Zdroj: okultura.cz

Ani spása přinášená jakýmsi Spasitelem, ani vyvolení k plnění nějakých micvot.

Především žádný „svatý kšeft“ a už vůbec ne jakýkoli náboženský, politický i ideologický fundamentalismus. To vše je rouhání hodné jedné ze čtyř zákonem vyučovaných typů smrti – neboť se v podstatě jedná o tvrdé rouhání proti Svatému Jménu.

Fundamentalismus totiž předpokládá jakýsi pevný „fundament“, jenomže základem vesmíru je právě Sladký požehnaný, Zdroj života a jeho jiskra a shodou okolností také Stvořitel. (A vidíte, zase to začíná u základní otázky – evoluce versus stvoření!) Ale pokud Něco – ať už Ono, příroda anebo třeskutá náhoda –  dokázalo stvořit vesmíry, pak je pro Ně skutečně nesmírně urážlivé, domnívá-li se stvořený člověk, že to bylo kvůli spasení stvořeného skrze jakési speciální pomůcky (víru anebo plnění micvot) – a tedy vlastně o diktát. Že i Jemu časem došlo, že to dělal všechno úplně zbytečně, takže se nakonec naklonoval a umřel na kusu břevna, jenom proto, aby „netvořil“ zbytečně. A stejně tak je toto „Cosi“ natolik Absolutní, že mu určitě nefrčí na tom, jestli si dolní ústa utřeme pravou anebo levou rukou, aniž bychom přemýšleli proč.

Všechno spočívá právě v poznání a pochopení. A paradoxně právě proto jsou poznání, dialog a pochybnosti každému fundamentalismu smrtelně nezdravé. Na druhou stranu, kdo si oblékne kostým „víry“, razítko náboženské komunity anebo -ismu, aniž by myslel, poznával a zpochybňoval, kdo věří, že musí něco podniknout, aby se pánbíček nezlobil, je mrtvý za živa (i kdyby nakrásně měl sám se sebou a svými guru podepsaný glejt na život věčný). Ani Spasitel, ani micvot, ani dar víry člověka od smrti nezachrání. Je mrtvý zaživa, protože nepochopil, ale pouze uvěřil, vybral si kostým a náboženskou konfesi, ale nepopral se s otázkou po důvodu (příčině) stvoření. Tedy, proč to Cosi (pokud skutečně existuje) vůbec tvoří!!

Nečekejte, že vám to tu teď prozradím. To bych vás okradl o to nejcennější – přijít si na to sami. Vlastně bych vám jen převlékl plínčičky a nabídl jiný kostým.

Faktem zůstává, že Stvořitel se nemohl nudit (aby kvůli tomu tvořil). Nemohlo mu nic scházet anebo přebývat. To by jinak nebyl Dokonalý. Tvoření tedy musí být jakousi Jeho „přirozeností“.

Dalším (již notoricky známým) detailem je skutečnost, že když Tvořitel konečně stvořením harmonického šalomu během šabatu celé dílo tvoření (maasej berešit) dokončil, konstatuje On sám, anebo přinejmenším bible, že je to „dobré“. A první skutečnost, kterou Vznešený (budiž požehnán) tvoří je „světlo“.  Jak stvořil člověka, kus hlíny a kus ducha, také víme.

Poznání a pochybnosti. Přirozenost tvořit, světlo a hliněný dekl (clona). Přesně tyto ingredience jsou důvodem –ismů, a zároveň důkazem, že nepotřebujeme spasitele ani křesťanskou spásu, a že je stejně ošidné „praktikovat“ jakékoli náboženství. Tvoříme-li jenom z hlíny, je v tom vždycky málo světla. A tak i „fyzická“ náboženství se o zdravý průvan jasu nezřídka okrádají.

Pojďme společně na chvíli na výlet do světa tradice. Kabala nevěří, ale poznala to, co víte také. Existuje více vrstev vesmíru! Více vrstev poznávání a prožitku. Toto pravidlo je zakódováno do symbolu čtyř světů. (Sytému Abija*). Plus pátého – jen těžko představitelného, jakéhosi prapůvodního (onoho „okamžiku“ před stvořením), kterému se říká *Adam kadmon. V jiných mozaikách moudra se tomu možná říká nirvána – dokonalé splynutí se zdrojem. Ten pátý (Adam kadmon*) – pra-minulost a zároveň budoucnost (olam ha-ba) necháme pro dnešek i další týdny a roky stranou.

Setrvejme u tebe těch čtyř abijatických světů. A to čistě na půdorysu jedné zcela konkrétní otázky, která k tomuto článku vlastně dala podnět: „Jak mohu být bohatý. Nikoliv vnitřně, to už jsem, ale podle množství peněz na kontě. Desátky odděluji, jsou i jiná pravidla?“

Odpověď o „spasení“ je prostinká. Pochopit „důvod“ stvoření a propracovat se do čtvrté úrovně vesmíru. Projít si ten moodyovský tunel plný Světla pokud možno už zaživa. Ne až po smrti (a nepříjemnostech s ní spojených) anebo během té klinické. Což lze jedině poznáváním a pochopením.

Dotaz jsem citoval, protože není ani úsměvný, ani špatný – je naprosto legitimní. Plně odpovídá hliněné složce naší mysli. Onomu „deklu“, do kterého pámbu pšoukl toho ducha svého Světla.

Zkrátka a dobře první hladina každičké hliněné bytosti je princip „brát si pro sebe“  (Proč mám/ nemám na kontě tolik?). Takto  jen ryze pro sebe nasbírané zboží ale nechává „hlína“ na kraji břehu dní, na kraji hrobu (hliněné jamky na spaní).

Druhý stupeň (také ho ovládáme  – zejména v církvích a nábož-klubech) je princip „dávat pro sebe“ (Jsou i jiná pravidla?). Budu se chovat stylem „Kalamajka mik-mik-mik, Ježíš je můj pomocník“, protože chci být spasen a mít na kontě.  Budu se chovat tak, jak mne to naučil můj lokální rabín, protože chci být židem, a ti se takto chovají, protože jim to tóra nařizuje.

V lepším případě (a to se děje řadě z vás, matkám Terezám, všem „cadikům“ a výjimečným bytostem)  dosahujeme (opět volbou, pochopením a vůlí) úplné očisty od pouhopouhého náboženského kšeftu  a pozvolna vstupujeme do třetího stupně: „dávání pro Nebesa“. (Desátky odděluji). To je zdravý, obdivuhodný a hlavně nesmírně potřebný altruismus  odněkud z konce 19. století. Ovšem se všemi jeho pastmi, záludnostmi a mouchami. Kterápak Mostecká uhelná dá nenápadné neziskovce, která se  navíc stará „jen“ o reintegraci cikáňat, byť jen usmolených deset tisíc na topení? No nedá. On to navíc nedá dokonce ani ten, kdo žije a přemýšlí na obou dolních levelech. Proč by to dělal, má svých starostí dost a hypotéku jako kráva (první stupeň – sobecká hlína), Kdyby už někomu dal, tak jedině proto, že se to nějakým způsobem vyplatí i jemu – má tam taky svoje cikáně, svoji kočku, své přátele (druhý stupeň – hlína, která respektuje cosi vyššího z principů humanity coby celku a ekosystému). Někde na této úrovni se nese i „praktikování judaismu“, „plnění tóry“ a život plný „křesťanských ctností“. Kvůli tomu tu ta tórenka skutečně je. Abychom tušili, co se sluší a patří.  Není to málo, ale není to ke spasení. (Sobecká hlína se začíná plnit světlem). Právě proto neexistuje pokyn tóru „pouze“ plnit, ale zároveň také studovat. Studovat, abychom se dostali ještě o fousek výše. Až do „čtyřky“.

Důvodem a také cílem stvoření je teprve onen čtvrtý stupeň (předstupeň před totálním splynutím ze Zdrojem – předstupeň Adama Kadmon*) a to je „přijímání pro Nebesa“.  Proto nelze tóru plnit, ale jedině pochopit, naplnit a mít stejně sobeckou jako tu altruistickou a ke všemu ještě povznášející a přitom naplňující radost z toho, že dělám něco, co obrazně řečeno: „jabléčky rozkoše potěší milého mého v zahradě“.

Sám to pochopitelně taky nikterak neumím, ale tahle optika mi zatraceně pomáhá žít, kašlat na spásu a neplnit micvot. A teprve tady začíná naplno platit, že tóra je sice „dřina“, ale rozkošná….

Autor: Jaroslav Achab Haidler

9 Komentářů

  1. 3.1.2012 – 8 Tevet 5772 v 18:17 — Odpovědět

    Diskuse o Kabale:
    http://forum.shekel.cz/forum/kabala/kabala-kabela-kabely/#p33

    0
    0
  2. danny
    3.1.2012 – 8 Tevet 5772 v 19:51 — Odpovědět

    pre mna prijemne spracoval dany postoj r.bonder v knizocke kabala penazi.

    0
    0
  3. 3.1.2012 – 8 Tevet 5772 v 19:57 — Odpovědět

    be*H Zkus na ni poslat odkaz, Danny, David by o ni velice stál :o))

    0
    0
  4. danny
    3.1.2012 – 8 Tevet 5772 v 22:38 — Odpovědět

    ja ju mam v.alternativa,rok vydania 2000.citat dt15,11,,potrebny zo zeme nevymizne,,ked s nedostatku cedaky zomrie chudobny,bohatsi zaujme jeho miesto.cedaka je prikladom,ako sa stat bohatsim a pritom mat menej.s pozdravom.

    0
    0
  5. Erich
    4.1.2012 – 9 Tevet 5772 v 11:12 — Odpovědět

    Achabe jak rozšířený je Váš způsob uvažování mezi našimi ortodoxními židy?
    Já vím že je to ouplně blbý impertinentní dotaz, ale když mne ponoukáte k přemýšlení, k otázečkám, tak je kladu.

    0
    0
  6. fikus
    4.1.2012 – 9 Tevet 5772 v 13:25 — Odpovědět

    ja bych rekl, ze stejne jako v ostatni populaci.
    ze achab je moudry clovek at uz je zid ci neni.

    0
    0
  7. 4.1.2012 – 9 Tevet 5772 v 21:38 — Odpovědět

    Erichu. Otázka není impertinentní. Jenom ji třeba maličko modifikovat. Kolik našich tzv. ortodoxních židů, není ortodoxních, ale jen fundamentálních? … Po této úpravě najdete odpověď snadno a spolehlivě sám :O))

    0
    0
  8. Erich
    5.1.2012 – 10 Tevet 5772 v 11:35 — Odpovědět

    Achabe to právě nevím, já to znám jen trošilinku z té druhé strany. Pro kolik pravicových křesťanů není pojem humanita a milosrdenství k jinakému a slabému jen sprostým slovem a slabostí? No tak toho se docela děsím. Tam jsem nikoho takhle uvažujícího nepoznal. Ale vždyť to moc dobře znáte. Ty různé fáze od nadšení, planoucích očí, dýchání za VĚC a posléze stejně s vyvrcholením ve hledání volných prkének a šroubků ( doba je již vyspělá ) by jsme na ně toho kluka, kaziče našich jedině správných představ pevně šroubli.

    Achabe Tóra musí být chápána jako dejme tomu sbírka zákonů, přes které “nejede vlak” nebo jako učebnice, cvičebnice a sbírka cvičení i s příklady typu doplň, špatné příkazy pochop najdi odmítni či neplň? Asi divný dotaz. Jeden z mnoha divných.

    Hodně zdraví pohody a humoru

    0
    0
  9. 5.1.2012 – 10 Tevet 5772 v 11:52 — Odpovědět

    Hezký den, Erichu. Co na to říci? První odstavec platí na lidi obecně. Nemůže tomu tedy být jinak ani u nás. Konkrétní lidi a ni případy potřeba uvádět, ale kdyby to někdo přeháněl přespříliš, pokusíme se s tím něco podniknout…
    Ohledně druhého doporučuji pohled na micvot :
    http://www.chewra.com/keshetnew/kweb/kategorie.aspx?kid=65
    A ve vztahu k tomu, co se pokouším naznačit v tomhle článečku, tóra je spolehlivá cesta jak pochopit dvě skutečnosti:
    a) Mám volbu mezi dobrým a zlým, životem a smrtí – do té doby platí “doplň, najdi, odmítni, nekonej”
    b) Mám šanci “přijímat pro Nebesa”, a chci-li to, pak přes Pokyny vlak nejede :O))

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Jindřich Štreit (v Brně)

Další článek

Muslimové v ČR