poměrně brzkém odchodu. V devadesátých letech se u ni objevily vážné zdravotní problémy. Podlehla jim v lednu roku 1996.

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Černé výročí ovcí

Další článek

Hanácký Jeruzalém