Šlomo Ben Gabirol (Ibn Gabirol) (1021–1058? ) byl básník a filosof, který svůj život strávil v maurském Španělsku, v oné občas až příliš idealizované, ale každopádně velice bohaté oáze soužití různých národů a náboženství.

Ve své filosofii vycházel především z novoplatonismu, ale svým dílem (především spisem Pramen života) ovlivnil i evropskou scholastiku. Vedle svých filosofických děl psal náboženskou poezii (pijut) a může být bez jakéhokli přehánění označen za jednoho z největších židovských středověkých básníků.

Židé se ke svým velkým starověkým a středověkým náboženským filosofům zachovali poměrně macešsky – snad s výjimkou Sa’adji Ga’ona, ale i ten měl se svými současníky nemalé spory. Filon Alexandrijský se zachoval jen díky křesťanským autorům, kteří v jeho díle spatřovali návod pro syntézu mezi řeckou filosofií a Tórou (což je hodně zjednodušeně řečeno). Sám Maimonides, na kterého se dnes odvolávají ortodoxní, konzervativní i reformní židé jako na svůj duchovní vzor (což mimochodem svědčí jen o tom, že Maimonides nebyl ani ortodoxní, ani reformní, ani konzervativní žid, ale prostě a jen „žid“), čelil tvrdým obviněním za svůj opus magnum Průvodce tápajících.

A Ibn Gabirol? Jeho spis Pramen života se zachoval pouze v latinském překladu Fons Vitæ (současný hebrejský „zpětný překlad“ Mekor chajim byl pořízen až mnohem později) a byl dlouho považován za dílo křesťanského scholastického učence. Až v 19. století ztotožnil S. Munk na základě komparace několika manuskriptů jeho autora, o němž se do té doby soudilo, že je jím křesťanský scholastik, s židem Ibn Gabirolem…

Ale v židovské liturgii si Ibn Gabirol vybudoval svou prací nezničitelný pomník. Je mu připisována řada pijutů, ale zde uvedu ty nejznámější: Adon olam a Keter malchut.  Keter malchut (Koruna království) se tradičně četla na Jom kipur a jelikož je Den smíření za dveřmi, bylo by dobré si na tuto překrásnou báseň, popisující velikost B-ha, marnost a malost člověka, ale i moc tešuvy – pokání, obrácení, a nebo chcete-li i odpovědi (jen jde o to koho komu) vzpomenout.

Ukázka z Keter malchut:

… Nepovolávej mě v polovici mých dní,

dokud si zásoby na svou cestu nepřipravím

v den mé cesty daleké.

Neboť odejdu z Tvého světa tak, jako jsem na něj přišel.

Vrátím se nahý na své místo, jako jsem vyšel k tomu, pro co jsem byl stvořen.

Byl jsem povolán, abych svou práci uzřel,

však bylo by pro mě lépe, kdybych zůstal tam,

než přijít sem, abych zvýšil a rozmnožil svou vinu. …

Adon olam lze nalézt ve dvou českých překladech (sidury Sichat Jicchak a Adir ba-marom), Keter malchut zatím nikoli. Existuje ovšem slovenský překlad, Koruna kráľovstva, který je dílem M. Mičaninové a Jossiho Steinera. Letos M. Mičaninová připravila k vydání přepracovaný překlad s obsáhlým komentářem a doprovodnou studií o životě a díle Šloma Ben Gabirola. Čtenář v ní najde slovenský překlad (kterému předpokládám budou rozumět i Češi) i původní hebrejský text, takže se ti, kdo umí hebrejsky, budou moci kochat krásou Ibn Gabirolova vznešeného jazyka.

A podobně jako v případě knihy Maimonides – život a dílo i nyní můžete tuto knihu získat, pokud odpovíte správně na následující soutěžní otázku (a samozřejmě pokud budete vylosováni :-)):

Soutěžní otázka zní:

Pod jakým jménem byl Šlomo Ben Gabirol znám v křesťanském světě:

a) Avicenna

b) Avicebron

c) Abubacer

d) Geber

e) Averroes

Odpovědi, hlavně ty správné zasílejte na info@shekel.cz, v neděli 12.9.2010 v 18:00 bude vylosován vítěz knihy.

Autor: Jiří Blažek