Afghánský přistěhovalec v Kanadě zavraždil tři nezletilé dcery a svou první manželku. Podle verdiktu soudu je Muhammad Shaffia zprovodil ze světa při muslimské „vraždě ze cti”. Pomohl mu při tom jeho syn a druhá manželka. Rodině, kterou se otec snažil vést v duchu muslimských tradic vadilo, že se dívky oblékaly po západním způsobu a setkávaly se s chlapci svého věku.
Zločiny ze cti jsou aktem násilí, obvykle vraždy, spáchané mužským členem rodiny nejčastěji na ženském členu rodiny, který čest pošpinil. Oběť bývá potrestána z různých důvodů, např. odmítnutím vstoupit do rodinou dohodnutého manželství, tím, že se chce rozvést (třebaže i s násilnickým manželem), za spáchání cizoložství (i domnělého). Narozdíl od zločinu z vášně bývá tato vražda obvykle předem naplánována.
Dalším poměrně novým fenoménem jsou sebevraždy ze cti, kdy je dotyčná/ý přinucen/a spáchat sebevraždu, a sice ze stejného důvodu – zachránit čest rodiny.
Co na to islám?
V Koránu ani sunně nenajdeme jediný verš či zmínku o povolení vražd ze cti. Právě naopak. Jako určitý typ vraždy ze cti může být považován zvyk v předislámské Arábii pohřbívat zaživa novorozená děvčátka, což islám zakázal.
Další důkaz můžeme najít v súrách a hadísech zakazující zabití, trest Pekla pro toho, kdo zabije úmyslně věřícího, stejný trest pro sebevraha,…
“skrývá se před lidmi pro hanbu toho, co bylo mu oznámeno, a neví, zda pro potupu svou si dítě ponechat má, či zakopat je do země. Což nejsou hnusná jejich rozhodnutí?”16/59
“…a nezabíjejí duši žádnou, jejíž zabití Bůh zakázal – leda podle práva, a nesmilní. A kdo toto činí, ten hříchu se dopouští.” 25/68
“…a nepřivozujte si smrt! A věru Bůh je vůči vám slitovný. A kdokoliv tak učiní jako přestupek a nespravedlivě, toho věru ohněm sežehneme – a to je pro Boha nadmíru snadné!” 4/29,30
Ve stejném duchu hovoří i fatwy vydané islámskými učenci… Vražda je vražda, a jako vražda má být i potrestána. Přičemž tento zločin je brán jako kulturní, nikoli náboženský zvyk.
Faktem ale zůstává, že většina vražd ze cti se odehrává právě v muslimských zemích, či v muslimských komunitách, a to často pod ochranou místních (nikoli islámských!) zákonů. Jako příklad je poprava 19 leté Saudsko- arabské princezny Misha’l a jejího manžela v roce 1977, kde král nerespektoval rozhodnutí islámského soudu a sám nařídil jejich popravu z důvodu nesouhlasu s jejich sňatkem.
Některé státy mají stále tuto beztrestnost zakotvenou ve svých zákonech, např Jordánsko: “Na toho, kdo přistihne svoji ženu, nebo jinou příbuznou při cizoložství a zabije nebo zraní jednoho z nich, se nevztahuje žádný trest”..tak praví zákon :(. Podobné znění najdeme v Sýrii, Maroku, Haiti. Některé státy tyto zákony změnily poměrně nedávno: Pákistán 2006, Brazílie 1991, Kolumbie 1980.
Ale nejenom islámské komunity řeší tyto vraždy. “Satí” pálení vdov (Indie, jižní Asie) jako pohřební hinduistický zvyk, který je sice oficiálně zakázán, nicméně stále praktikován. Žena se při něm “dobrovolně obětuje” pro čest rodiny, kterou by “pošpinilo” to, že dotyčná přežila svého manžela.
Jak z “toho ven”?… Je dokázáno, že vraždy ze cti jsou většinou páchány v regionech s nižší gramotností, čili vzdělanost by mohla jistě pomoci, měla by se projevit snaha o zrušení zákonů, které mlčky i “nemlčky” tyto činy povolují. Zákonodárci v muslimských státech by mohli otevřít Korán, a alespoň v něčem se jím řídit. Vražda, třebaže nazývána “ze cti” by měla být trestána jako vražda.
A proč je to právě “půda islámu”, kde o vraždách ze cti slyšíme nejvíce? Podle mého názoru za tím může stát i fakt, že muslimové přikládají rodině obrovský význam, berou ji (někdy až příliš) vážně. Samozřejmě, rodina by měla stát na velmi vysokém žebříčku hodnot, a je to tak správně. Ale nesmí vést k takové zvrácenosti, kdy je tzv. čest rodiny postavena nad lidský život.
Proto stejná rada i pro tyto “obhájce ctnosti”: “Otevřete někdy Korán, vražda ze cti, není jeho součástí”
Pár slov závěrem: Vražda ze cti nemá ŽÁDNÉ podložení v islámu, je to kulturní zvyk, který islám zcela jasně odmítá. Státy, které tyto činy povolují svými benevolentními zákony, nevycházejí z islámského práva šaria, ale řídí se tradicí!!! Z výše uvedených důvodů je nemístné z těchto vražd vinit islám, ale jedince, které jeho učení pouze pošpiňují a sami tím tak špiní čest. Nikoli ošem rodiny, ale celého společenství muslimů…
Autorka: Lenka Berrouche
Autor
5 Komentářů
Buh zehnej takovym jako je p.Berrouche.Neboji se ukazat a pojmenovat zlo.Kdy se probudi lidi z krestanskych,zidovskych,a jinych nabozenskych organizaci a odhali spatnosti ktere se tam deji?
právě že paní Lenka je jediná muslimka, která je s to to přiznat. Ve starém Řecku a Římě byla praxe stejná. Otec rodiny (pater familias nikoli pater familiae) byl člověk, který hlídal čest a mravnost i prosperitu rodinného krbu. Do rodiny patřila žena (matrona), pokud ji muž žádal o ruku (pokud manželství vzniklo jinak v jiném čase (principát atd.) žena mohla zůstat pod vlivem své rodiny. Dále děti, filii, otroci, sclavii,..otec měl právo nechat zabít narozené mrzáčky, i nechat zabít děti, nebo je prodat do otroctví. Dodnes je vliv “zákonů dvanácti desek”, leges duodecim tabularum i v naší mluvě (tedy ve vztahu k moci), byť už nikoli otce. Říká se držet ochranou ruku, ruka trestající,ruka zákona a vše je to spojeno s patria potestas. Netřeba chodit tedy daleko. Doporučuji Shakespearova Tita Andronica, který je o výkonu této moci, a její až bestialitě. Zhruba 15 vražd a jedno zabití mouchy…na scéně, a věřím, že v době vzniku to muselo být, pro publikum 16. století uvyklé na krev a popravy, dramatizováno bez “magických obrazů” tedy jinak, leč důvěryhodně a naturalisticky. Pater familias se musel obávat jediného- skonu. Smrtí totiž nabývali práv synové, měl-li. Na druhé straně, otcovražda sice existovala, ale zúčtování s otcovrahem bylo nemilosrdné. Velmi raritní je, že Lenka poukázala na zabití saudské princezny v 70. letech. Nebývá to často zmiňováno…nerado se to slyší, o to je její článek kvalitnější.Situace u starých Slovanů a Germánů byla jednodušší, byl zde, jako v loveckých společnostech, do příchodu Avarů matriarchát, a matka nenechá jen tak zabít své děti. Ženy v židovské společnosti mají také nikoli pominutelnou úlohu. Jen islám je společenstvím mužů, protože válečníků.
lenko, diky. v nasi krestanske velmi nedavne minulosti sice nejsou vrazdy ze cti, ale problemy, ktere prinesly snatky treba katoliku a evangeliku seredne potrapily mnoho rodin a staly za mnoha tragediemi. kdyz bude takovych, jako vy vic, bude svet mnohem krasnejsi. diky
Side Lenka nepřiznává, ale upozorňuje. Upozorňuje, že spousta negativ jež je pro nás spojena právě jen s islámem, se “satanskou” knihou Koránem v ní častokrát nenachází ani základní oporu, spíše odsudek a trest. To nám ovšem nezabraňuje dcery a syny Abrahámovi,jež se práve s Koránem identifikují, na základě námi neprávem ke Koránu přiřazených negativ, dehumanizovat a pak vesele bombardovat, Collateral Damageovat a Depleted Uranizovat.
A ještě další veliká zvláštnost tu je. Spousta negativ námi tak kritizovaných, která je součástí muslimského života je také výsledkem převzetí a striktního dodržování některých příkazů ze Starého zákona. To ale už ale raději ani nepřipomínáme. Ať si literaturou nepolíbení raději myslí, že to nad čím se tak rádi pohoršujeme je jen a jen specialitou islámu.
Nevím na kolik je zrovna toto reálné, bádání asi pokročilo dále, ale velice mne zaujala zmínka o kodexu Paštunvali:
http://www.maskil.cz/5762-1-12/2/1.htm
Problém hledejme taky sami u sebe. Křesťané dokáží z N.Z. udělat pěkný bič na jinak věřící a židé jistě najdou ve S.Z. oporu pro o mnoho destruktivnější střelivo. My neustále řešíme muslimy a Korán aniž bychom ho ovšem častokrát i četli a chraň TENNAHOŘE třeba i srovnávali se S.Z. To bychom pak nakonec také mohli zjistit, že jsme ve skutečnosti jedna pěkně veliká a kupodivu i kulturně bohatá rodina.
A to se kdoví proč dnes absolutně nehodí.
Při dnešním “krmení” vším možným jací jsou Muslimové prevíti je tento článek jedním z mála, který ukazuje jak to ve skutečnosti nejspíše je.
PF 2012 přejí Mayové