Trávím teď několik měsíců pracovně v Buchsu. Je to malé městečko ve Švýcarsku v kantonu St.Gallen poblíž Lichtenštejnska.

Všichni vědí, odkud pocházím a tak se i často bavíme na téma Česka Republika. Kolegové se ke mně chovají velice vstřícně, ale občas z nich vypadnou na adresu naší země zajímavé myšlenky.

„Takové silnice jako máte vy, nemáme ani na lesních cestách.“ Myšleno jejich kvalitu. Opravdu když budete projíždět kanton St.Gallen i vysoko v horách pojedete po kvalitní ač úzké silnici.

„Potřeboval jsem něco koupit a musel jsem se zeptat v pěti obchodech.“

Jedni moji známí byli na závodech ve vesnici Krásný Dvůr poblíž Tachova, nazvali toto místo skanzenem. Staré domy, neupravená příroda, zničené silnice. Ve Švýcarsku je vše upravené, lidé třídí odpad. Nikoho nenapadne znečišťovat okolí.

Budete se divit, ale všechno tu funguje. Pokud potřebujete informaci, vždycky jí dostanete. Telefonní simkartu koupíte od všech operátorů na jednom místě, na švýcarské poště. Úřednice na přepážce vám ochotně poradí při výběru operátora.

Když projíždím Švýcarskem a vidím tzv. Rasthofe, což jsou benzínové pumpy s restaurací, mám pocit, že se u nás zastavil čas.

My v České republice žijeme pořád ještě v osmdesátých letech. Máme pocit, že jsme středem Evropy, ale v podstatě jsme jen malým státem, kde nic nefunguje. Zákony slouží jen několika lidem.

Můj článek není o tom, jak se jedna bláznivá ženská zamilovala do Švýcarska. Ve svých letech jsem již viděla kus světa.

Žijeme si v ČR ve špinavých ulicích, jezdíme špinavými auty. Je nám jedno, jak žijeme, jaká je kvalita našeho života. Pojďme se zastavit a přemýšlet, proč je naše země vlastně v Evropě. Hrdě se pyšníme členství v EU, ale zůstali jsme daleko daleko za vyspělými státy.

Máme vyspělý průmysl, šikovné lidi, ale neumíme našich předností využít.

V úterý jsem potkala v St.Gallenu na parkovišti Čechy na motorkách, přijeli si sem koupit švýcarské hodinky. A tak si říkám: Češi mají peníze, ale peníze ještě nesvědčí o kvalitě národa.

Autorka: Soňa Diartová