Zdroj: celia-zbl.cz

S nastávajícími svátky bych rád upozornil na další často přehlížený a někdy nesprávně interpretovaný detail. Týká se velikonočního beránka. A jedná se skutečně pouze o detail. Bylo by jistě zajímavé ptát se, jak se v lidové tradici objevil na křesťanských stolech v podobě třené bábovky nalité do beránčí formy, ve státních pekárnách a některých domácnostech dokonce mramorovým těstem s rozinkami vyvedené a  polité svrchu čokoládkou.

Je-li sice Ježíš  pro pořádný kus světa tím beránkem, který sama sebe obětoval za naše viny, což je sice  z pohledu bible na *korbanot (které právě studujeme v letošním liturgickém roce přesně v těchto dnech v knize Leviticus/Vajikra) minimálně velice sporné, ale to nyní nezpochybňujme, rozhodně není beránkem velikonočním.

Vlastně brášky z křesťanů ani příliš nepodezírám, že by si doopravdy myslili, že celé dění s pobitím prvorozených v Micrajim  a následný spěšný odchod židů z poroby do svobody tj. ke kreativní tvorbě, vlastnímu osení a službě Nebesům by mohl být  skutečně předobrazem Ježíše. Respektive, ať si  klidně kombinovaným předobrazem je, protože různé lidové tradice nemůže nikdo nikomu ani zakazovat ani vnucovat. Ostatně, budeme-li upřímní sami k sobě, někdy i midraše tradují pozoruhodné skutečnosti, ze kterých krapet vstávají vlasy na hlavě. A to pak už záleží na každém, zda jejich jazyku porozumí a nakloní mu sluchu i srdce, nebo si ponechá určitou rezervovanost.

Krev na veřejích židovských a egyptských příbytků se ale rozhodně chrámové služby a onoho odpuštění, smíření anebo spasení, které Ježíš v příručkách svých přátel údajně zprostředkuje, nijak netýká. Tvrdit, že každý, kdo si napatlal dveře, byl ospravedlněn ze smilstva, vražd a zlodějin, které do té doby vesele v Egyptě páchal, by bylo asi hodně těžko představitelné. A kdyby snad takovýhle generální pardon vznešený pámbu potom později v Ježíšovi (respektive „sám v sobě“ vesmíru nabídl, byl by jaksi „sám proti sobě“ v tom, co píše celou dobu lidu Jisroele a dalším lidičkům, než začali někteří presbyteři Ježíše zneužívat).

Pro všechny krčící se, připravené na cestu s nekvašenými chleby v torničce zůstává vina vinou, to se bude řešit jindy a jinak. Krev na veřejích zaručuje pouze to, že poslední velké znamení existence Panovníka, totiž soud na prvorozenými, se v té či oné domácnosti nebude konat. Je to znamení důvěry ve Vznešeného, nikoli víry v něho anebo v budoucího Ježíše. Tak čteme přímo v bibli i v příbězích během sederu: V tu noc zajisté půjdu po zemi Micrajim a budu bíti všecko prvorozené v Micrajim, od člověka až do hovada a nade všemi bohy egyptskými učiním soud

Tedy krev těchto beránků otištěná na veřejích domovních chrání pouze a jenom  prvorozené celého stvoření ( celého! Včetně dědičným hříchem nezatížených hovad!!), jejichž pobití je znamením „pomsty nad ukydanými bohy pronárodů“…  Nikoli celý svět. Žádný generální pardon v krvi. Ten se musí hledat někde jinde. Tam se sice, pravda, hledá,  a velice vehementně, ale ani *korbanot a ani Jom-kippurová liturgie v chrámu, nevisely na krvi a stříkání (kropení) na oltář…  Tedy žádný velikonoční Beránek.  Alespoň ne ten pesachový, pokud platí, že tóra nebyla zrušena kazatelem z Galileje.

Navíc návod, který dostávají  dítka Jisroele od učitele Mojžíše o nějakém kropení na oltář také nehovoří.  Vezmete také svazeček yzopu a omočíte v medenici a pomažete veřejí. Neboť půjde Vznešený a bude bíti Micrajim….  Ale do dveří, na kterých uvidí krev, nedovolí zhoubci vejíti dovnitř.

Opět je tu otázka. Kdo je tím zhoubcem? Smrt? Pak ale pouze prvorozených, ostatní byli v klidu. Pak opět by tato krev nemohla být předobrazem spasení celého světa, ale pouze prvorozených. Navíc ještě pouze a jenom ve smyslu: Záchrana =  důvěřuji a konám a bude mi to počteno za zásluhu. Rozhodně však nikoli v rámci symbolického obrazu: Ta krev =  Ježíš. A ten je  jak obětinou tak i veleknězem….

Protože tato krev se na oltář nekropila. Anť ještě ani nestál. Jen ty egyptské.

Ježíšova smrt během pesachových svátků v Jerušaljmu někdy okolo 30 našeho letopočtu sice nastává zrovinka o pesachu, ale  taky víceméně náhodou. Kdyby totiž mělo platit to, jak Ježíše a jeho smrt symbolicky vykládá etablované křesťanství (tedy oběť za hříchy světa), mohl pro očištění a „spasení“ celého světa zemřít kdykoli. Nejlépe pak o Jom kippurim. A ne zrovinka o jednom ze tří poutních svátků lidu Jisroele. Protože, ačkoli se o pesachu za Ježíšových časů už krev na spodek oltáře skutečně kropila, jak učí traktát Pesachim (5:2), samotný „velikonoční beránek“ nebo správněji „pesach“ se přinášel nikoli na odpuštění, smíření a spasení, ale pouze jen jako naplnění pokynu:  Pamatujte na tento dne, kdy vycházíte z domu otročiny do země, kterou tobě zaslíbil. A bude vám to na znamení, podobně jako tefilin a proto budeš toto ustanovení zachovávat rok co rok….

I kdybychom nakrásně připustili, že osvobození z otročiny Egypta může pro křesťana znamenat osvobození z otročiny smrti (hřícha?) –  už k němu došlo, a my si ho máme pouze připomínat. Ježíš si tedy přišel připomínat tzv. starý zákon a shodou okolností u toho zemřel. Rozhodně se ale nestal „velikonočním Beránkem“.

Byl-li anebo je-li  Ježíš tím skutečným Agnus Dei, to nechávám na volbě každého z těch, kdo jde domů svou specifickou cestou, kterou si vybral. Na tuto nebiblickou interpretaci narážím dnes skutečně pouze velice okrajově. Ale jsem přesvědčen, že  stejně jako poctivý žid tak i poctivý křesťan po přečtení příslušných biblických pasáží svorně připustí – velikonoční beránek, ta třená bábovka je prostě jen hezký lidový zvyk. Asi jako Hamanovy uši o židovském purimovém vzpomínání. Cosi osobního a tradičního lidem připomíná. Tak ho tiše a s laskavým úsměvem tolerujme.

Ale nesměšujme koše s baňami. Stejně jako se v lidové tradici  s oblibou směšuje mesiáš a spasitel, nesměšujme ani to, že by snad velikonoční beránek a Beránek měli něco společného. A hlavně pojďme diskutovat o tom, proč  a na základě jakých biblických informací si křesťanská tradice půjčuje pro mozaiku „Beránka“ nejen skopce uvázaného v roští při podřezávání Jicchaka na hoře Moria, ale i pečeti důstojného respektu před Vznešeným Panovníkem, kterými se natírala futra v Egyptě. Proč začíná operovat s kněžstvím Melchicedeka, ale na Aharona pozapomíná.  A hlavně, co by se stalo, kdybychom každé „víra“ v epištolách toho kongeniálního žida z Tarsu, nahradili slůvkem „věrnost“.

Tak dobrou chuť. Do života! A klidně i nad bábovkou v rouše beránčím.

Autor: Jaroslav Achab Haidler

35 Komentářů

  1. Erich
    5.4.2012 – 13 Nisan 5772 v 11:05 — Odpovědět

    Toto není z mé hlavy, ale co když je to ještě jinak, více přízemní? Představte si židovskou rodinku po úprku z Egypta, jak pravidelně na velikonoce košeruje symbol nejvyššího egyptského boha, boha stvořitele, viz. Korban pesach. V dobách, kdy socha nějakého božstva představovala jeho skutečnou fyzickou existenci, židé egypťanům zbaští toho nejvyššího k večeři = což je symbolika totálního ponížení bývalého usurpátora.

    http://masch.blog.cz/0609/hrosi-bohyne-tueret

    0
    0
  2. 5.4.2012 – 13 Nisan 5772 v 12:37 — Odpovědět

    Já to nezpochybňuji, ale ono je v tom egyptském pantheonu trvale jakýsi maličko zběsilý nepřehled. Ra, Apis, Osiris, Hathor, Ptah, který z nich patřil do kterého systému obou zemí HOrního i Dolního Egypta s jejich náboženskými pra-systémy – a byl to skutečně skopeček, kůzle či oveček? Oni ti egyptští měli různé hlavy.
    Já měl spíš na mysli, jestli se Pavel (resp. jeho sekretář a zaznamenatel) přeci jen maličko nemýlí, když v i.kor 5:7 hovoří o velikonočním beránkovi…
    A navíc, ovlivněn možná teatralitou svého zaměstnání mám pocit, že po tom všem, co se do pobiti prvorozených v Egyptě stalo,byla celá společnost natolik poděšené, donucená přemýšlet a asi i uvažující, že si už židé nepotřebovali dokazovat, kdo je nejvyšší :o))

    0
    0
  3. Antonín Blažek
    5.4.2012 – 13 Nisan 5772 v 21:22 — Odpovědět

    ad)Erich Začnu trochu ze široka. Ono to pojídání soupeřů je spíše středoafrická a americká zvyklost. V Egyptě po většinu času uctívali několik bohů současně. Jednu dobu uctívat “jen” slunce ale od toho po smrti faraona upustili. V době odchodu Izraele z otroctví tam nejspíše uctívali býka nebo boha s býčí hlavou. Z tohoto důvodu si Izraelité udělali na poušti zlatého boha v podobě býčka nikoli zlatého beránka. Proč jí židé beránka se můžeš dočíst v Exodus 12. Izraelité byli v Egyptě otroky a živili se mimo jiné ovcemi, které chovali. Požadavek Boha byl tedy logický, “krev beránka natřít na veřeje”.
    PF 2012 přejí Mayové

    0
    0
  4. Mirjam
    6.4.2012 – 14 Nisan 5772 v 01:38 — Odpovědět

    Je to trochu odvážný článek, ne? Postavit proti dvoutisícileté tradici představu jednoho člověka? Zrovínka od Vás, Achabe, bych čekala důstojnější článek. Škoda. To já slavím Pesach i Velikoce nějak tak v úctě k obojímu, přestože JEDNO převažuje. V tom je asi mezi námi smutný rozdíl.

    0
    0
  5. Antonín Blažek
    6.4.2012 – 14 Nisan 5772 v 05:56 — Odpovědět

    ad)Mirjam Lidem je třeba otevřít oči. Ukázat správná směr. Současné křesťanské církve jsou, měřeno Biblí, pohanskými náboženstvími, lidičky podvádějí a od Hospodina odvádějí. Která z církví dodržuje nezkomolené Desatero Božích přikázáni Exodus 20/1-17
    vyhledat Bible kralická Nejznámější a nejoblíbenějąí český překlad Písma z roku 1613. Překladatelé dbali na pokud moľno doslovný překlad a přitom vytvořili dílo, které po několik století formovalo vývoj spisovné češtiny.
    PF 2012 přejí Mayové

    0
    0
  6. Vlastík
    6.4.2012 – 14 Nisan 5772 v 06:43 — Odpovědět

    Tak nevím, Achabe, zda to, co tu píšeš vychází z neznalosti nebo je to záměr. Ale jak znám Tvou životní cestu, myslím, že neznalost to nebude.
    Můžeš mi říci, kde jsi slyšel, že křesťané učí: “každý, kdo si napatlal dveře, byl ospravedlněn ze smilstva, vražd a zlodějin…” ? Já se s tím ještě nesetkal.
    O křesťanství něco málo vím. Pokud je něco považováno za “předobraz”, pak se tím chce říci, že nám to v něčem může pomoci poznat něco o “obraze”. Nikoliv, že “předobraz” = “obraz”.
    Většinou se u Tvých článků do diskuze nezapojuji. Beru je jako Tvůj pohled na věc, stejně, jako já ve svých článcích zase nabízím ten svůj, bez potřeby mít nutně pravdu. V poslední době ale začínám mít pocit, že si v některých svých článcích vyřizuješ účty se svou (ne/vyřešenou?) křesťanskou minulostí. Možná Ti křivdím, ale připomíná mi to jednání některých křesťanů, kteří přešli z jedné církve do druhé a mají pak potřebu se navážet do své předchozí duchovní rodiny, protože se tím ujišťují, že se rozhodli správně.
    Přeji Ti, abys našel ve svém nitru Boží pokoj a nemusel se stále pohoršovat nad tím, jak jsme my křesťané totálně vedle.

    0
    0
  7. Cipi
    6.4.2012 – 14 Nisan 5772 v 09:36 — Odpovědět

    Víte, Vlastíku, původně jsem váš komentář nechtěla komentovat. Ale protože jsem s potěšením před pesachem -velikonocemi četla váš článek “Pýcha předchází pád”, udělám to.
    Přijde mi velmi důležité, aby diskuse pod články šly k věci ( ad rem) a nikoli k člověku ( ad hominem) . Z toho vznikají různá zbytečná zranění a nakvašenosti. Z vašeho komentáře vyplývá, že pana H. znáte, tento osobní komentář jste mu mohl směřovat na osobní email.
    Váš komentář, jako kazatele, bych uvítala spíše v duchu biblické argumentace. Jak říká K. Barth, každý člověk má svůj “osobní kánon”, který běžně používá, a proto mu může něco podstatného uniknout. POkud chcete, prozkoumejte prosím, jako odborník teolog argumentaci A.H. a napište k tomu něco, vždyť by to mohlo být zajímavé!!

    0
    0
  8. Vlastík
    6.4.2012 – 14 Nisan 5772 v 10:28 — Odpovědět

    Cipi, nemám chuť tu vést nekonečné polemiky a diskuze ani pod články ani svými články. Ono to většinou k ničemu nevede. Nevadí mi, když někdo kritizuje skutečné problémy křesťanství, ale je mi proti srsti, když se používají argumenty typu, na který se ptám Achaba ve své otázce.
    Máte pravdu, to osobní jsem měl Achabovi poslat mailem. Díky, příště se polepším.

    0
    0
  9. Sylvie Wittmannova'
    6.4.2012 – 14 Nisan 5772 v 11:22 — Odpovědět

    já si jen dovolím Achaba požádat, aby letopočet obecný nenazýval naším.
    také mi přijde zbytečné motat dva naprosto rozdílné svátky dohromady. v Egyptě došlo (došlo-li vůbec) k jisté revoluci. oběť berana, bylo cosi jako pálení sovětských vlajek. proč si pak křesťané z egyptské modly udělali Ježíše je poněkud jejich věc. podobných krkolomností je v křesťanství spousta. my máme zase své.

    Pesach sameach, Sylvie Wittmannová

    0
    0
  10. 6.4.2012 – 14 Nisan 5772 v 14:41 — Odpovědět

    be*H (ad 6) Těžko napsat: “Vlastíku”, když Vlastík deklaroval, že diskutovat nechce. Tudíž otázka do pléna (snad bude zároveň i vysvětlením všem zraněným).
    1) Skutečně píšu, že křestanstvo věří, že ten, kdo si napatlal dveře krví a yzopem, byl ospravedlněn ze lži, smilstva a vražd? Nebo jen to, že tato pesachová krev byla o něčem jiném? A tedy s Ježíšoou nemá žádných konotací (a pokud ano, že bych je rád znal.)
    2) Neslýcháme občas od křesťanů, že krev na veřejích je předobrazem Ježíše? Jak Vlastík naznačil, předobraz není obraz, a tudíž mne zajímá, v čem je předobrazem. Protože takhle bychom mohli udělat “předobrazy” z čehokoli. Chas we-chalila z toho, že synové boží, vidouce dcery lidské, brali sobě ze všech …. /gn 6:2/
    3) Je jím vůbec nějak, podíváme-li se na to, k čemu sloužila? Pakliže ano, tak prosím křesťany, aby mi to vysvětlili. To je špatné?
    4) Nepíše se snad v i.kor 5:7 o velikonočním beránkovi? Tak jak to tedy Pavel myslel?
    4) Zkoušeli jste někdy natírat veřeje krví? Ono je to vážně patlání, i kdybyste tou vějičkou z yzopu udělali jen drobný “tag” …

    5a) Pohoršuji se nad tím, jak jsou křesťané stále totálně vedle? Podle všeho, co tu píšu si uděláte obrázek sami. Víceméně se už dávno nepohoršuji ani nad tím, jak úsměvně si křesťané interpetují ten zrušený a ježíšovsky naplněný “starý zákon”, protože vidím také jejich skutky a ty jsou pohříchu laskavé, a pokud se najdou mezi křesťany fundamentálové a pokrytci, je jich zhruba stejné procento, jako mezi židy. Nicméně, pohoršuji-li se vytrvale nad tím, že křesťané si nejen dovolili svoji vlastní interpretaci, která není biblická, ale navíc ještě na jejím základě mají potřebu tvrdit, že bez spasení a bez Ježíše nikdo (kromě židů) nemá jinou šanci, a tedy že křesťanství je univerzální a katholické náboženství, co je na tom špatného? To, že křesťany zneklidním, že je nutím přemýšlet a že je prosím, aby argumentovali?
    5b) Co je důstojnější, férovější a lidské bytosti hodnotnější. “Laskavá tolerance” s foukáním na bebínka a opatrnickým našlapováním okolo míst, která jsou do značné míry zásadní? Anebo otevřená prosba (kór na tomto portálu)?
    Buďte tak hodní a vysvětlete mi svoje vidění? (Bude-li navíc biblicky vyargumentované, budu o to víc vděčný)

    Chag kašar we-sameach

    0
    0
  11. Antonín Blažek
    6.4.2012 – 14 Nisan 5772 v 15:24 — Odpovědět

    ad)Sylvie Wittmannova’ V Exodus 12 se nehovoří o obětování beránka, Beran pokud vím nebyl v Egyptě bohem. Boha s beraní hlavou jsem nenašel. Beran byl jen posvátným zvířetem. Souviselo to patrně s postavení Sluneční sou¨stavy na obloze ve zvěrokruhu.
    Srovnání exodu s revolucí u nás ale sedí jak vyšité. Sametovou revolucí poražení papaláši převlekli kabáty. Obsadili posty ve státní a obecní správě. Rozkradli všelidové vlastnictví. Otroci pálící vlajky CCCP cinkajíce při tom klíči skončili s holými zadky na “poušti” tržního hospodářství. Je na ti Boží Manu padající z Nebe jaksi čekají marně.
    Rok má 365 dnů a někdy o den více
    na některé dny připadá i svátku více.

    Amon (Amun)

    Jeden z nejvyšších bohů, později i nejvyšší. Bůh, který vznikl jako první a jehož podstatu nikdo nezná, stvořitel a Pán světa. Zobrazován bývá v lidské podobě s korunou na hlavě, slunečním kotoučem a dvěmi pštrosími péry. Amonovým posvátným zvířetem byl beran, zobrazovaný obvykle v podobě sfingy. Centrem Amonova kultu byl Karnak, kde se nachází i velká alej beraních sfing.
    (opsáno na Google)
    PF 2012 přejí Mayové

    0
    0
  12. sid
    6.4.2012 – 14 Nisan 5772 v 15:31 — Odpovědět

    Trochu mimochodně: lidské bytosti je hodnotnější….(poslední odstavec 5b začínající)….pomoci živé bytosti. Třeba člověku. Kdy jste to zkusili naposledy? Já, heretik, dnes. Skutků libých se vám nebude dostávati na vahách života, pravím…

    0
    0
  13. Antonín Blažek
    6.4.2012 – 14 Nisan 5772 v 15:37 — Odpovědět

    ad11)Antonín Blažek
    Jen na tu Boží Manu, padající z Nebe, jaksi čekají marně.

    0
    0
  14. 6.4.2012 – 14 Nisan 5772 v 15:37 — Odpovědět

    Vám ovšem taky, side, protože jakmile se skutkem holedbáte, miska je zase prázdná (ale to je jen tradice, které se může kdokoli usmívat …)

    0
    0
  15. Erich
    6.4.2012 – 14 Nisan 5772 v 18:51 — Odpovědět

    Ad 11

    Jmenuje se CHNUM a jsou zde jisté paralely s nám tak známými příběhy:

    http://nase-planeta.blog.cz/0806/chnum-egyptsky-stvoritel-cloveka

    zobrazení:

    http://www.google.cz/search?q=chnum&oe=utf-8&rls=org.mozilla:cs:official&client=firefox-a&um=1&ie=UTF-8&hl=cs&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=4Ch_T5XVF5CEhQfpksHRBw&biw=1584&bih=740&sei=Vyp_T_DhFrDb4QSdzqHhBw

    0
    0
  16. sid
    6.4.2012 – 14 Nisan 5772 v 20:27 — Odpovědět

    jenže něčí skutky jsou holt častější, než plané rozjímání jiného, Achabe.:-))

    0
    0
  17. Antonín Blažek
    6.4.2012 – 14 Nisan 5772 v 22:22 — Odpovědět

    ad15)Erich Dík za toho boha s hlavou berana. Aby platilo ve všem ad1)Erich musel by být CHNUM nejvyšším egyptským bohem v době odchodu Izraele z otroctví.
    Egypťané stěhovali své náboženská centra od severu na jich a opačným směrem. Měli ve své historii spoustu bohů. Samotné chrámy rozebírali a znova stavěli mírně pootočené aby ukazovaly na východ slunce o slunovratu a na hvězdu Sýrius.
    Když Hospodinovi vyslanci Mojžíš a Áron soupeřili s knězi a bohy Egypta došlo k úkazům, které lze vysvětlit působením příčiny a následku. Jen smrt všeho prvorozeného, mimo domy jejichž veřeje byly označeny krví beránka, rozumem ani vědou vysvětlit nelze.
    Způsob přípravy jídla Izraelity, před odchodem z Egypta, nesvědčí o nějaké okázalosti – Tak, teď se koukněte, jak vám toho vašeho nejvyššíbo boha zbaštíme. Naopak, co nesnědli spálili za dobře zavřenými dveřmi svých příbytku. Nevystavovat nic jako oběť bohům na oltáři.
    Chovali se podobně jako příznivci Ježíše po jeho ukřižování. Apoštolové byli vyděšeni a zalezlí až do letnic. Nic na tom neměnil ani fakt, že se jim Ježíš, kterého mnohdy ani nepoznali, několikráte po z mrtvých vstáni zjevil.
    PF 2012 přejí Mayové

    0
    0
  18. danny
    7.4.2012 – 15 Nisan 5772 v 06:53 — Odpovědět

    jadro problemu sa nachadza v nepochopeni metafor,rozdeleni mytickych obrazov a mystickych symbolov.vo svojej tradicii Mose v Nu12,8.velakrat sa spomina,,prisiel naplnit,,ale co to znamena konkretne?

    0
    0
  19. danny
    7.4.2012 – 15 Nisan 5772 v 12:00 — Odpovědět

    p.s.,,vieru,,nahradzat vernostou je asi mimo.Ex12,28.odisli a ucinili…lebo zrejme veriliM.a A.

    0
    0
  20. Antonín Blažek
    8.4.2012 – 16 Nisan 5772 v 15:33 — Odpovědět

    Exodus 12/5 Budete mít beránka bez vady, ročního samce. Vezmete jej z ovcí nebo z koz.
    Z tohoto verše jasně vyplývá, že se mělo jednat o ročního samečka bez vady. Mohl to být beránek i kozlík. Izraelité je měli navečer zabíjet Ex12/6 a pečené celé sníst Ex12/8.
    Toto pojídání pečeného masa by mohlo poukazovat na zápalné oběti dávané Bohu na kamenných oltářích provozované od Abraháma. Krev na veřejích domu hodu beránka ale na Ježíše ukazovat nemůže Ex12/7. Krev nastříkána na veřejích, z ročního samce bez vady, chránila před smrtí jen vše prvorozené. Osobně si myslím, že vše probíhalo v tajnosti proto aby se o Hospodinově záměru nedozvěděl faraon a jeho kněží. Potentáti byli dost moudří aby si, vědouce hrozby, potřeli veřeje faraonova paláce a svých příbytku krví.
    Pokud chce někdo srovnávat Ježíše z Nazaretu s ročním samečkem upečeným a pojídaným pak se dá pochopiti pojídání Ježíše na mši nebo u svatého přijímání. No a pití Ježíšovy krve při obřadu je už úplně postaveno proti ustanovením Tóry nebo Starého zákona.
    PF2012 přejí Mayové

    0
    0
  21. Daniela E.
    8.4.2012 – 16 Nisan 5772 v 22:25 — Odpovědět

    Jak těžké je vychovávat dítě, které velmi milujete, jak nepředstavitelně těžké je to s lidstvem…Pesach kašer ve sameach i krásné svátky jara

    0
    0
  22. 10.4.2012 – 18 Nisan 5772 v 00:06 — Odpovědět

    ad (19) Danny, připusťme, že skloněním hlav svých po vyslechnutí Pokynu o tom, jaká bude „Fáze“ a k čemu je, jak se o tom bude vyprávět a jak se k tomuto zážitku (zkušenosti) budou stavět generace poromní, uvěřili.
    Avšak komu? Mojžíšovi, který jim byl leadrem? Nebo Ježíšovi v předobrazu? Nebo v existenci B*ha? A na základě čeho? V hagadě se vypráví , že na základě empirie. Tedy nikoli „daru víry“. Právě už samotný terminus technicus – „dar víry“ je hodně divný. Ale připusťme, že je to cosi, co je dáno lidské bytosti jako jedinému stvoření ve vesmíru – podobně jako například „dar řeči“. Pak ale tento dar (v různé formě vývoje) má i bezbožník, nekřesťan a agnostik. Pak je ale i dar víry čímsi naprosto přirozeným a žádná skupinka lidských bytostí si ho nemůže „přivlastnit“ učením, že jím disponuje jen ona. (Což někdy dělají skupiny všechny :O))
    A tak jak věrnost tak i „dar víry“ lze kultivovat na základě toho, co tóra nabízí stále. Poznat rozměry Vznešeného v tóře samotné. To ale není „víra“, ale věrnost. Nu a pokud oba kluby toto vnímají společně, tak je asi dobré hledat to v té tóře společně a pojmenovat si bez urážek a zbytečných ubolených zranění, jak si ta která místa tóry vysvětlují :O))

    0
    0
  23. danny
    10.4.2012 – 18 Nisan 5772 v 12:48 — Odpovědět

    presne tak,achabe.ja to vidi, tak,ze ked verim,tak dodrziavam.cize napr. S nepokradnes!sa stava nekradnes,automaticky.smile.

    0
    0
  24. Cipi
    14.4.2012 – 22 Nisan 5772 v 20:48 — Odpovědět

    Ještě mě napadla dramaturgická poznámečka k tomu beránkovi- přece jen je lepší symbol beránek roční bez vady, než starý smrdutý kozel Azazel…

    0
    0
  25. 14.4.2012 – 22 Nisan 5772 v 21:41 — Odpovědět

    ad (24) Úsměv zase už s kmínem mezi zuby (ačkoli macot se prozatím nepřejdyl) — :o))
    Přesně to, co píšeš, Cipi, je jako s tím velikončním beránkem. Takhle nějak se spojují tradice a mýty v jeden knedlík pro ryby. Vždyť odkud jsme si utvořili představu, že kozel po Azazel byl starý smrdutý, anebo že Azazel je ten, koho Dürrer kreslí s kozlí hlavou ? (smile) …

    0
    0
  26. Cipi
    14.4.2012 – 22 Nisan 5772 v 22:03 — Odpovědět

    Námitce se vyhovuje :)
    Kdyby tu byli Mayové, a přečetli si můj nick jako Cypi, pochopili by, že proti kozlíkům nic nemám :))
    Jen kvůli tomu dramaturgickému kontrastu. Taknějak jsem si představila, jak ve znaku města Vsetína stojí kozlík vítězný, jak pak jdou jiné křesťanské tradice dohromady s kozlem, a taky proto, kterak ten Azazel odnáší ty hříchy…šak vy to bylo logičtější, použít tento symbol, celé to křes´tanské učení odpouštění hříchů spíše než jen o Pesach opřít o Den smíření, jen to není tak líbivé

    0
    0
  27. 14.4.2012 – 22 Nisan 5772 v 23:59 — Odpovědět

    (26) Přemýšlíme velice podobně. A propos: Jom kippurová liturgie je v krestanství (snad) také před-obrazovaná. Jenom jaksi jinak. To s kozlem ven do pustin… Méně líbivé nebo méně pohodlné? Právě tím by se totiž leccos zřítilo, a přesto by mnohé mohlo zůstat… (To humánní, krásné, b*ží – co žid Ježíš interpretoval a nabízel dál…)

    0
    0
  28. Cipi
    16.4.2012 – 24 Nisan 5772 v 14:10 — Odpovědět

    Jen se bojím, že chyba bude systémová.Vzpomeň ty (relevantní!!, nikoli slaboduché ) diskuse pod tvými články, podívej se na text a diskusi pod vcelku novým textíkem na Shekelu “Ježíš to popletl”. Mně osobně se chce spolu s panem Bloomem křičet : Cožpak na tuhle parodii logiky není žádný zákon?? ( pan Kaplan má stále třídu rád)

    0
    0
  29. 16.4.2012 – 24 Nisan 5772 v 15:03 — Odpovědět

    ad (28)… naštěstí má Pan “Kaplan” třídu skutečně stále rád. A celou Ale ta nechuť “béčáků” anebo jejich neodvaha hledat to, v čem je křestanský pohled jinde, dál anebo prostě jinak — blíž k dikci tóry, je jednak zarážející, a jednak (druhak) signifikantní. Neradi pochybujeme, a tak se nediskutuje!! Je to tak pohodlnější. A kdo chce diskuzi vyvolat (proč ale, po 2000 letech!, uráží a má “problém”.
    A tak snad jen inspirovat. A nechat “jednat” Ducha, ducha i dech :o))
    Pokouším se vžít se. Taky by mne bolelo, kdyby mi někdo třásl konstrukcí duše. Ale i o tom mluví nazaretský učitel.. Jak se duše zachrání a jak nezachrání.
    Chce to prostě respekt. Ostatně někteří fundamentálové v jidiškajt a také ti, co se “kamsi kostýmují”, ho vyžadují tuplem. Hallelujah

    0
    0
  30. 16.4.2012 – 24 Nisan 5772 v 16:12 — Odpovědět

    Já se pořád nemohu zbavit dojmu, že ryzí a upřímný křestan je tak jako tak spravedlivý ger (Noachid), který si prostě jen něco navíc ztradicionalizoval, a žije se mu tak dobře. To je obdivuhodné, legitimní a prima. Navíc podle Vůle Nebes. Dokud nezačne tvrdit sobě a ostatním, že jiná cesta nevede. Pakliže tak začne myslet, bude studovat u turniketu, pakliže tak račne i říkat – nesmí se divit, že se najdou berani, co do jeho kontruktu občas trknou. To nemůže škodit. Buďto si ověříme, jak spolehlivá a ryzí je především naše cesta, anebo jako “nepohnutedlná” je jenom a jenom naše “víra” (= konfese).

    0
    0
  31. 16.4.2012 – 24 Nisan 5772 v 16:13 — Odpovědět

    pps. a zapomněl jsem přiložit ten Noachidský link, tož musím dneska spamovat jako králík.
    Noachidim:
    http://www.chewra.com/keshetnew/kweb/kategorie.aspx?kid=67

    0
    0
  32. dada
    17.4.2012 – 25 Nisan 5772 v 07:56 — Odpovědět

    Pokud jde o použití obrazu velikonočního beránka v Korintským, tak mi to od Pavla nepřijde nijak ulítlé – když vezmeme v potaz, do jaké situace píše. V Korintě byl silně charizmatický sbor oplývající mnoha duchovními dary a patřičným sebevědomím, ale zároveň akceptující neomluvitelné excesy. Poněkud v tom lítali, vezli se na úžasné božské vlně, zázračné projevy pro ně nebyly žádnou vzácností – ale to zásadní se jim začalo vytrácet, pokud to vůbec kdy pořádně pochopili (asi ne, když se dokázali chovat jak hovada nebo to minimálně akceptovat). Byl tu jakýsi nový začátek, nově získaný přístup k Bohu i pro ty, kterým se o tom v takové míře ani nesnilo, ale ten počátek měl mít svou kvalitu, kterou se podle mě Pavel pokouší svým dopisem chránit. Asociace na svátek pesach se podle mě vyloženě nabízí, jak s tím kvasem, tak se směrováním pozornosti na toho, kdo při tomto svátku umírá.
    Velice se mi líbilo, milé achabisko, jak jste kdysi líčil silný zážitek obětování beránka, který nebyl jakýmsi anonymním kouskem ze stáda, ale konkrétním podle příkazu opečovávaným zvířátkem (kozlíci nejsou o nic míň roztomilí než beránci). Tedy beránkovi se věnovala patřičná pozornost už zaživa, stejně jako se pak s vděčností přijímala jeho v dané chvíli osudově důležitá smrt. Pavel podle mě na tohle naráží – těžíte z Ježíšovy oběti, jeho smrt vám otvírá cestu, ale jeho života a toho, za čím on stál a pro co žil a umíral si nevšímáte? Tak to jste poněkud mimo, tohle není žádný nový začátek, to jste se ještě ani nezbavili starého kvasu, beránka jste si ani nevšimli a jen jste využili jeho prolitou krev. Přece jenom si myslím, že pobývat s někým takovým, jako byl Ježíš, a pak být svědkem jeho ukřižování a zmrtvýchvstání, musel být ještě mnohem silnější zážitek než opečovávání roztomilého kozlíka. Podle mě jde v té narážce o zaměření pozornosti na Ježíšovu osobu, charakter, to, o co mu šlo, namísto tupého “využití jeho oběti”.
    O významu jeho oběti asi zas jinde, myslím, že je ale zbytečné ulpívat na nějakém jednom konkrétním obraze a stavět na něm základní doktrínu. Ježíš sám neměl problém přirovnat se třeba k měděnému hadovi – na tomto obraze je myslím víc postižitelné, že vnímal svou oběť především jako možnost silně a názorně vypovědět o velikosti Boží milosti a Jeho záchraně (i když, jak známo, i z toho měděného hada se časem stala modla).

    0
    0
  33. 17.4.2012 – 25 Nisan 5772 v 11:13 — Odpovědět

    Velmi zajímavý pohled, dado! Díky. A vítej do diskuze. Mohu tomu tedy rozumět tak, že zmínka v Korintským je míněna: Pochopitelně to nebyl pesachový beránek, ale věnujte pozornost také jeho životu a jeho smrti, důvodu proč (pro vás) umírá jako například i jiní nejen pesachoví ale ustaviční anebo jom-kippuroví beránci, volci a skopcové? Bylo to jen zástupné, jen k tomu, abyste si něco prožili a napravili své cesty i konání a vrátili se k Panovníkovi.. Tedy, jak vysvětluješ, jde spíš o asociaci nikoli o doktrínu ? Díky.

    0
    0
  34. dada
    17.4.2012 – 25 Nisan 5772 v 16:51 — Odpovědět

    Já to tak chápu, pesachový beránek se vztahoval ke konkrétní historické události, ke konkrétní zkušenosti víry a ke konkrétní slavnosti a nevidím důvod ji přemalovávat. To ale neznamená, že nějaká nová zkušenost (a oběť) nám tu pesachovou nemůže připomenout nebo že nám Pesach nemůže pomoci zorientovat se i jinde než při sederu.
    A inspiraci určitě nabízejí i další oběti a vůbec se mi zdá, že autoři NZ spisů používali odkazy na Tanach velice volně, dokázali uvažovat barvitě a svobodně, vyjadřovali se v obrazech, které my už velice těžko přejímáme, toporně dešifrujeme a tvoříme na jejich základě těžkopádné doktríny a náboženské rovnice.

    0
    0
  35. dada
    18.4.2012 – 26 Nisan 5772 v 01:58 — Odpovědět

    Při samotném přemýšlení nad odpovědí jsem zapomněla poděkovat za přivítání :-), děkuju, vážím si toho!

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Kam kráčíš Evropo?

Další článek

Vznikla „laická a demokratická“ Republika Azewedu