Ta otázka nás bude trápit dlouho, možná i věčně.
Americké komando provedlo to, co provedlo. Zastřelilo Usámu bin Ládina a nijak se s tím nepáralo. Rozkaz zněl jasně. To známe i z jednoho českého filmu. Samozřejmě nastoupí právní otázka. Podle jakého práva? Proč ho nezajali a nepostavili před soud? Tady je odpověď jasná, právní zdůvodnění neexistuje. To prostě podle našich měřítek udělat neměli. Nemyslím si, že je věrohodné nějaké tvrzení o zabití v sebeobraně.
A jsme u onoho již klasického: nejsme jako oni. Nebo jsme? Kde je ta hranice? Kdyby ho zajali a měsíce nebo léta vyšetřovali a pak by ho chtěli postavit před soud, dokážeme si představit ve světě to množství teroristických útoků a především braní rukojmí s tím, že je propustí výměnou za Usámu bin Ládina? Tak tomuhle to americké komando určitě předešlo. Ano, budou sice „odplatné“ teroristické útoky, ale bez této akce by nebyly? Samozřejmě že byly, akorát to zdůvodnění by bylo jiné.
A jsme na začátku. Máme právo používat stejné metody jako ti nejpodlejší teroristé? A toto bylo úplně stejné, akce jak vystřižená z amerického akčního filmu. A nešlo tu o nějakou sebeobranu, spíše o odplatu. Je to smutné, ale pouze takto západ ukáže, že je potřeba se ho bát. Ne nějakým soudně-demokratickým procesem. Toto je bohužel písnička, kterou teroristé slyší a které rozumí. Jinak si z nás stále dělají jenom legraci.
A tak začínáme používat metody druhé strany. A ty ponesou výsledky, o tom jsem přesvědčen. Ale máme se radovat, nebo z toho být spíše smutní?
Autor: Tomáš Flaška
2 Komentářů
Máte pravdu v tom, že bylo uděláno dobře. A nesouhlasím s Vámi, že bychom měli být smutní.
Jak říká klasik ” vražda na tyranu není zločin “.
A Usáma skutečný tyran a vrah byl. Dostal, co mu patřilo. I bez soudu.
No já netvrdím, že máme být smutní. Já to nechávám jako řečnickou otázku, zda se radovat či být smutný. Každý ať si odpoví sám.