Již od podzimu 2010 koluje v české společnosti informace o tom, že místopředseda jihomoravské organizace strany Suverenita blok Jany Bobošíkové Libor Matouš byl, či ještě je, muslim. Poprvé na tuto souvislost upozornila v roce 2010 exmuslimka Pavlina Bitarová na sociální síti facebook.com ve skupině Islám v České republice nechceme.

Můžeme si říci, že vlastně na tom jestli volební kandidát a čelní představitel Suverenity je či byl muslim nic není, ale … Ale je zarážející chováni jak pana Matouše, tak jeho stranických kolegů.

Libor Matouš je nejen místopředsedou Suverenity v jihomoravském kraji, ale také byl kandidátem do parlamentních voleb v roce 2009 a komunálních voleb v roce 2010. Dnes se spekuluje o jeho možné kandidatuře do nadcházeních podzimních krajských voleb.

V následnících řádcích se budu držet jen těch faktů, které mohu 100% prokázat, protože při přípravě tohoto článku mi napsala předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková mail z něhož lze pochopit i možnost, že pokud nezapřu, že Libor Matouš byl muslim a veřejně to nebudu zamlčovat, tak na mně podají žalobu …

Ale věren staré novinářské tradici a zásadě, že je třeba informovat co nejvíce pravdivě o politicích a jejich pozadí se rozhodně nenechám zastrašit takovýmto vyhrožováním a klidně půjdu i před soud, který bude řešit jestli Libor Matouš byl muslim nebo ne. Byť takovýto občanský spor bud nejspíše divadlem jenž v české historii, a možná i historii Evropy nemá obdoby.

Tedy, Libor Matouš se k islámu dostal před několika roky. Důvody kterého k tomu vedly neznám, ale v době kdy jsem působil v brněnské mešitě a Islámské nadaci v Brně si dobře pamatuji na jeho neoficiální „islámský“ sňatek s muslimkou Erikou Y. S. (jméno odstraněno na žádost dotyčné) dne 7. 10. 2005. Pamatovat si to musím, neboť zástupcem nevěsty byl Jalal Atassi (místopředseda Islámské nadace v Brně), svědky já a Mohammad Khaled Atassi. Sňatek byl potvrzen jako „dle islámského ritu“ Muneebem Hasanem Alrawim (předseda Islámské nadace v Brně).

Libor Matouš byl s určitosti muslimem do komunálních voleb v roce 2010, kdy sbíral pro svou kandidaturu podporu, včetně finanční, mezi brněnskými muslimy. Kolik přesně vybral nikdo neví, ale spekulovalo se o desítkách tisíc až statisících. Mezi lidmi jenž mu přispěli byli Muneeb Hasan Alrawi (předseda Islámské nadace v Brně), Husham Al Shigagi (směnárník a jeden ze zakladatelů Islámské nadace v Brně) a Bader Mea Eknaifith (majitel jazykové školy Alfirdaus v Brně). Tyto dary na jeho volební kampaň nejspíše nebyly vůbec zaevidované, neboť podle Jany Bobošikové nejsou v účetnictví Suverenity, žádné dary od žádného muslima.

Libor Matouš také ještě jako muslim navštívil v doprovodu pana  Bader Mea Eknaifith Kuvajt (dále také s Erikou Y. S.  Egypt a byl také v Saudské Arábii na pouti hadž) a v době svého „muslimování“ občas předčítal páteční kázání.

Libor Matouš po zveřejnění svého „muslimování“ v rozhovoru pro Parlamentní listy nejen popřel svou příslušnost k muslimské komunitě, ale i to, že někdy byl v Saudské Arábii: „Anonymové vyskakující pod falešnou identitou také píší, že mám v pase vízum ze Saudské Arábie. Ano, nějaká víza v pase mám, ale musím je zklamat, žádné není ze Saúdské Arábie.“ Přitom mi ještě v době, kdy chodil do brněnské mešity řekl, že byl i na slavnostní večeři pořádané saúdskoarabskou ambasádou v Praze. Obdobně se zúčastňoval i islámských táboru pořádaných Svazem muslimských studentů (například v Třebíči) a je zachycen na mnoha fotografiích z těchto různých akcích.

Od prvního zveřejnění celého případu v roce 2010 uběhly již dva roky a předpokládal jsem, že si již pan Matouš vše vyříkal se svými stranickými kolegy. Oslovil jsem tedy paní Bobošikovou se žádosti o jejich vyjádření. Libor Matouš totiž bude možná jedním ze svědků v případném soudním řešení antisemitských projevů a islámského extremismu v brněnské mešitě v souvislosti s pátečními kázáními v překladu čtenými Lukášem Větrovcem.

Reakce Jany Bobošikové byla pro mě trochu překvapila. Podle jejího vyjádřeni nikdy nebyl pan Libor Matouš muslimem a pokud budu v mediích či jinak šířit tyto nepravdivé informace, tak podnikne Suverenita právní kroky proti mé osobě.

Vzhledem, že jsem informace o jeho islámském období již zmínil v knize „Islám a islamismus v České republice“ a v několika článcích očekávám oznámení žaloby ze strany lídru Suverenity každým dnem a již se těším na defilé desítek muslimů před českým soudem, kde budou popisovat islámskou minulost Libora Matouše. Pokud by se o jeho islámské minulosti rozhodl lhát někdo z okruhu vedení Islámské nadace v Brně, což reálné je neboť Libor Matouš se svou přítelkyni byli jejich blízkými rodinnými přáteli a zároveň po mém odpadnutí od islámu mohou mít touhu se mi pomstit, jsou zde ještě desítky řadových muslimů, kterým může jit opravdu o dobře jméno islámu a pravdu a nebudou tedy před soudem lhát a křivě přísahat.

Čtenář se může divit proč mi tolik jde o přiznáni pravdy ze strany Libora Matouše a jeho stranických kolegů, ale proto musí pochopit podstatnou věc. Jednak Libor Matouš byl mnohokrát svědkem antisemitských a extremistických názoru v islámské nadaci v Brně a jeho svědectví by mohlo pomoci vyřešit policejní vyšetřováni, ale když lže o svém islámském období, tak může lhát i v tomto a snažit se krýt islámské extremisty.

A je také potřeba rozetnout atmosféru, která jeho chováním vznikla, nebo´t stále více lidi na Brněnsku má dojem, že Libor Matouš je stále „tajným“ muslimem a může mít kontakty na islamistické prostředí. Jeho jasné veřejné přiznáni pravdy by pomohlo tedy vyřešit více věcí.

Česká spisovatelka Soňa Diartová v reakci na nepravdivé odpovědi Libora Matouše napsala: „Byl jste, Libore, jen nástrojem. Nechal jste se opít slávou. Můžete se teď vrátit do brněnské mešity? Nejde o mešitu, jde o Váš vnitřní pocit a o Vaše svědomí.“

Věřím, že v této zemi už konečně začne mít větší sílu poctivost, než miliony vydávané na propagaci zkorumpovaných partají, které si mohou koupit téměř cokoliv a kohokoliv.

Věci, které nás zničí: politika bez principu, potěšení bez svědomí, bohatství bez práce, poznání bez charakteru, podnikáni bez morálky, věda bez lidskosti a zbožná úcta bez ochoty obětovat se.
Mahatma Mohandas K. Gandhí

Osobní stránky Libora Matouše naleznete zde

Autor: Lukáš Lhoťan