Týdeník Reflex přinesl ve svém vydáni z 12 dubna 2012 rozhovor s katolickým biskupem Václavem Malým, který se vyjadřoval k mnoha palčivým otázkám nejen české společnosti, ale i mezi-náboženského dialogu a budoucího vývoje našeho světa.
Mně osobně v rozhovoru zaujalo připomenutí pana biskupa, že za mnoha mezi-náboženskými válkami a střety v dnešním světě stojí zájmy různých skupin a jednotlivců, kteří náboženským fanatismem a násilím pouze zakrývají své vlastní zájmy a touhy. Biskup Malý se v rozhovoru nedrží dnešního dogma politické korektnosti, ale otevřeně říká, že umírněnosti muslimů nepomůže fanatické lpění na doslovnosti koránu, ale naopak aplikováni historologického výkladu, víceznačností a pod.
Pan biskup doslovně říká, že „někteří islámští učenci se snaží prosazovat podobné pojetí koránu (tj. jeho moderní, fanatismu zbavený výklad), ale jsou v menšině a jsou často i pronásledováni.“ Bez toho se však nepokročí dál, uzavírá biskup Malý.
V rozhovoru dále říká, že je potřeba chápat náboženské texty ne doslovně, ale metaforicky a v kontextu historie. Jako příklad uvádí popis stvoření v Bibli, který je metaforou božího plánu a záměru a ne popisem doslovného tvoření. Je úsměvné vidět dnes katolickou církev a její představitele obhajující teorii evoluce a vědeckého výzkumu proti islamistickým a protestantským aktivistům trvajícím na doslovnosti Bible či koránu.
Setkal jsem se s panem biskupem osobně a vím, že svá slova myslí upřímně. Když popisoval svou nedávnou cestu po Súdánů, upozorňoval, že v tomto africkém státě dochází k zápasu mezi umírněnými muslimy, převážně reprezentovanými sufijskými řády, a radikálními muslimy financovanými a ideově podporovanými ze Saudské Arábie a zemí Perského zálivu. Škoda, že naše západní společnost přehlíží toto nebezpečí radikálního islámu z Arábie nejen v Africe, ale i u nás v Evropě.
Autor: Lukáš Lhoťan
Autor
9 Komentářů
Mrzí mne, že jinak seriozní portál poskytuje prostor islamofobnímu aktivistovi Lukáši Lhoťanovi a jeho interpretaci slova biskupa Malého. Nevím, co říkal doopravdy, ovšem kdykoliv jsem byl v nějaké islámské zemi, tak jsem potkával velmi tolerantní a mírumilovné lidi. Jsem přesvědčen, že tvrzení, že umírnění muslimové jsou dnes v menšině, je lež.
Jasně, kritika islamistů, islámu a pod je zločinem …
RE: Jiří Ruppert – když byli ve třicátých letech lide ze západu ve Stalinově Rusku, také viděli ráj na zemi … Jo a Česká televize je také islamofobní a lže? http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10119615714-fokus-ct24/212411058110014/ Kdyby jste aspoň napsal/a své pravé jméno a ne podle vzoru islamistu se schovávat za anonymy to vypovídá o vaši osobnosti …
Vážený pane Rupperte, každý má prostor na svůj názor a pokud se chcete k muslimské problematice vyjádřit, dávám Vám na Shekelu místo – neanonymně.
Na jednu stranu Lukáš přešel z jedné barikády na druhou, na jednu stranu vše ženě do určitého extrému.
Ale na druhou stranu, kdo by mohl sofistikovaněji psát o tom co se děje za plentou než právě on, který to prožil. Nesdílím ve všem jeho názory, minimálně tím, že pro Shekel píšou i muslimky, nicméně byl to právě Lukáš, který dokázal mou myšlenku napsat ze zadání po telefonu jako kdyby ta myšlenka byla jeho.
Náš společný článek vyjde brzy, hned jak během několika dnů vznikne NEW SHEKEL o.s. :)
ad 2. Lukáši, tomu přeci sám nevěříš. Tipoval bych, že jsi ve vřelém objetí některé z protestantských – evangelikálních církví. Jména Drápal, Orlík, či Lukešová a spol ti nejspíš nebudou neznámým pojmem. A tam, že by kritika islámu byla tabu???? Dlooouuuuhý smích…. Nedávno jsem od nich dostal text, kde se rozebírá nebezpečí kulturního marxismu. Účelem je samozřejmě delegimitizace všeho nalevo. Však víš, dehumanizace a pak eliminace levicově smýšlející entity, v podstatě nácka, to je vlastně záslužný čin.
A ejhle, odkud větérek fouká:
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/265922-breivik-se-ve-sve-obhajobe-zamotal-a-vyslouzil-si-smich-soudni-sine.html
Víš co je velmi, ale velmi zajímavé? Jisté sjednocující prvky v rétorice a uvažování jistích skupin lidí. Bylo by možná dobré, kdyby sis takových nuancí začal všímat.
http://zpravy.idnes.cz/soudni-proces-s-norskym-atentatnikem-anders-behring-breivik-p50-/zahranicni.aspx?c=A120426_092646_zahranicni_hro
Erich čemu nevěřím? Mně přijde k smíchu, že české mešity šíři lži a útoky na křesťany a židy a je to bráno jako Ok. A když někdo zkritizuje islám, muslimy nebo islamsity, je xenofob, rasista a pod. ……
Verbální útoky?? Lukáši měl by jsi se seznámit s texty a myšlením těch našich “evangelikálů”.
A vzdělávat se v historii:
http://blizky-vychod.blogspot.com/
Jste považován za jednoho z hlavních představitelů generace takzvaných nových historiků osmdesátých let. Proč k tomu došlo právě v tehdy? A působí v izraelské historiografii tato generace i nyní?
Noví historici dnes už jsou starší pánové a zdaleka již nejsou „noví“. Noví historici začali publikovat v 80. letech proto, že vypršela třicetiletá lhůta na otevření izraelských archívů. Tehdy byly zveřejněny dokumenty z počátků státu a z padesátých let. Byla to vzrušující práce, protože jsme otevřeli archivní spisy, začetli se do nich a najednou nás napadlo: „To není tak, jak jsme se to učili ve škole!“ Nikdy však neexistovala koherentní skupina historiků, kteří by spolupracovali, publikovali společně atd. Fakticky jsme byli spíš „prvními historiky“, než „novými historiky“, protože ta historiografie, která v Izraeli existovala předtím, se dost opírala o ideologii, mytologii a různé indoktrinace. A dnes je tu zase skupina mladých izraelských historiků, kteří jsou „noví“ v tom smyslu, že se snaží vyhnout politice za každou cenu a píší o jiných tématech. Například o sociální historii, o každodenním životě, o jídle či odívání a podobně. To jsou sice zajímavá témata, ale tito lidé se snaží vyhýbat zkoumání sionismu, izraelsko-palestinského konfliktu, což je škoda.
Co si myslíte o pracích zahraničních historiků jako je Martin Gilbert či Howard Sachar, kteří píší o vaší zemi? (jejich dějiny Izraele vyšly také v češtině – pozn. M. Č.)
Jsou velmi konvenční v linii oficiální sionistické historiografie. To platí hlavně pro Martina Gilberta. Je zajímavé, jak on je velmi kritický ke své vlastní zemi, k Británii, ale není vůbec kritický k sionismu
und rad se zabyvam podilem sacharidu a vlaknin ve vyzive feministek
Pan Malý je jediný představitel církve (z těch co znám), kterého můžu říct, že si vážím. Mezi obvateli asi nikde nebude více fanatiků, ale mezi představitele asi také nebude více umírněných, předpokládám, že to myslel takhle. Samozřejmě je to chba, je potřeba, aby umírnění měli možnost se vyjádřit veřejně v ortodoxních zemích. Osobně mi hodně vadí, jak se západní země bratříčkují v regionu se Saúdskou Arábií, která je nejradikálnějším státem a financuje podivné spolky stejné míry fanatismu i v jiných zemích. Islám jako víra a islamismus jako politicko-sociálně-náboženský směr se musí rozlišovat. Na tom prvním nevidím nic špatného, to druhé považuji za velikou hrozbu pro islamisty samotné (mimo jejich představitelů), pro umírněné muslimy a nejvíce pro lidi bez islámského vyznání.