Zní vám to neuvěřitelně? Stát, který opakovaně vyzývá k vymazání „sionistického státu“ z mapy světa, a který jej označuje za „rakovinu“, však nyní Izraeli nechtěně prokazuje službu. Medvědí službu naproti tomu prokazuje Palestinské samosprávě.

Nenechte se mýlit. Írán naneštěstí od islámské revoluce v roce 1979 stále tvrdě prosazuje protiizraelskou politiku, financuje a vyzbrojuje teroristické organizace za izraelskými humny a je jedním z nejhorlivějších podporovatelů návrhu, který Palestinská samospráva hodlá v září předložit Organizaci spojených národů (OSN). Nicméně je to ona horlivost, která je zde, nikolivěk pro Izrael, na obtíž.

O co jde? V pátek se v Íránu konal tzv. Den Jeruzaléma (Quds Day, روز قدس), což je každoroční událost konaná od roku 1979 v poslední pátek ramadánu v upomínku palestinských Arabů. Po modlitbách následně vystoupil s projevem íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. V něm mimo jiné sdělil:

„Uznání Palestinského státu není posledním cílem. Je to pouze první krok k osvobození celé Palestiny. Sionistický režim je centrem mikrobů, rakovinná buňka, a pokud bud existovat byť jen na jediném místě v Palestině, opět povstane a bude každému škodit.

Každý krok směrem k palestinské státnosti v Organizaci spojených národů bude s největší pravděpodobností vetován Spojenými státy, ale i kdyby byl schválen, a Izraelci a Palestinci našli způsob jak žít pospolu, stále to nebude dost. Nestačí mít slabý a bezmocný stát v malé části Palestiny. Měli by se sjednotit s cílem vzniku státu, ale konečným cílem je osvobození celé Palestiny. Naléhám na Palestince, aby na tento ideál nikdy nezapomněli. Jeho zapomenutí se rovná sebevraždě. Bylo by poskytnutím šance nepříteli, který je na pokraji kolapsu a zmizení.“

To, že Írán nepomáhá, si již uvědomuje i Palestinská samospráva, která ústy svého mluvčího Nabíla Abú Rudeina odsoudila Ahmadínežádovo prohlášení, že vznik „Palestinského státu“ bude pouze prvním krokem k vymazání Izraele. Dodal, že „Tato slova napomáhají pouze Izraeli, který je proti našemu návrhu v OSN, a zpochybňují naše záměry a povinnosti dvoustátního řešení, založeného na hranicích z roku 1967“.

Palestinská samospráva však svým zamýšleným návrhem může ztratit mnohem více, než může získat. Spojené státy již opakovaně upozorňovaly, že jednostranné kroky nepodporují, a je vysoce pravděpodobné, že budou palestinský návrh v Radě bezpečnosti vetovat. Přitom pokud neprojde Radou bezpečnosti, tak ani v případě schválení Valným shromážděním nemá žádnou platnost. Pro Palestinskou samosprávu je ale větší hrozbou omezení americké finanční pomoci. Toto varování vyslal Kongres směrem k Palestinské samosprávě již několikrát. Naposledy varoval hlavního palestinského vyjednavače Saíba Erakata americký generální konzul v Jeruzalémě Daniel Rubinstein, a to shodou okolností v den Ahmadínežádova projevu. Jak americkou Sněmovnou reprezentantů, tak Senátem již v minulosti prošla rezoluce, podle níž Spojené státy omezí finanční pomoc Palestinské samosprávě, pokud bude usilovat o státnost v OSN.

Jen kdyby se tak rázně ozvala i Evropská unie a pohrozila stejnou reakcí. To však dnes ale asi předpokládá jen člověk naivní, a tak alespoň sledujme, jak tak která evropská země bude hlasovat ve Valném shromáždění. Jejich rozhodnutí budou nesmazatelně zapsána v dějinách a nikdo jim je neodpáře. Doufejme též, že Česká republika bude opět stát věrně po boku svého blízkého a odvěkého spojence – Izraele, jejichž mimořádné vztahy zastínila pouze temná mračna komunistické totality.

Autor: Ladislav Faigl