V posledních týdnech se v médiích znovu objevuje jméno gambijského prezidenta Yayi Jammeho, jako obvykle s přídechem skandálu. Ačkoli do povědomí české veřejnosti se Jammeh dostal hlavně opakovaným prohlášením, že AIDS je možno vyléčit bylinnou kůrou, tentokrát jsou zprávy z Gambie méně úsměvné. Hlava gambijského státu se rozhodla nechat popravit všechny vězně, odsouzené k trestu smrti.

Jde o počin nebývalý – v okolních zemích (vlastně by bylo spíše na místě napsat “v okolní zemi”, protože Gambie je ze všech stran obklopena Senegalem) se trest smrti neuplatňuje: v Senegalu byli od roku 1960 do zrušení trestu smrti v roce 2004 popraveni dva lidé; Mali, kde se nepopravovalo od roku 1980, zrušilo trest smrti letos (státní převrat a následný chaos samozřejmě situaci změnil). Guinea Bissau na hrdle netrestá od roku 1993. Ve Francouzské Guinei zrušil trest smrti prezident Sekou Touré v roce 1984. Po sedmnácti letech byly popravy ale znovu uzákoněny, a Gambie je na tom podobně: Yaya Jammeh vrátil trest smrti do zákoníků krátce po převzetí moci pučem v roce 1994.

Jammeho prohlášení tehdy slibovala demokracii a prosperitu. Slova o gambijské demokracii po osmnácti letech těžko někoho přesvědčí: Jammeh suveréně vyhrává každé volby a jeho tvrdý postup proti politickým odpůrcům je nechvalně znám. Gambijské vládě se však nedají upřít relativně dobré ekonomické výsledky a zlepení infrastruktury. Rozpočtový schodek je rok od roku nižší. Růst HDP se loni oproti předloňsku (6.3%) sice zpomalil na 5,5%, ale zahraniční odborníci letos očekávají vyrovnání. Gambie za tento vývoj vděčí hlavně úspěšné zemědělské reformě, kterou vloni zbrzdilo nepříznivé počasí.

Yaya Jammeh se již dříve nerozpakoval v televizním vysílání prohlašovat, že zabije každého, kdo se pokusí ohrozit stabilitu Gambie. Letos se při příležitosti ukončení Ramadánu ve slavnostním projevu nechal slyšet, že dá popravit všechny odsouzence na smrt. Vyvolal tím vlnu nevěřícího překvapení: ačkoli trest smrti obnovil už v roce 1995 a soudy od té doby k nejvyššímu trestu odsuzovaly několik lidí ročně, nikdo nevěřil, že by se mohlo skutečně popravovat.

V celách smrti nejsou, jak se v médiích často tvrdí, jen vrazi, prodejci drog a homosexuálové – za smyšlené zločiny prý bývají často odsuzováni příslušníci politické opozice. Mezi odsouzenými je například i Oumar Aidara, obviněný z “plánování státního převratu mystickými prostředky” – měl u sebe totiž černého berana s amulety.

Série poprav z poslední třetiny srpna ukazuje i těm méně důvtipným, že Jammeho je lépe nedráždit. Mezi Gambijci koluje příběh o imámovi, jemuž prezident nechal “vyprášit kožich”. Když několik měsíců poté do mešity vstoupil úředník se vzkazem, že se imám má dostavit do paláce, neboť prezident se s ním chce usmířit, požádal duchovní o okamžik strpení, aby se směl jít na tu slavnostní událost domů převléknout. Z domu pak uprchl zadem přes dvorky a dnes žije pravděpodobně pod cizím jménem někde v zahraničí.

Jammeho rozhodnutí popravit obyvatele cel smrti včera podpořil i Nejvyšší islámský koncil Gambie. Jammeh sám se o popravách už nezmiňuje, ale prezidentovi příznivci je schvalují o to hlasitěji.

Autorka: Karima Sadio