Dnes začneme slovy apoštola Pavla, která jsem citoval už minule, kdy jsme na náš náhrdelník navlékali perlu trpělivosti. Dnešní perla totiž s tou minulou podle Pavla úzce souvisí.

“Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději.
⁵Bůh trpělivosti a povzbuzení ať vám dá, abyste jedni i druzí stejně smýšleli po příkladu Krista Ježíše, ⁶a tak svorně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista.
⁷Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás.” (Římanům 15,4-7)

Podle Pavla nám Písmo dává trpělivost a povzbuzení. Jak to myslí? Pokud s vírou rozjímáním nad Božím slovem, tak se se mnou něco děje. Měním se. Stávám se trpělivějším a jsem odolnější proti “blbé náladě”, protože mne Bůh povzbuzuje.

V Bibli je spousta textů, které mne mohou pozvednout a povzbudit, když mne přemáhá skepse a beznaděj. Jsou ve Starém i v Novém zákoně. Vybral jsem alespoň dva z nich. Autorem obou dvou je Bůh.

První zaznamenal prorok Izaiáš: “A ty, Izraeli, služebníku můj, Jákobe, tebe jsem vyvolil, potomku Abrahama, mého přítele, ⁹tebe jsem vychvátil z končin země, zavolal jsem tě z odlehlých míst, řekl jsem ti: »Ty jsi můj služebník, tebe jsem vyvolil, nezavrhl jsem tě.«
¹⁰Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh.
Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti.” (Izaiáš 41,8-10)  

Můj Bůh mi slibuje, že bude se mnou. Neopustí mne a tak se nemusím stále rozhlížet a hledat, kdo by mi pomohl, kdyby se mi něco stalo.

Druhým textem je slib mého Spasitele, který zaznamenal apoštol Matouš: “Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého ²⁰a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.” (Matouš 28,19-20)

Bůh má různé způsoby, jak mne povzbudit. Jeden jsme si ukázali – je to čtení a přemýšlení nad Božími zaslíbeními. Další možností jsou lidé, které mi pošle do cesty ve chvíli, kdy to potřebuji.

V době mé základní vojenské služby jsem se setkal se zvláštním velitelem. Byl velice přísný, ale mně se zdálo, že na mne má trochu jiný metr. Byl vůči mně trochu přívětivější. Mnohokrát, když jsem prožíval pocit, že na mne Bůh zapomněl, to byl právě on, kdo mne dokázal povzbudit.

Vrtalo mi hlavou, proč se tak chová. Když jsme se na konci mé vojny loučili, prozradil mi, že sousedka jeho babičky pod Tatrami, byla, stejně jako já, adventistka. A on ji měl rád, protože to byla “pohádková babička”. Když zjistil, že jsem věřící a mám stejné vyznání jako ta sousedka jeho babičky, tak se rozhodl, že nade mnou bude držet ochranou ruku.

Bůh má různé cesty, jak nás může povzbuzovat. Perla POVZBUZENÍ má ale jednu zvláštnost. Není určená jen pro mne. Bůh chce i mne použít k tomu, abych se stal povzbuzením pro ty, kdo ho v mém okolí budou potřebovat. V takové chvíli získává moje perla povzbuzení zvláštní lesk, který má kouzelnou moc. Nejen že pomohu tomu, kdo potřebuje mé povzbuzení, ale povzbuzen budu i já sám.

Může se stát, že se někdy ocitneme úplně sami a nikde poblíž nebude nikdo, kdo by nás povzbudil. Pro takové chvíle je dobré se naučit Boží slib, který jsme dnes četli u proroka Izaiáše: ^“Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti.”

Autor: Vlastík Fürst

Přečtěte si také od autora 38. díl: zde