Atentáty na papeže hrozily vždy. Některých pokusů jsme byli dokonce i svědky.
Málokdy se ale stává, že by se o atentát pokoušel sám vrchní velitel církve. Atentát na papeže samotným papežem je technicky víceméně vyloučen, protože sebevraždu nedoporučuje ani judaismus. Katolický svět ji snad dokonce i zakazuje. Papežové tudíž mohou spáchat jen atentát jediný. Na celou církev.
Bývalý inkvizitor pan Ratzinger, dnes Benedikt XVI. to ale dokázal. Přímo ve svém kázání sedmdesáti tisícům duší shromážděných na olympijském stadionu v Berlíně.
A to, prosím, na pokus navrátit 180 tisíc německých oveček zpátky do svého lůna, respektive zpátky k vinnému kmeni (což byl biblický obraz, který si papež pro svoji promluvu na stadionu vybral) neváhala církev obětovat okolo třiceti milionů EUR. Dost slušná částka. Ale srovnatelná s jinými „státními“ návštěvami. Něco se jí možná vrátí prodejem robertkům podobných upomínkových svíčiček, (mohly by být dobrou svítící pomůckou pro předškoláky při výuce, jak se nasazuje kondom), ale teď po papežově „atentátu“ budou ztráty pravděpodobně asi ještě daleko vyšší.
Nikoho příliš nepřekvapilo, proč Benedikt XVI. míří právě domů do Němec. Laxnost a pokrytectví katolické hierarchie v souvislosti s pedofilií provozovanou na katolických učilištích je patrně ve fiskálních výsledcích „Matky církve“ asi přeci jen znát. Proto také jeho „kázání“ na téma vinného kmene z Janova evangelia! Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, jedině ten ponese ovoce mnohé.. (Jn 15:5) Poučení (anebo varování?) sofistikovaně podpořené odskokem do Skutků k okamžiku, kdy údajný zakladatel katolické teologie Šaul z Tarsu dostává od „vinného kmene“ kartáč za to, že pronásleduje prvotní církev: Proč pronásleduješ mne? (Sk 9:4)
Bylo-li oněch 70 tisíc duší naslouchajících tam na stadionu skutečně věrnými údy Církve, pak vzkazu Kongregace pro nauku víry (jak si legitimní následnice na uvolněný trůn bývalé inkvizice dnes říká) nemohli nerozumět. „Neotírej se o církev, protože se tím otíráš o Ježíše. Neodkrajuj se od církve a nevystupuj z církve, protože se odkrojíš od vinného kmene a neponeseš ovoce mnohé“. Byli-li mezi nimi ale i ti, kdo ještě doufali, že Matka církev najde jakési zbytky morálky, vzpomene si na to, že odpuštění vyžaduje vyznání vin a ne zametání pod koberec, že si každý daleko více váží bezbranného ale upřímného kajícníka, než viníka, jehož vina se nepojmenuje, vždyť tak to snad (alespoň pokud nejsou písemné evangelijní prameny podvrhem) učil i sám papežem citovaný „vinný kmen“, byli-li tam ti, kdo doufali, že to papež pochopil a nebude se vyhýbat odpovědnosti, když chce učit a poučovat svět – pak se asi hned pod Agnus Dei připadli k těm dvaceti tisícům nespokojených, co protestovali hned u stadionu. A kdoví kolika tisícům dalších, kterým se do Berlína nechtělo, ale nabroušení jsou taky pěkně.
Ale to, co nejvyšší představitel církve, jejíž skandály zasáhly i ji saamotnou velice citlivě, do Německa přinesl, nebyla křesťanská mise pokory a návratu ztracených otců. Bylo to jen prelátovo hartusení na ty, kdo by snad ještě také zachtěli lůno důstojné 2000 let stařičké dámy opustit jenom proto, že mají v sobě cosi jako už dávno přežité a tolik nepragmatické křesťanské ideály o odpuštění a pravdě. „Já jsem cesta, pravda a život“ říkal (údajně) náměstkův Pán, „Podniknu cestu, pravdu jim neřeknu a snad přežijeme“ – tlumočil v Berlíně (ne politikům, ale věřícím!!) slova evangelia: Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten ponese ovoce mnohé.. jeho náměstek.
V projevu zazněla jen jediná hodně opatrnická narážka na to, nač všichni čekali. Na vyjádření zřetelného postoje, na konečné odmítnutí církevního klientelismu v rámci troj-hříchu: oplzlosti, modloslužby a vraždy.
Oplzlost, myslím, rozebírat netřeba. Ať si spí, kdo chce a s kým chce, ale musí to chtít oba dobrovolně a i sexualita má své tórou jasně stanovené limity. Pokud ale cosi jako „služebník nebes“ zneužije své autority (ať už učitelské anebo duchovenské) aby si otřel parůžek, je to už nejen smilník ale navíc rouhač a modloslužebník, který bere Jméno nebes zatraceně nadarmo. A pokud takového „služebníka nebes“ ještě pardonujeme, schováme a přikryjeme, ne před hněvem pošetilých, ale aby nablýskaná kapota církevní stavby neutrpěla šrámeček, jedná se o tuplovanou modloslužbu – protože tady se najednou slouží věcem ze dřeva a kamene, rozhodně ne Nebesům. Jemné i hrubší sexuální násilí na nezletilých je vždycky symbolická vražda. Protože ocenit takto poskytovanou pedagogicko-pastýřskou péči dokážou ocenit podle statistik asi jen čtyři procenta zneužívaných. A to ještě kdoví jestli! Zjištění, že se nemám kam odvolat, že vinen není viník, ale vlastně já, protože „pronásledují vinný kmen“, takové poznání dokáže zabít ještě spolehlivěji než násilí.
Přesto se Berlín a s ním i zbytek světa novozákonní kajícné pokory nedočkal. Jen obludného nepříliš odvážného pokusu o výmluvu, že církev, matička rybářka, do svých sítí nabírá ryby dobré i špatné.
Jistě, ryby si nevybereš. Ryby nevyrábí církev, ale Nebesa. To je přirozené. Ale právě tady, touhle „ochmatikou“ atentátníkova bobma explodovala: „Nojo, když to tedy matka Rybářka o sobě sama ví, proč to taky docela po rybářsku nepřizná? Ono by jí neubylo, protože jinak o ten vinný kmen i s jeho kalkulujícími ratolestmi příliš zájmu nebude..“
Po ovocích jejich poznáte je – opsal Ježíš ze starších spisků. Rádo se to učí i v církvi rybaříků. Ale na jabléčka, která za třicet milionů eur docestovala z Vatikánu do Berlína, by se pramáti Rachel asi ukecat nedala. Popřejme panu Ratzingerovi v kostýmu Benedikta XVI. více odvahy k pravdě alespoň po zbytek jeho německé mise i po zbytek jeho cesty po kobercích víry. Amen.
Autor: Jaroslav Achab Haidler
Autor
11 Komentářů
S úžasom a obrovským rešpektom som čítala Váš článok krute pravdivý.Áno, takúto odvahu by mal mať KAŽDÝ skutočný kresťan…. Pokoj Vám Achabe.
ODVÁŽNÉ A PRAVDIVÉ!
Někdy je skutečně třeba tzv. “vytřít oko pěstí”. Člověk pak vidí víc a dohlédne dál. Moudrost je od vidění, ale někdy cesta vede “přes bolest”.Už jsem zaznamenala, jak několik lidí, po přečtení tohoto článku, trpí, neboť
pravda je, jak již bylo řečeno, krutá…
jako ateista co rad cte tenhle web furt jeste mohu rozlisovat mezi krestany a cirkvi. a skoro bych rekl, ze cim drive se cirkev znemozni,
tim drive se snad krestane trochu zmatori.
K tomuto příspěvku mne přivedl tento článek i slunečný podzimní víkend,
strávený v přírodě. Zalovila jsem v mém soukromém “archivu”-a je to tu:
V PŘÍRODĚ (z časopisu KVĚTY VII/r.1872)
—————————————
Vy chlubná ústa Vatikánu
vy místo Boha bohové:
jen jediný mi stvořte lístek
jímž voní keře růžové!
—-
Jen jeden paprsek mi spřeďte
jímž slunce v máji zahřívá!
Však ani brouček o vás neví,
když v slunci se tam zahřívá!
—-
Na místě božím! Kde jest větřík
jenž v pokyn váš si oddychne
a kde jest krůpěj ranní rosy,
jež na váš oddech zanikne?
—-
Kde jest ta větev, která počká,
až sečtete jí poupata?
A přece každá vydá květů
za všechna vaše dogmata.
—-
Na místě božím! A to jaro
i bez vás bývá prohřáté,
ba i v něm jedna vlaštovička
se v písni, letu nemate.
—-
Den krásný je, jak ze zlata
stráň po srdce až zahřívá
po ní si ptáček pěnká jen:
“Den slunečný, jen pojďte ven!”
—-
P.S.
Autor neznámý, ale inspiruje :-))
K předchozímu P.S.:
Autor inspiruje: nejen k pátrání po jeho jméně, které čtenáři-“badatelé” zajisté již objevili :-)
kto je bez viny,nech hodi kamenom.odsudenia hodne ciny treba odsudit a aj potrestat.ale treba rozlisovat.mame apodikrycke pravo,ale samozrejme aj kazuistcke.takze sanca aby sme neminali ciel,nehreseli je tu vzdy.ak ro posunie dalej tak nasnadne sa objavi otazka preco vlastne vstupilo na kolbiste dejin celibatne druzstvo?smail.
Myslím, že papež musí být ateista, aby vůbec tento post mohl přijmout.
Kdybych byl bohabojný křesťan, tak bych se toho místa docela bál.
Jediné, co by se mi ale fakt hodilo je ta ustanovená neomylnost papeže.
Také bych chtěl být neomylný ze zákona, to by se se mnou nikdo nemohl dohadovat.
Ad 4/ Jarmila Josef Svatopluk Machar: Golgata /1901/, generace starrších buřičů 90. léta 19. st.
Ad 4/ P.S.: info pro “badatele”: autor básně se měl stát (na přání jeho matky) knězem. Vincenc (Vítězslav) Hálek si však zvolil jinou cestu.
A vidí to i jiní :o))) Tedy ne Machara, ale Benedikta :o))
be*H Že by všechno začínalo vonět i páchnout od hlavy ? (Pár slov ke Klausovu fašistickému svatováclavskému projevu – je to pro někoho možná off topic, já to spíš vnímám jako dost signifikantní :O))
http://www.petice.net/upload/j/355_jak_to_vidi_lukas_peterka.pdf
Více podrobností najdete na bůčku:
http://www.facebook.com/messages/?action=read&tid=id.223258654407172