Nedávno jsem prostřednictvím internetu vedl diskuzi s ženou, která se mne snažila přesvědčit, že s naším spasením je to zcela jinak, než jak o tom čtu v Bibli.

Odkázala mne na knihu, ze které čerpala. Snažil jsem se ji číst, ale po několika stránkách jsem to vzdal. Bylo to na mne příliš složité. Vzpomněl jsem si při tom na Ježíšovu krátkou oslavnou modlitbu: V té hodině zajásal v Duchu svatém a řekl: “Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče, tak se ti zlíbilo. (Lukáš 10,21)

K těmto slovům se rád vracím po složitých diskuzích. U nich si totiž uvědomuji, že jsme to my, lidé, kteří vše okolo spasení a věčného života děláme příliš složité.

Ono to tak bylo vždycky. Ježíš absolvoval desítky nekonečných diskuzí s lidmi, kteří se domnívali, že snědli všechnu moudrost. Nakonec na jejich adresu prohlásil: “Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít.
Slepí vůdcové, cedíte komára, ale velblouda spolknete!” (Matouš 23,13+24)

Duchovní vůdcově tehdy i dnes často těží z toho, že se z víry v Boha stalo složité náboženství. Možná záměrně vytvářejí dojem, že člověk, aby mohl rozumět Bohu, musí znát spoustu jazyků, chodit dlouhá léta do školy a pak, jednou…

Ježíš to ale vidí jinak. Jednou dostal dotaz, jak on vidí otázku spasení. V odpovědi dal dohromady dva starozákonní texty. Dokázal tak, že Bůh nemá rád složité konstrukce, ale nabízí nám pravdu v jednoduché a každému srozumitelné podobě. Nakonec, posuďte sami:
Přistoupil k němu jeden ze zákoníků, který slyšel jejich rozhovor a shledal, že jim dobře odpověděl. Zeptal se ho: “Které přikázání je první ze všech?”
Ježíš odpověděl: “První je toto: `Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán; miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly!´
Druhé pak je toto: `Miluj bližního svého jako sám sebe!´ Většího přikázání nad tato dvě není.”
I řekl mu ten zákoník: “Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že jest jediný Bůh a že není jiného kromě něho; a milovati jej z celého srdce, z celého rozumu i z celé síly a milovat bližního jako sám sebe je víc, než přinášet Bohu oběti a dary.” (Marek 12,28-33)

Jak prosté. Milovat Boha, který mne naučí milovat sebe a také mé bližní. Žádná složitá teologie. Tohle může opravdu pochopit i malé dítě.

Přeji Vám, aby jste také objevili pravdu starého přísloví, které říká, že “v jednoduchosti je krása”. Zkuste se venku podívat na květ prvních sněženek. I ony jsou důkazem pravdivosti tohoto tvrzení. Ať je právě prostá jednoduchost další perličkou vašeho náhrdelníku.

Autor: Vlastík Fürst

Přečtěte si také od autora 10. díl: zde