Zdroj: the614thcs.com
O obsahu a vlastním smyslu toho, jak chápat Jom kipurrim hovoří kontemplativní text tzv. Tefila zaka (Abychom byli hodni ….)

–  Jejím autorem je rav Avraham Danzig /1748-1820/,  vlastním jménem Avraham ben Jechiel Mikael – původem z Gdaňska. Gdaňsk/ Danzig mu také dal jeho „pseudonym“. Rav Abraham studoval pod Jechezkielem Landau v Praze, působil potom dlouhý čas jako dajan ve Vilnu. Historikové uvádějí, že si za tuto funkci nikdy nenechal platit, ale byl živ z obchodu. V podstatě až do roku 1804.

Jeho jméno se objevuje i mezi drobnými výročními svátky tzv. drobnými Purim, jako Purim Abrahama Danziga (tzv. Pulver-purim). Výroční oslava připadá vždy na 15. kislev, kdy došlo v roce 1804 ve Vilnu k výbuchu skladiště se střelným prachem (pulver).

K jeho neznámějším dílům patří Chajej adam (komentář k halachickým otázkám ohledně kontemplace, modlitby a synagogálního života, které Šulchan aruch řeší  v části Orech chajim)  a Chochmat adam (opět komentář, tentokrát k složitějším otázkám halachy a židovského života, jako je kašrut a další témata, která v Šulchan aruch řeší  jeho část Jore dea). Uvádí se také, že právě z těchto Danzigových prací čerpal i Šlomo Ganzfried, když sestavoval svůj Kicur Šulchan aruch.

Jeho Tefila zaka je nádherným dokladem toho, co Jom kippurim je a co není. Nikdo nám naše viny neshladí. Jsou jen přikryty – jak učí již dávno před rav Abrahamem i Rambam (Hilchot tešuva) a před ním celá židovská tradice. Jom kippurim totiž skutečně není nějaký generální pardon, smiřuje spíš nás samotné s pocitem viny – pokud se ovšem k tomu pocitu viny vůbec dopracujeme právě kontemplací a vědomím. Přináší ještě jeden – nový pohled na jom kipurový půst a svými odkazy na symboliku oltáře znovu potvrzuje, že chrámová služba sice nakrásně spočívala na korbanot (obětech), ale paralely, které si k tomu vytvořil křesťanský svět maličko pokulhávají. Stejně jako se nám v modlitbě objevuje dobro a zlo nikoli jako cosi fatálního a antagonistického, ale jako součást boha i člověka. Záleží jen na volbě. Přičemž ta správná volba znamená pochopit tóru a naslouchat jí.

Pane světů, Otče milosrdenství a odpuštění, jehož pravice je vždy dokořán, aby přijala ty, kdož se vracejí. Stvořil jsi člověka, abys mu po jeho skončení poskytl vše jak náleží, stvořil jsi ho se schopností volby, tedy s oběma pudy – k dobru i ke zlu – aby si  on sám mohl vybrat. Abys jej mohl – pokud zvolí dobro – zahrnout neskonalým dobrem. To vše díky tvé neskonalé Prozřetelnosti, jak čteme: Hle, předložil jsem dnes tobě život a „dobré“, smrt a zlé. Nebem a zemí se zaklínám, že jsem ti předložil obé – život i smrt. Volte život, abyste živi byli i símě vaše …  (dt 30:15,19).

Já ale oslyšel tvé Slovo, Pane, a ubíral se poslušen svého zlého pudu cestami, k nimž mne to táhlo, pohrdal dobrem a volil raději nedobré. Nezasvětil jsem všechny své údy onomu dobru, já je ke všemu ještě poskvrnil.

Stvořil jsi mi mozek a svědomí, abych směl přemýšlet o dobru a kráse, o tom jak je prokazovat druhým, stvořil jsi mi svědomí, jímž lze obsáhnout Tvoji svatost. A za ni pak ustavičně v čistotě děkovat a žehnat. Já je ale poskvrnil přemýšlením o zlu a špinavostech. A jako by toho nebylo dost, díky těmto myšlenkám jsem kolikrát jako symbolickou poluci, která rituálně diskvalifikuje celou bytost,  vědomky i nevědomky  vypustil „símě nečistoty“, z něhož se pak narodily destrukční a démonické síly, jimž se říká nigajim – šrámy lidskosti. Běda mi, že jsem namísto pozitivních myšlenek, které rodí „anděly přímluvce“, stvořil jen démony destrukce a zla. Zla, které nakonec zničí mne samotného, jak je psáno:  Pokud (služebník můj) zhřeší, trestati ho budu skutečnou metlou, ranami lidskými… (2sam 7:14).

Stvořil jsi mi  oči a zrak, abych směl vidět vše, co je psáno v tóře,  a také vidět ve všem jiskru tvé Svatosti. Sám v tóře upozorňuješ: nepouštějte se po žádosti srdce svého a očí svých očí… (nu 15:39). Běda mi, že jsem se po nich přesto vydal a s chutí pozoroval i věci nečisté.

Stvořil jsi mi uši a sluch, abych dokázal slyšet hlas Svatosti, hlas tóry. Běda, i ty jsem poskvrnil  nasloucháním neuctivým řečen, lašonu, věcem nepatřičným a mému sluchu neurčeným.

Stvořil jsi mi ústa, jazyk, zuby, patro a hrdlo – patero bodů, kde se rodí svaté znaky abecedy, jimiž byla stvořena nebesa i země a jejich vojska a jimiž jsi utkal převzácné předivo Tóry. Darem pojmenovávat skutečnosti jsi odlišil člověka od ostatních hovádek, já se ale choval ještě hůře, než to dobytče, protože to by nikdy svoji hubu neposkvrnilo nechutnostmi, lašonováním, lží, posměšky, drby, hádkami, zostouzením, kletbou, vylepšováním vlastního obrazu na úkor druhého, kšeftováním v nepatřičný čas a na svatých místech anebo křivou přísahou a falešnými sliby.

Stvořil jsi mi také ruce a jejich hmat, nástroje pro realizaci pokynů tóry, já je ale poskvrnil dotykem se zapovězenými činnostmi i skutečnostmi, oháněl se „tvrdou pěstí“, napřahoval je k políčkům a přenášel „zboží“ za vymezené hranice.

Stvořil jsi mi i nohy, abych prošel světem podle Tvých pokynů, a já je poskvrnil popobíháním za zlem, jak čteme v Příslovích: Těchto šest věcí Panovník nenávidí … (prv 6:18)

Stvořil jsi mi pohlaví, které pečetíme znakem smlouvy věrné služby Nebesům. I tento orgán jsem poskvrnil „polucemi zla“ a „smilnými vztahy“.

Všemi svými údy od hlavy až k patě jsem si posluhoval v zájmu nedobra a tím je vlastně zmrzačil.

A protože vím, že se v tomto světě jen sotva najde spravedlivý, který by ve vztahu k bližnímu nějakým způsobem nezhřešil (ecl 7:20), ať už finančně anebo fyzicky, verbálně anebo skutkem, děsí mne a kruší pomyšlení, že tyto skutečnosti nepřikryje ani Jom kippurim, pokud se poškozený nesmíří. Drtí mne pomyšlení, že pokud se bližní nesmíří ,nebudou shlazeny dokonce ani mou vlastní smrtí.

Právě proto kladu své přímluvy před Tvou laskavou tvář, abys mi byl  natolik milostiv a já v tvých očích našel milosrdné smilování tím, že se nade mnou slitují také moji bližní. Proto (pro tu samou příčinu) i já nyní cele a bezezbytku odpouštím všem, kdo zranili mne. Fyzicky, majetkově, kdo mne verbálně zneuctili anebo pomluvili. Všem, kdo mne fyzicky či majetkově poškodili. Vše budiž odpuštěno s výjimkou mých ze zákona oprávněných a zákonem řešených pohledávek a s výjimkou těch případů, kdy se dotyčný rozhodl poškodit mne s kalkulací: „Však on mi bude muset odpustit!“

Kromě těchto případů odpouštím všem a vše. Kéž kvůli mně nikdo nenese vinu (v tvých očích). A kéž se podobně zachovají i ostatní, abych vinu (neodčiněného zla) nenesl  naopak já. Kéž mi i oni nakonec generální pardon poskytnou.

Pane a Panovníče, věz, že žádným z těch přestupků jsem neměl v úmyslu Tě popouzet, rebelovat proti Tobě. Jenom jsem pošetile podlehl přirozenému puzení ke zlu, pudu, který na každého z nás dennodenně straží své sítě, aby nás do nich polapil. Jsem chudý a ubohý, jen červík, ne člověk, (ps 40:18; ps 22:7). Jsem slabý a klopýtající, neschopný mu odolat, často příliš soustředěný na záležitosti podnikání a sháňky živobytí, vystaven nečekaným událostem a okolnostem. A právě proto, že není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by dobře činil a nehřešil (ecl 20:7),  právě proto jsi nám ve svém neskonalém milosrdenství nabídl každoročně jeden den, vznešený a speciální, Jom ha- kippurim (kéž je nám ku prospěchu), abychom  se mohli na svého Panovníka  obracet s prosbou o přikrytí našich přešlapů, znovu se očistit od špíny a nečistot, přesně podle slova: V ten den očistí vás, abyste byli zase čistí. Budete před Panovníkem očištěni od (špíny) všech svých selhání …  (lv 16:30);

Posvěcenou výjimečnost Jom ha-kippurim na sebe přijímám i tím, že se chci podílet na pětici „omezení“, které nám v tóře nařizuješ prostřednictvím Mojžíše. Omezení jídla, pití, koupelí, používání vonných mastí, nošení kožené obuvi, soulože a omezení veškeré výdělečné a všední činnosti.

Omezení jídla a pití kéž přispěje ke smíření pocitu viny za vše, co jsme skrze zapovězený přístup k jídlu a pití napáchali.

Omezení koupelí a mastí kéž přispěje ke smíření pocitu viny za vše, co jsme napáchali svým požitkářstvím a zbytečnou touhou po zakázaných rozkoších.

Omezení nošení kožené obuvi kéž přispěje ke smíření pocitu viny za všechny přestupky spáchané našima za zlem spěchajícíma nohama a také za všech čtyřiadvacet provinění, za něž bejt din stanoví pokutu dočasné exkomunikace – niduj (kdy se postižený musel na znamení svého zapuzení chovat jako „truchlící“ a tedy mj. také chodit bos).

*) Rambam hil. Talmud tora 6:14

Omezení manželských sexuálních styků a soulože vůbec kéž přispěje ke smíření pocitu viny za vše nesprávné, co jsme napáchali znehodnocením smlouvy, a to jak v doslovném významu (tedy v sexuální oblasti), tak i v přeneseném (duchovní smilstvo).

Pěticí přímluvných modliteb a proseb kéž je napraveno vše, čeho jsme se dopustili zneužitím pěti svatých míst, kde se tvoří svaté znaky slova.

Kontaktem se Sefer tora (včetně jejího obejmutí a políbení) a pro zásluhy skrze příslušné modlitby a kontemplace tohoto vzácného dne, kéž dojde ke smíření pocitu viny za všechny během uplynulého roku jen mechanicky odříkané modlitby. Kéž díky tomu dojdou svého skutečného účelu, své ryzosti a svého významu. Kéž jsou dnes jakoby konečně přidány a zahrnuty do modliteb dne Jom ha-kippurim, kéž dosáhnou až na Tvé skráně, aby ji korunovaly spolu s ostatními modlitbami lidu Jisroele.

Budeme-li plakat, kéž se tím podaří smířit onen pocit viny za všechny pohledy na nesprávné a zapovězené skutečnosti.

Jestliže se naše tělo horečnatě rozpálí v důsledku půstů, kéž se tím podaří smířit pocit viny za to, jak jsme podobným způsobem rozpálili anebo oslabili některý z 248 duchovních údů anebo 365 orgánů naší duše myšlenkami a činy směřujícími ke zlu.

Symbolická ztráta našeho „tuku“ a „krve“ v důsledku tohoto půstu, kéž by dokázala smířit pocit viny za všechno, čím jsme se svými přestupky, svévolností a překračováním pokynů provinili proti Tobě. Kéž se stane jakoby zástupnou obětinou na pomyslném oltáři, na němž předkládáme sebe samotné. Náš tuk a naši krev – jako „vůni přijemnou“ v rámci korbanot i olot.

Ale ačkoli chápeme, že bychom se měli v rámci poctivého pokání za každý sebemenší hřích postit speciálním postem a v té míře, kolik libůstek a nepovolených rozkoší nám ten který přestupek přinesl,  je nám zároveň jasné, jak velice dobře víš, že toho nejsme schopni a nemáme dostatek sil, abychom takovým půstem odčinili byť jen jeden jediný z nich, natož pak všechny dohromady. Včetně svévolných přešlapů a skutečného zla.

Je jich tolik, a síly jsou omezené. Přijmi tedy, Pane světů, tento jediný intenzivní půst dne Jom ha-kippurim (kéž je nám všem ku prospěchu), jakoby v sobě zahrnul všechny dílčí půsty, které vesmíru dlužíme.

Kéž se výjimečná svatost tohoto dne rozprostře i nad nimi, a to pro naše smíření, tak jak je psáno skrze Mojžíše v tóře: nebo v ten den očistí vá ode všech nepravostí …  (lv 16:30); Dílo našich rukou potvrď na nás samotných, vpravdě potvrď dílo našich rukou … (ps 90:17) Shlaď ze tváře země panování nestoudnosti, ujmi se ve vší důstojnosti své vlády po celém vesmíru a  budiž vyvýšen  ve své velkoleposti po vší zemi. Obdař svoji zem radostí, své město plésáním. Vyvyš výhonek Davidův. Amen. Kéž je to i Tvoje vůle. Kéž jsou slova úst mých Tobě příjemná, i pohnutky mého srdce, Pane můj, skálo a vykupiteli. (ps 19:15)

(Celý kompletní text – i ke stažení najdete zde)

Autor: Jaroslav Achab Haidler

7 Komentářů

  1. petr
    3.10.2011 – 5 Tishri 5772 v 15:34 — Odpovědět

    Ty máš Achabe talent přimět můj mozek ke kontemplacím.
    Zaujalo mne, že si Danzik ve své přímluvě o milosrdenství vymiňuje ze svého odpuštění zákonné pohledávky. Je to trochu nezvyklé. Chápal bych, že odpouští ty zlé skutky vč. majetkového poškození, ale to přeci neznamená, že tím odpouští i dluhy. Proč to tedy výslovně zmiňuje?

    0
    0
  2. 3.10.2011 – 5 Tishri 5772 v 15:44 — Odpovědět

    Domníval bych se, že dluh je pořád ještě “normální” skutek,žádné “provinění”, které nedává dlužníkovi spát – kdežto nesplacený dluh (a znám pár takových přátelíčků taky) to je už několik micvot porušených současně. Navíc “nesplacený dluh” je už v této chvíli patrně řešen u bejt-din, a je nutno tedy zcela zřetelně deklarovat, že nejde o “stažení žaloby” ani o jakési jom-kippurové mimosoudní vyrovnání :o))
    p.s. Díky, Petře, ty máš tentýž talent, a to je na tom příjemné :o)))

    0
    0
  3. fikus
    3.10.2011 – 5 Tishri 5772 v 16:16 — Odpovědět

    oba mate talent :-)

    0
    0
  4. Petr
    3.10.2011 – 5 Tishri 5772 v 19:32 — Odpovědět

    No nevím, jestli mám talent, já jsem jen neskutečně zvědavej.
    Takže mít nesplacený dluh (dnešním názvem asi “po splatnosti”) je to “hřešit finančně”? Tak tedy také znám pár naprosto zatvrzelých hříšníků a sám jsem byl mnohokrát alespoň malým hříšníčkem.
    V každém případě je to zajímavé, protože jestli se nepletu, tak křesťanství žádné finanční hříchy nezná. Možná je to také tím, že křesťanství se zpočátku uchytilo tam, kde bylo dominantní zemědělství a ne obchod. Dovedu si představit, že splácení dluhu zemědělce po neúrodě nemuselo být chápáno jako jeho vlastní selhání (tedy jako hřích).

    0
    0
  5. 3.10.2011 – 5 Tishri 5772 v 20:26 — Odpovědět

    ad 04) Položme si otázku (vedle toho, že v dobách, kdy určité kodexy vznikaly, nesměl žid skutečně nic jiného, než lichvařit, vinopalničit a občas absolvovat porgrom nebo odpustkové genocidky – a tudíž proto prakticky řeší i to, jak je to s penězi BTW – jedná se o mezi-židovské vztahy, ale i židi jsou jen lidi!!) Tedy i s vědomím závorky si položme otázku, zda podvod ve finančních závazcích je nebo není zlo? A představme si to i tak, že věřitel nejprve chvíli čeká, pak se zkusí dohodnout po dobrém, dá třeba i prodlevu, ale dlužník ho trvale fuck-offuje – tak se chudák věřitel (bez možnosti a především bez chuti!! obrátit se na vymahače s přízvukem) obrátí na bejt-din – rabínský soud.
    ERgO – jidiškajt nezná jakési finanční hříchy, ale vnímá špatnost a zlo i ve finančních vztazích – zejména, je-li v nich někde přítomna nikoli neschopnost splácet, ale už od počátku nevůle splatit :o))

    0
    0
  6. Petr
    6.10.2011 – 8 Tishri 5772 v 11:07 — Odpovědět

    Aha, takže Danzik jen vpodstatě řekl: “Odpouštím vám, že jste mě chtěli podfouknout, ale ty peníze mi vrátíte”. Je to tak?
    Potom tedy zase hledám složitosti, kde nejsou. To jsem celý já.

    0
    0
  7. 7.10.2011 – 9 Tishri 5772 v 03:14 — Odpovědět

    Ale taková je celá jidiškajt. Ono to vypadá složitě, a přitom je to jen lidské, logické a maličko umravňující :o)) Co víc si (ausgerechnet dneska) přát …

    0
    0

Napsat komentář: fikus Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

ČEZ – změna k lepšímu?

Další článek

Zřejmě židovští extremisté zapálili mešitu na severu Izraele